Recenzie (1 182)
Rocky (1976)
První záběr filmu je na Ježíše. Pak dá hlavní hrdina někomu nakládačku, vykouří cigáro a odstartuje jednu z nejslavnějších filmových sérií 20. století. Pouliční snímek za pár šupů. Rocky. Můj hrdina, idol, dětský vzor. Outsider s nejmenším mozkem, avšak s největším srdcem. Sly tady nebojuje jen proti soupeři v ringu, ale i proti životu na ulici. Doslova. Romantický sportovní snímek, který nikdy nepřestane bavit, dojímat a inspirovat miliony lidí. Skutečná klasika.
Cliffhanger (1993)
Jeden z nejlepších Stalloneho filmů, na který není od věci, pořádně se obléct. Cliffhanger, to je velká jízda po ledových horách, s kufry, jenž obsahují sto milionů dolarů. A o ně půjde. Snímek poutá mj. krásnou výpravou, má chytrý scénář a chytlavou hudbu (všimněte si, že v některých scénách komponent Trevor Jones dosti nápadně vykrádá Predátora). Renny Harlin se po druhém dílu Smrtonosné pasti, skutečně zařadil mezi špičkové režiséry akčních filmů, což tímto kouskem potvrdil a mně jen hlava nebere, jak mohl později natočit takové neatmosferické bláboly jako např. Útok z hlubin či Formule. Ale tohle je vážně klasika.
Strach nad mestom (1975)
Po dlouhých letech, kdy jsem film neviděl, jsem si Strach nad městem připomněl a musím říct, že neztratil vůbec nic ze svého kouzla. Výborná je tradičně Morriconeho hudba, i když v některých pasážích (jako třeba honička na střeše), jí trošku postrádám. Ale jinak prakticky bez výhrad - Belmondo je jako vždy skvělý a z některých jeho kaskadérských kousků až mrazí. Záporák je správně slizký a snímek působí i po tolika letech svěže (pokud mu odpustíte záběry z pohledu Minose). Prostě klasika ze staré školy a jeden z nejlepších Belmondových filmů.
Zdochlinári (1984)
Výborně natočená akce, skvěle vyprávěný příběh, chytlavá ústřední melodie, vynikající český dabing a Belmondo tradičně v perfektní formě. Právě představitel hlavní role je zde zábavný, mužný i charismatický a jako obvykle táhne celý film. Mezi spálenými zdmi rozbitého města, se nám díky jemu a jeho zlatuchtivým kumpánům dostane kvalitní, komediálně laděné válečné podívané. Pokud máte rádi Francii, Belmonda, krásné ženy a máte smysl pro humor - jsou Mrchožrouti filmem přesně pro vás.
Muž z Acapulca (1973)
Jeden z nejklasičtějších a také nejznámějších Belmondových filmů. Muž z Acapulca je pojem a dnes již kultovní podívaná, která obohatila kinematografii a potěšila miliony fanoušků po celém světě (no dobře - minimálně po celé Evropě). Prostě a jednoduše, nejlepší komediální film francouzského hrdiny. Víc netřeba dodávat - snad jen, že Belmondo je Bůh a závěrečný odjezd na dvojkole mě pokaždé pošle do kolen.
Voľný pád (1993)
Mistrně natočená i zahraná schizofrenie a pekelný výlet až na samé dno lidské duše. Michael Douglas v roli muže, kterému tak trochu povolí společností šponované nervy a vezme osud do svých rukou. Stačí malá souhra několika nepříjemných náhod či událostí a muž, který si je jistý svým životním postojem a prioritami, je rázem na druhé straně barikády. Co je dobro a co je zlo? A jak vypadá spravedlnost? Existuje vůbec? Člověk, který měl skvělou práci i rodinu, se během jednoho dne dostane na šikmou plochu a může ztratit vše, na čem mu kdy záleželo. Najde cestu zpět?
Ako zabiť vtáčika (1962)
Dodnes nechápu, že Jako zabít ptáčka, není tady na ČSFD minimálně v první stovce nejlepších filmů. Ale nevadí. Černobílý snímek, ze kterého doslova prýští nebeská citlivost a ohromná čestnost právníka Atticuse, kterého fantasticky ztvárnil ledově klidný Gregory Peck. Ten vychovává své dvě malé děti a ještě přijímá případ, který mu mezi lidmi ve městě nadělá spoustu zlé krve. Film o rasových předsudcích a problémech v americké společnosti 30. let, který ve mně zanechal hlubokou stopu, co jen tak nezmizí. A za to jsem moc rád. Stoprocentní, emotivní zážitek.
Super prehnití (2003)
Příště šlohni radši automat! Uběhlo dlouhých třináct let od natočení druhého dílu a režisér Claude Zidi se rozhodl dokončit trilogii o zkorumpovaných policistech. Žádná zběsilá, rychlá akce s přehnaným střihem se nekoná. Vše si plyne tak, jak to u tohoto filmu máme rádi. Klídek, pohoda. Tím u mě režisér zabodoval, protože zachoval původní kouzlo tohoto snímku. Děj je prostý, ale zajímavý a s dobrou zápletkou, ohledně ztracených peněz od čínského mafiánského bosse. René (který má novou identitu) a Francois, berou pod svá ochranná křídla úplného nováčka, který si myslí, že prochází policejním výcvikem a vůbec mu nedochází, s kým má tu čest a na čem se vlastně podílí. Všichni tři společně pak geniálně vyloupí banku, protože - prohnilí jednou, prohnilí navždy. Takhle vkusné komedie už se dnes bohužel netočí.
Prehnití proti prehnitým (1990)
René? Už to mám! Nepatrný ústup oproti originálnímu prvnímu dílu, ale stále vynikající podívaná, o které si spousta dnešních komedií může nechat jen zdát. Opět se setkáváme s našimi známými policisty, kteří jsou stále stejně prohnilí. Tentokrát se jim však připletou do cesty dva sokové, kteří slovo KORUPCE dovedli k naprosté dokonalosti. René a Francois musí zapnout své mozkové závity na plné obrátky a vymyslet plán, který vše vrátí do starých, prohnilých kolejí.
Prehnití (1984)
Takže na konci bude spousta tipů, ale ani jeden zavřený zloděj. - Věznice jsou stejně přecpaný... Pamatujete zhruba polovinu 90. let, kdy ČT v pátek večer vysílala FILM NA PŘÁNÍ? Tehdy suverénně vyhráli Zidiho Prohnilí a přesně tady vznikl i můj návyk na tento snímek (a později i jeho dvě pokračování). Okrádat lidi, dostat za to medaili od ministra a ještě ukrást prefektovi peněženku, to umí jen Phillipe Noiret! Vynikající francouzská krimi-komedie o špinavých (pardon prohnilých) policajtech, ve které krimi zápletka ustupuje do pozadí jemnému, inteligentnímu humoru. V něm si Philippe Noiret, jako René, přímo hoví a když se snaží zpracovat mladého nováčka, který mu byl přidělen, zažije spoustu nečekaných situací. I krajně nepříjemných. Mladý Francois (Lhermitte) je totiž idealista tělem i duší a Renému dlouho trvá, než oblázek obrousí do patřičné podoby. To se mu ale nakonec podaří a naši prohnilí policisté mohou zinscenovat podvod roku. Skvělé jsou i přezdívky některých postav, jako např. Slimák, Ježíš, Onuce či velice povedený český dabing z roku 1987. Naprosto bezchybný snímek s až dojemným závěrem, který má dvě neméně zdařilá pokračování. Claude Zidi v životní formě, Prohnilí jsou zkrátka nadčasovou záležitostí.