darkrobyk

Po čertech vydařený příběh o neohroženém kováři, který sice vyhrál nad čertem (zde nižší démon, kterému za neschopnost hrozí být postaven ještě níže), ale svoji duši jednou upsal, a tak jeho místo po smrti je jasné. Jsem dalek toho psát fantasy, když je to jednoduše pohádka. Vizuálně báječný snímek má řadu působivých temných scén, kterým dominuje les a okolí kovárny s kobercem mlhy, stovkami křížů a nastraženými pastmi. Démon má tak trochu hubu ze Scottovy Legendy, jen rohy jsou poněkud menší, což vůbec nevadí. Jeho nadřízený je úplně jiný formát. A pokud se zapletete s peklem, pak čas na útěk vyšetří rozhozená cizrna, k rozptýlení pekelníku poslouží vysvěcený zvon (tedy já myslel, že zvony se odlévají, ne kovají, ale mohla být jen chyba v překladu). Milé čertovské dovádění, kde dojde i na krev, ale drsné gore nečekejte. Je to přeci pohádka (byť pohádky vznikaly původně pro dospělé).

Variace na nezničitelného Punishera začíná rozkošným masomlejnem, kdy krev stříká na všechny strany, maluje po stěnách abstraktní obrazce a dojde i na explodující hlavu. Nu a pak už pokračuje jedna z epizod Sin City, kdy se objevují podivné existence, jako je Zápalka nebo ta malá asijská čubka. Autoři využili i comicsové stylizace, a tak temná postava ve dveřích vrhající dlouhý stín na podlahu místnosti jakoby vypadla ze skicáku Franka Millera. A to vše mne potěšilo stejně jako kupa mrtvol, akce, intriky, špína a Maloneho svérázná matka. Snad jen ten konec byl opravdu nešťastný. Čekal jsem buď absolutní smrt, nebo happy end. Jinak zábavné!

V žánrové kolonce chybí komedie, protože když vám přerostlý divočák odtáhne půlku baráku i se zapnutou televizí, pak nezbývá než se smát. Špinavý film, kde sympatickou postavu aby člověk špendlíčkem z písku vyšťoural. Novinářka Wintersová (zde nesympatická Morrisová) se chová jako kráva, za což po právu zaplatí. Její muž (Harrison) je velkoměstský blb, který zakopne i o vlastní nohu. Tamější domorodci jsou burani, starý Cullen je zapšklý dědek prahnoucí jen po pomstě, a tak jedinou snesitelnou postavou zůstává Sarah (A. Whiteleyová). Divočina, prasata, továrna na maso, bahno, mouchy a krysy. Útok v autě slušný, jinak většina úmrtí vyžadovala od diváka dostatek fantazie. A kromě klokanů dojde i na dromedára! Kdysi se mi líbilo více.... hodnocení nechávám.

Minimálně od dob Kance (1984) se mezi australskými farmami prohání přerostlý divočák. Skvělá kamera, mlžné noci, úplněk vykukuje zpoza mraků, les topící se ve tmě a obludné skřeky monstra z pekel. Jde o fantastický film, takže nemá cenu přemýšlet, jak dokázalo prase své oběti vždy bleskově vystopovat, proč jen zabíjelo, ale nepožíralo a proč se nikdo nepozastavoval nad narůstajícím počtem zmizelých (dobře, farmy jsou od sebe daleko, budiž, ale zase měli všichni mobily). Nechybí napětí, útoky - masakr ve stanu, přepadení v lese, přerušený piknik u vody i zdánlivě bezpečná stodola. Rozpáraná těla, nabodávání na kly, utržené a ukousnuté hlavy, krev. Ano, triky jsou průměrné, hlavy gumové a prase občas až moc strnulé, ale to já všechno beru. A kopice mrtvol k tomu! Film rychle uběhl, snad jen jedinci zhýčkaní klipovou kulturou nervozně poposedávali, ale mně tempo vyhovovalo. Solidní oddechovka na podzimní večer. 3,5*

Typický zástupce osmdesátkového braku osloví asi jen skalní fanoušky. Dívky, které spojuje to, že jsou panny, přepadává podivné monstrum a znásilňuje je. Ony pak končí v nemocnici s tváří popálenou od neznámé kyseliny a neschopné útočníka blíže specifikovat. Až téměř v závěru se divák dozví, že se jedná o mimozemskou rasu, která se rozhodla kolonizovat Zemi. Lidé jí poslouží jako živé inkubátory (ano, ve sci-fi populární myšlenka). Snímek stojí na předvádění nahých hereček s hezkými zadky, ale obří prsa nečekejte, a mechanických efektů poplatných době a béčkovým snímkům 80. let. A právě ony slizké efekty plné krve a šťáv musí každý fanda ocenit. Pukající kůže, trhající se maso, stříkající krev a klubající se Cronenbergova moucha v černém. Všechno je rozkošně naivní, postavy jednají jako ve zpomaleném filmu, dívky ukázkově ječí, a když si myslíte, že dojde na sprchovací scénu z Psycha, tak budete jen chvilku zklamáni. Závěr s bazénkem je smyslný, legrační a zábavný.

Obsazení - magoři, děj - magorský, jako celek - magorfantazie. Jeden z těch filmů, které jsou tak blbé, až baví. Tedy pokud si je pustíte k tělu. Počítám, že Jitka Ježková vychrlila nejvíce sprostých slov za svoji dabérskou kariéru. Ale i když řekne stokrát za sebou kurva, zní to od ní pořád tak nějak mile, sametově. Tedy obnažené prsatky se výbavou moc pochlubit nemůžou, ale budiž, absence drsnějšího gore zamrzí více. Přeci jen mrtvol bylo dosti, a tak se krvavé orgie přímo nabízely. V žánrovém zařazení ovšem chybí komedie, jelikož tohle je jedna velká bžunda!

Kombinace Stroje času a Pádu do tmy mne mile překvapila. Obecně mám nízkorozpočtová sci-fi rád, protože často dokážou s málem zázraky. Cílem profesora Hoppera nebylo, jak se nám snaží podsunout zdejší obsah, hledání fontány mládí, nýbrž nalezení jeho rodičů a sestry, kteří kdysi (v 70. letech 20. století) v systému jeskyní zmizeli. Zpočátku spíše průměrné drama o hledání, ztrácení se a odkrývání tajemství dostane postupně patřičné napětí, dojde i na mrtvé. Ač se zdá, že hlavní postavy nemají šanci na návrat a možná ani na přežití, ukáže se, že není vše zcela ztraceno. Příjemné finále. Atmosferická hudba je tajemná, jeskynní prostory působivé. Snad jen v reálu by se asi vše topilo ve tmě...

Baladický pololesní thriller s příjemnou kamerou a temnou hudbou o přátelství, které je vystaveno těžké zkoušce. Vina si zaslouží trest. Vinných je nakonec více. Z dvojice přátel je ale jeden potrestán krutěji, protože žít po zbytek života s krví na svých rukou a probdít noci plné nočních můr, je trestem nejvyšším. Venkovská komunita se sice řídí prastarými pravidly, jenže Anglie není Amerika, a tak zabít někoho jen tak bez následků prostě nejde. Pravda, starší horory si s tím hlavu nelámaly, jenže časy se mění. Kupodivu se všichni obešli bez mobilních telefonů, což je trochu zvláštní. Jinak krásné lesy, tajemná atmosféra, napětí. Proč čekali s hledáním pohřešovaných až na večer, je mi záhadou, ale nejspíš šlo jen o filmařský záměr. Nic bombastického, jen se mi na Calibre dobře dívalo.

Vylepšená epizoda ze seriálu Kamarádi, která naštěstí skončí trochu jinak. Na druhou stranu jistého napětí se divák dočká několikrát a v závěru dojde i na pár kapek krve. To podříznutí je fakt opatrné. Slušná kamera, průměrná šlapací muzika (jakoby se nedalo vybrat z roku 1984 nějakou fajnovou kapelu) a hlavní hrdina na ránu. Závěr sice potěšil, ale z průměrné zábavy snímek stejně nevytáhl.

Oko za oko, zub za zub. Jednou jsi dole, pak zase nahoře, a tak nějak dokola. Není to nostalgie, proč ponechám hodnocení z dřívějška, ale fakt, že tahle gangsterka je stále svěží. Police - kam vítr, tam plášť, vendeta a Delon, který sice není úplně ideálním představitelem tvrdého šéfa, ale jeho kamenná tvář vyzařuje snad všechny emoce dohromady.