Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (1 950)

plagát

Prvé znamenie: Prichádza Satan! (2024) 

První pokračování skvostného původního filmu, které mě bavilo a skutečně zaujalo. Neznámá režisérka vyčarovala solidní temnou a hrozivou atmosféru a hlavně několik velmi působivých scén, které jsou "hororové" v tom nejlepším smyslu slova (použití Goldsmithova božského hlavního motivu z originálu v klíčové scéně mělo patřičný efekt). Dokonce mě zaujala i ústřední myšlenka ("Čeho se církev nejvíce bojí?"), ale propojení s Donnerovou mistrovskou klasikou je hned ve dvou ohledech velice pofidérní. Jeden zcela popírá jedno ze zásadních odhalení a druhým je křečovitě zkonstruovaný závěr, jehož cílem je případná možnost vzniku další dílu, který by stál stranou (tzv. sidequel) již existující série. A který - pochopitelně - vůbec není potřeba... I tak ale asi nejlepší satanistický horor za docela dlouhou dobu. 65 %

plagát

Terrifier 2 (2022) 

Jednička měla fajn úvod (rozhovor se znetvořenou obětí) a střídmou stopáž. Dvojka je bezdůvodně o hodinu delší a (přesto) nemá ani jednu vynikající scénu. Oba ty filmy v podstatě jen točí dokola jedno totožné schéma (klaun někoho pronásleduje/šikanuje a poté brutálně zmasakruje), bez nějaké výraznější inovace. Hype okolo téhle série upřímně moc nechápu, nepřipadá mi to ničím novátorské, ani dostatečně osobité. Vidím v tom jen standardně tupý slasher se spoustou explicitně nasnímaného násilí a bez jasně stanovených pravidel. Jsem celkem zvědav, jak/kam se to ve trojce (vzhledem k bizarní mezititulkové scéně) posune, ale že bych se jí nemohl dočkat, to fakt říct nemůžu. Horor coby nesmírně členitý a rozmanitý žánr miluju celým svým srdcem, tyhle prasečiny pro krvelačné freaky mě ale otravují podobně jako duchařiny postavené pouze na přiblblých lekačkách. 45 %

plagát

Opičí človek (2024) 

Dev Patel se postaral o velké a zatraceně příjemné překvapení. Jeho celovečerní režijní debut je sebevědomá a audiovizuálně našláplá akční pecka se sympatickým hrdinou, výborně využitým zasazením do současné Indie a velmi dobrou akcí, která je správně drsná, dravá a špinavá. Je tu hodně znát inspirace Johnem Wickem a novodobými asijskými nářezy (Ong-Bak, Raid), které si Patel zřejmě nastudoval opravdu poctivě. S rozumnější stopáží a ještě o něco lépe vygradovaným finále by to bylo - minimálně v ranku tradičních revenge akčňáků - prakticky bezchybné. Každopádně doufám, že Patel u akčního žánru coby režisér (a vlastně i herec) ještě zůstane, protože takhle zaválet hned napoprvé se jen tak nevidí. 80 %

plagát

Jej telo (2023) 

Nevšední a na první pohled vysoce pozoruhodný životní příběh v řemeslně i herecky obstojném pojetí. Bohužel tomu ale nepřehlédnutelně chybí myšlenková a psychologická hloubka, která by ze zajímavého životního osudu udělala i zajímavý a silný film. Navíc absentuje i výraznější režijní invence, která by co nejlépe využila specifika obou odvětví, jimž se Absolonová věnovala. Snímek bez vize a nosného jádra. 60 %

plagát

Hlad (1983) 

Artovou upírskou romanci by od režiséra proslaveného frenetickými akčňáky asi čekal málokdo. Coby debut je to ale vynikající, obzvlášt po formální a herecké stránce. Moc by mě ale zajímal pohled dobového publika, když o tři roky později přišel Scott s Top Gunem, který představoval umělecký obrat téměř o 180 stupňů. 75 %

plagát

Dvanásť opíc (1995) 

Mistrovské dílo sci-fi žánru, které téma cestování časem zpracovává možná nejlépe ze všech dosud natočených filmů. Zatímco jiné slavné a uznávané snímky a filmové série (Planeta opic, Terminátor, Návrat do budoucnosti aj.) ho obvykle využívají především jako katalyzátor dění pro rozvíjení jiných témat, motivů a myšlenek, 12 opic ho (společně s motivem nevyhnutelnosti osudu) precizně rozpracovává do (úctyhodné) hloubky a (brilantních) detailů, takže i při opakovaných zhlédnutích má díky vynikajícímu scénáři divákům hodně co nabídnout. Špičkový mainstream, jenž je unikátním intelektuálním i emocionálním zážitkem. Pro mě nejlepší dílo Terryho Gilliama. 95 %

plagát

Chudiatko (2023) 

Chytřejší, vtipnější, provokativnější a vizuálně lahodnější hardcore verze Barbie. Emma Stone je dělo a Lanthimosův smysl pro černý humor a satiru je (opět) parádní. Chudáčci jsou osobitá a opravdu hezky vypadající zábava s odérem velkého uměleckého díla, díky němuž se může spousta (snobských) diváků po zhlédnutí hrdě plácat po zádech, že má skvělý filmový vkus, když místo dětinských marvelovek sleduje snímky jako je tento. Jen by to mohlo být trochu kratší, méně hipstersky namyšlené a v podávání poselství o špatnosti patriarchátu a potřebě ženské emancipace méně okázalé a doslovné. 80 %

plagát

Ostermanův víkend (1983) 

Nepeckinpahovský studenoválečnický špionážní thriller s (nehodícími se) peckinpahovsky stylizovanými akčními scénámi a sice zajímavou, ale podivně zašmodrchanou zápletkou, která v závěru nedává moc smysl. 60 %

plagát

Duna: Časť druhá (2024) 

Typický sequel ve smyslu "všeho více" - děje, postav, rozmáchlosti, akce a celkové bombastičnosti. A naštěstí i zábavy (skvěle hláškující Bardem!) a strhujících scén (osedlání červa, představení Butlerova Feyd-Rauthy) a momentů (Paulův démonický nástup před Fremeny). I přes trochu zkratkovitě odvyprávěnou poslední třetinu úžasný kinozážitek (IMAX nutný!) a jeden z nejlepších blockbusterů za poslední roky. Snad na trojku nebudeme muset čekat příliš dlouho... 90 %

plagát

Slúžka (2023) 

Slovensko-česká odpověď na Portrét dívky v plamenech, která mi paradoxně sedla mnohem více než oceňovaný francouzský předobraz. Nečekaně suverénně odvyprávěná feministická dobovka, kterou si bez brblání klidně dám někdy znovu, přestože tomuhle ranku filmů se jinak dost vyhýbám. 70 %

Časové pásmo bolo zmenené