Najhorší človek na svete

Veskrze nesnesitelný film, a to jak tou vyhajpovaností ze strany Aerofilms, tak hlavní postavou - Julie mi byla skutečně hodně protivná (nesympatické mi bylo ale i samotné obsazení - Renate Reinsve zde vypadá jak hubenější verze Pavlíny Louženské a Herbert Nordrum pro změnu jako János Bán zamlada, takže koukat na oba dost utrpení...). Nejhorší ale je, že mě to vlastně vůbec nebavilo sledovat - nepochopil jsem, proč to muselo být rozdělené do těch kapitol (a proč to má přes dvě hodiny!), použitý voiceover je zde vyloženě otravný, a celé je to tak příšerně banální a současně umělé, že to ze mě nedostalo v podstatě žádné emoce (na mysli zde mám především ten zvrat s Akselem v posledních 40 minutách). Trierův předchozí film Thelma se mi líbil moc, ale v tomto případě mě to minulo brutálně, a ztotožňuji se s kritickým názorem, že těch generačních klišé je zde už moc. (01.09.2022)

Je to daleko lepší než ty naše české sračky s uvadlejma nehercama z ulice. Příjemně natočený film se spoustou originálních prvků, které bych v tomto žánru nečekal. Film je rozdělem do 12 kapitol včetně epilogu, kamera zde byla na jedničku, herci taky zahráli svoje. Příběh o tom, že ne každá žena chce být ve 30 matkou a svět okolo jí přesvědčuje že musí se mi líbil, avšak nejedná se o nic převratného z čeho bych si sedal na zadek, ale natočeno to bylo hezky - za mě lepší 3 hvězdičky. (23.11.2022)

Na první pohled jenom další konverzační vztahovka s uzavřením jako z klišoidního hollywoodského jogurtu. Ale první, na co jsem následující ráno po probuzení myslel, a že intenzivně jako bych je osobně znal, byli ON a ONA. A na jejich příběh, co si vzájemně dali. Scéna se západem slunce mě bolí doteď. Kdy naposled jsme viděli natolik trefný a úpřimný partnerský film? Joachim Trier je vnímavý psycholog s unikátním smyslem pro drobnokresbu postav, kterou umí navíc ozvláštnit milými filmařskými nápady - zastavení času v momentu zamilování se nebo výstižné animované vykreslení houbičkového tripu, ovlivněného tíhou aktuálních životních myšlenek. Vynikající herecká dvojice Renate Reinsve a Anders Danielsen Lie. (17.03.2022)

Film dlhší, ako by sa patrilo na 129 minút. Film, ktorý ma príliš nezaujal. Ťažko mi bolo uveriť, že tridsaťročná žena sa hľadá, ako zvykne väčšina dvadsiatok. Bol to film, ktorého premietanie som mohol v ktorejkoľvek chvíli posunúť o desať minút a pravdepodobne by som o nič neprišiel. Film, na ktorom je vidno, aký význam pripisujú ľudia bezvýznamnostiam, keď sa nemusia starať o holé živobytie. Pripadal som si, ako keď som sa v šesťdesiatych rokoch snažil pochopiť, čo to tí ľudia na Západe majú s odcudzením. (07.07.2022)

Zajímavý, zručně natočený pokus o generační film, jehož přijetí nebo odmítnutí do značné míry závisí na tom, zda jste, respektive zda se pokládáte, za součást oné generace, která je předmětem zájmu režiséra. Když už jsme u Joachima Triera, je to z mé strany pochopitelně spekulace, ale vsadil bych se, že do postavy Aksela vtělil pořádný kus sebe sama. Právě nešťastný Aksel je mi věkem a životními postoji nejbližší a nejsympatičtější postavou. Jeho mediální souboj se vztahovačnou feministkou považuji za nejzábavnější i myšlenkově nejhodnotnější moment snímku. Příjemná Renate Reinsve hraje (pro mě) nepříjemnou, protože roztěkanou a citově nestálou Julii, která se hledá vlastně až do závěrečných titulků. Je představitelkou stále se rozrůstající skupiny, co důležitá životní rozhodnutí odkládá pokud možno co nejdéle, hlavně proto, že život na sice čím dál více ekonomicky dýchavičném, ale stále ještě proklatě bohatém Západě přináší (zdánlivě) nekonečné množství příležitostí a bezrizikové experimentování. Jen málokteří si uvědomují, že tenhle svět a z něj plynoucí životní strategie díky ekologické krizi a bezprecedentně rychlému přesunu bohatství do vzmáhající se východní Asie nenávratně končí. Množství témat, které Joachim Trier ve svém filmu nadhodil, dává každému divákovi šanci najít si "to svoje". Celkový dojem: 75 %. (05.09.2021)