Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (7 492)

plagát

Smyk (1960) 

Námět skvělý (téma toho, kam patříme, kde je vlastně náš domov, jestli všude a nikde, nebo na určitém místě), zpracování velmi avantgardní a promyšlené (spousta můstků a práce se symboly - panenky, duše, kulička, vlaky, klauni...), psychologie už trochu pokulhává, ačkoliv alespoň zjistíme, co Frantu Krále vedlo k tomu, že chtěl pryč (posmívali se mu v mládí kluci, takže chtěl nejspíše od toho utéct a sám sobě dokázat, že na něco má), inu a poselství je velmi povrchní. Tomuto poselství jsou žel podřízeny i výkony ostatních herců, kteří deklamují jako na divadle a nepůsobí životně (bývalá žena, bratr, maminka...). Takové to, kdy forma přebije těžce obsah, který je vlastně jen tím správným komunistickým budovatelským poselstvím („Za osm let jsme postavili čtyřicet ulic, co jsi dokázal ty?“). Ale ta forma je skutečně excelentní - práce s obrazem, různé prolínačky (ta nad Hlavním nádražím ze současnosti do minulosti je prostě dokonalá), výše řečená symbolika, výprava a především masky: Vala je změněn k nepoznání. Ale Brynychův těžký styl se mi líbí, ačkoliv se do něj těžko dostává (film A pátý jezdec je strach rozkoukaný už napodruhé, přiznávám), jen kdyby zpracoval nějaké zajímavější téma, a ne tak povrchní agitku. V závěru absurdně a směšně povýšenou poslední větou kriminalisty v podání Moučky („případ František Král je zavřen“).

plagát

Gogol: Začátek (2017) (TV film) 

Mysteriózní hra s realitou, hororová detektivka, kde ale nechybí humor („moc doktora nenalévejte“), romantika, děs a hrůza, ale i spolehnutí se na Boží vůli, a kde překvapivě funguje i ta linka životopisná, nakolik samozřejmě se možná některé věci v Gogolově životě odehrály trošičku jinak, ale nemám problém věřit, že tvůrci vycházeli z reálných historických podkladů. Navíc je tady hodně drobných mrknutí okem na znalého diváka, který ví něco více nejen o Gogolovi, ale i ruské mentalitě té doby, včetně té společenské a kulturní. Je ale vidět, že tvůrci většinu věcí berou z nadhledu, neztrácejí však ze zřetele, že chtějí natočit i duchařskou historku, což se jim daří jak volbou barev v jednotlivých scénách, tak dokonalou výpravou (jako bych v tom selu 19. století fyzicky byl), lokacemi i triky. Atmosféra je správně tíživá, takhle by měl vypadat jakýkoliv film o londýnském Jacku rozparovači. Herci hrají naprosto skvěle, navíc jejich postavy jsou napsané plasticky, nikoliv čenobíle, a nenudí. Uvidím, co pokračování, ale první film se mi hodně líbil.

plagát

Posledná šanca na pomstu (2014) 

Film, který mate tělem, že je špionážní historkou, ale není. Je obžalobou amerického systému hodnot, které si můžete v určité chvíli strčit někam, které v určité chvíli zjistíte, že jsou jen prázdné floskule, a na které v určité chvíli určití lidé kašlou, když by je naopak měli obhajovat a chránit. Peníze nesmrdí. Škoda, že film je poněkud rozvláčně a nekompaktně natočený, protože ten střet dvou chlapů se smrtelnou nemocí, kdy každý z nich byl na opačné straně barikády, vyznával jiné hodnoty, a ke konci života zjišťují, že je stejně všichni hodili přes palubu a jsou druhým ukradení, ten střet je hodně zajímavý. Všechen ten fanatismus (muslimský náboženský, nebo patriotický americký) dokonce vedl jen k tomu, že se staly nečekané a nechtěné věci. A souhlasím s vegetolem, že film měl skončit hned po té první konfrontaci a agentově odchodu pryč.

plagát

Princezna a skřítek (1991) 

Autor předlohy prý byl jedním z těch, kteří inspirovali Tolkiena pro jeho příběhy, ale knížku se mi nepovedlo sehnat, takže jsem vzal zavděk tímhle animovaným filmem. Nu, řekl bych, že předloha byla mnohem, mnohem temnější, než co z ní udělala tato koprodukce tří států. Sice nechybějí drsnosti jako sežrání roztomilého ptáčka, ale jsou hned „vyváženy“ pitvořením, tím, že hlavní skřet  „legračně“ prská, myš se brání jehlou našití, skřeti i lidé různě jakože legračně padají, princezna skejtí na šutru, zpívají se písničky apod. Navíc ta animace je jak z 80. let, přeplácaná a nenápaditá. Nesnažit se tvůrci o řachandu, mohla to být docela slušná temná pohádka typu Paleček a obr, ale takhle je to prostě takové pro pouštění v jeslích, ani do školek už by se to nehodilo. Mimochodem, zpěv má strašidelné skřety zahánět, ale když je nejhůř a bylo by to potřeba, nikoho to ani nenapadne.

plagát

Ve víně je vražda - Besuch (2021) (epizóda) 

Nějak nevím. Jsme na nějaké velké italské vinici, ale majitel s manželkou rozprávějí německy, dcera mluví německy, italští policisté z Boloně šprechtí po německu, a jen občas, aby se neřeklo, proběhne pár frází v italštině. Začátek mne vyděsil tou prchající černoškou (a ano, je to uprchlice ze Senegalu), ale pak přišly hezké záběry vinic, hor v pozadí, města, přírody, dokonce někdo začne sledovat rodinu vinaře, takže to působí napínavě... Jenže ten někdo sleduje pak dalších třicet minut, až je to únavné, občas pošle fotku, jakože vědí, kde je manželka, kde dcera, vinař má starosti, a teprve v závěru udělají ti sledovači takové mírné bububu. A policisté přijedou na vinice a na x hektarech hned najdou botu, bezva.

plagát

Špecialisti - Ježíš žije! (2024) (epizóda) 

Tvůrci se pokusili být vtipní, a tak bum bác, máme tu dva Ježíše, kteří se mydlí po hlavě krucifixem, to je vám ale bžunda... Ok, kdo je vrah, se dá opět uhádnout strašně rychle, nechybí ani další trade mark této série, totiž záchrana v poslední chvíli. Jenom ale těch nelogičností dnes bylo plno: pokud to byl blázinec (jakože musel být, na jakou jinou kliniku se zavírají lidi, kteří o sobě prohlašují, že jsou Ježíšem?), tak jak to, že nebyly mříže v oknech? Jak to, že blázinec má lůžkové oddělení pro lidi sražené autem? Jak to, že v blázinci mají pacienti přístup k takovým věcem jako kříže, nože a kdovíco ještě? A kdo vedl kliniku na konci, ti blázni? A šéfka policejního oddělení fakt může jen tak hned jít a dělat v utajení na pár dní? Ale na druhou stranu to vypadá, že major začne chodit s majorkou.

plagát

Svatá (2024) (TV film) 

Slušně sepsaný scénář, kde se postupně odkrývají jednotlivé motivy a skládají se v doposud nevyřčený celek, který změní život několika lidem; minimálně hlavní postava naštěstí podaná správně nejednoznačně, kdy ji na jednu stranu můžeme chápat, i to, co provedla, na druhou samozřejmě odsoudit. Postava Vlasákové to samé, dobře napsaná, dobře zahraná. Každopádně film odsýpá a nenudí. Upozorní navíc na problematiku gulagů, naznačí, že by se něco takového nemělo vrátit, čímž si bere body za osvětu. Vadila mi snad jen ta super hodná až andělská postava novinářky, za všech okolností milá, vstřícná, klidná, spravedlivá - no, takových lidi v novinařině fakt moc není. A vlastně mi chyběl kromě toho rodinného i nějaký jiný, větší konflikt třeba na veřejnosti. Takhle to bylo až moc takové uhlazené a miloučké. Morálně pak zvláštní, totiž přikývnutí tomu, že účel světí prostředky, tedy můžete lhát, ale pro dobrou věc... No, nevím. Lež je lež. Ale musím se jinak pochlubit, švára si zde střihl mini roličku ředitele školy. :-)

plagát

Hotel (2004) 

A to jako bylo všechno? Mohla to být docela fajn mysteriozní detektivka, kde by pachatelkou byla žárlivá, ta ošklivější, černovlasá hosteska. Nebo to mohl být fajn horor, kde by všechny ty různé drobné náznaky nějak chytře zapadly do sebe. Ale není to ani jedno. Režisérka tak strašně sází na atmosféru a záběry zpoza ramen, až zapomněla na gradaci a zápletku. Navíc mi přijde, že se svou herečkou opájí až moc (ona fakt nesleze z plátna), takže možná má poněkud jiné sklony. Souhlasím s názorem, že filmem si režisérka léčí nějaký svůj mindrák, z chlapů, lidí v práci, kde kdysi dělala, z kolegyně... A popravdě, v určité chvíli mi hlavní hrdinka už byla natolik nesympatická, že jsem se docela divil, že se jí něco nestalo už dřív. Ale ano, víme, růženec a křížek. Jenže tady to nějak nedává smysl. Pokud tedy nebereme křížek jako ochranný amulet, kterým by být neměl. Tady se toho nakousne - legenda o bylinkářce upálené jako čarodějnice, víra, rodiče, záhada - ale nic není dotažené do konce, nic není vysvětleno (nesnáším filmy tohoto typu „diváku, dovysvětli si to sám, jsem líný/líná jako autor to domyslet za tebe“). Aspoň se mohlo vysvětlit, co v tom pokoji tak smrdělo. Aspoň něco.

plagát

Také krásne šaty (2018) 

Docela slušná variace v lynchovském stylu na téma peklo a jeho pokušení (plurál, ta pokušení) a pokoušení. Mrzí mě jen, že autor nezvládl konec a vylhal se z něj tím nejjednodušším možným způsobem. Každá z postav filmu v sobě nese nějakou nevyřešenou minulost - třeba u Rega víme, že má skryté touhy, a to podle oné kratičké scény, kdy se zastaví u výkladu a zahledí se na nohy figurín (scény prolnuté krátkou retrospektivou). Ve filmu je hodně věcí řečeno v detailu, náznaku, mrknete, a vodítko je pryč. Výstavba scén je ale hodně zajímavá, stejně tak práce s barvou a barevným laděním, a samozřejmě ona psychedelická hudba. Odkazy na Lynche nejenom v červené barvě (ta tady ostatně má své opodstatnění), ale i dálnicí, prolínačkami a především sny. Šaty jako ďáblův pokušitel. Říká se, kdo podá prst ďáblovi, je poznačen navždy - stejně jako zde zanechávají šaty svou stopu. Ostatně i ten latinský nápis na šatech to vlastně vysvětluje. V druhých plánech film pracuje s tématy jako altruismus vs. bezohledné draní se o moc (Člověče, nezlob se), rozdíly mezi realitou a reklamou, nesmyslná korporátní šikana a buzerace (až upírská) ze strany zaměstnavatelů, zákazníci podaní jako ztracené duše, lidé jako čísla (zajímavé je, že v reálném světě jsou lidé čísla telefonu nebo inzerátu, ale v obchodním domě jsou oslovováni celým jménem - ďábel taky dobře zná své oběti), ostatně obchod sám o sobě vzbuzuje v lidech agresivitu, navzdory usměvavému povrchu (opět odkaz na to, že zpočátku svádění ďábla vypadá super, ale Faust nebo ten právník z Ďáblova advokáta by mohli povídat). Pobavila mě dokonalá scéna s pračkou, zkažené ovoce a zelenina v košíku, jméno Rega, které se dá přeložit jako Král mluví - škoda jen, že svou hypnózou nepřebil tu hypnózu obchodního domu, docela jsem mu fandil.

plagát

Podfuk za všetky prachy (2020) 

Kdyby se to zkrátilo tak o půl hodinu minimálně, hlavně ten vlastně nakonec zcela zbytečný a natahovaný úvod, a šlo se hned na věc, mohlo jít o docela příjemný film s docela zkousnutelným černým humorem. Ale takhle to není ani ryba, ani rak, neurazí, nenadchne. Ostatně, než se vůbec začne natáčet ten jakože film, tak uteče přes padesát minut filmu - do té doby se většinou jen žvaní, a až tak vtipné dialogy, aby táhly film a udržely pozornost, to tedy nejsou. Skvělá je scéna v domově důchodců, kam přijdou nabídnout někomu z hereckých důchodců roli - to je jak z parodie na zombie filmy. Ale opět to nezapadá do celkového konceptu, jako by ta scéna přišla odněkud jinud. Konec je pak takový až moc smířlivý na to, co se rozehrálo. Herecky je to samozřejmě na výši, ale jsem z toho celkově hodně rozpačitý a asi bych to podruhé vidět nemusel.