Zagros

Že chemie mezi dvojicí Douglas Turnerová funguje parádně, jsem se mohl přesvědčit už v „Honbách za …“ a na tomto pevném základu stojí i Válka Roseových. Jinak jde samozřejmě o úplně jiný film. Dobrodružnou romantickou komedii střídá silné černo humorné drama o jedné velké lásce a především o jejím konci. Silná zamilovanost je po letech vystřídána ještě silnější nenávistí. Manželské hádky přerostou doslova ve válku, kde vás u nejedné scény až zamrazí. Režisérsky ne moc zkušený Danny DeVito dokázal na plátno převést výtečný scénář téměř bezchybně.

Pro mě je to nejlepší film Tima Burtona, se kterým mám povětšinou problém, moc si nesedneme. Beetlejuice je ale skvěle praštěná komedie plná neskutečné tvůrčí imaginace. Když potřebuje čerstvě zesnulý manželský pár ve formě duchů dostat ze svého domu nové obyvatele a neví, jak na to, nezbývá než zvolat: Beetlejuice, Beetlejuice, Beetlejuice… a začne ta pravá zábava. Michael Keaton podává famózní výkon a další postavy mu skvěle sekundují. Tentokrát ke čtyřem hvězdám mnoho nechybělo a je možné, že tu čtvrtou brzy přihodím. Už jen teď při psaní komentáře mám chuť zvolat: Beetlejuice, Beetlejuice, Beetlejuice.

Neuvěřitelně atmosférický film, který jsem jako malý měl problém dokoukat, tak jsem se u něj bál. Když jsem to zvládl, měl jsem přes rozjitřenou fantazii problém usnout. Ta atmosféra strachu z neznámého by se dala krájet. Bravo tvůrcům a zejména Jonu Carpenterovi a Billu Lancasterovi za režii a scénář, filmově nic lepšího už v životě nestvořili. Také Kurt Russell podal výtečný výkon. Věc jsem viděl i s odstupem mnoha let s partou kámošů jako dospělý a musím říct, že ze své atmosféry moc neztratila. Možná jen pár efektů bylo lehce zastaralých, ale to nic nemění na výborných čtyřech hvězdách.

Svět Zaklínače mám velmi rád, především tedy jeho literární ztvárnění. Pětidílná hlavní sága mě dokázala už vícekrát pohltit a vždy jsem ji četl s nadšením a zaujetím jako málo co. Proto jsem se i na seriál velmi těšil. Nevím, jestli je to láskou k předloze a k celému jeho světu, ale mně se líbil i tento seriál. Ano, dá se vytýkat mnohé, ale tvůrci dokázali vytvořit pro mě fungující a zábavný svět. Navíc mi Michal Zebrowski do role Zaklínače padl náramně. Tempo je pomalejší a spíše než akci se věnuje postavám a příběhu, což mně nevadí a tím pádem jsem dokázal i odpustit viditelně nižší rozpočet. Možná o to víc se těším na přicházející seriál The Witcher, kde se naopak bojím, aby se tvůrci neutopili v akci a efektech… budu držet palce spolu se všemi fanoušky, abych si pak nemusel spravovat chuť v geniálních RPG hrách od CD Projektu.

Henri Charriéri alias Motýlek mě uhranul už ve své autobiografické knize, kdy jsem vzhlížel k jeho nezdolnému charakteru a touze žít. Nikdy se nevzdal navzdory bezvýchodné situaci v doživotním vězení na Ďábelských ostrovech. Na filmové zpracování jsem byl zvědavý a mírně jsem se jej obával. Naštěstí se mé obavy nevyplnily a stejně jako kniha je i filmový Motýlek skvělý. Příběh je vyprávěn bez příkras a dramatizace je v únosné míře. Život už to sám napsal dostatečně dramaticky, tak není potřeba se to snažit ještě vylepšovat. Navíc dvojice Steve McQueen a Dustin Hoffman podala excelentní výkon.

Původně jsem měl u Temného území jen dvě hvězdy a sám sobě jsem se divil proč. Rozhodně je to v rámci žánru nadstandardní zábava. Steven Seagal je ve formě, záporáci jsou správně slizcí, akce je napínavá, děj sice moc nepřekvapí, ale dobře to odsýpá. Zkrátka jde o super akční zábavu minimálně na jeden večer, i když si dokážu vcelku dobře představit, že si Temné území někdy zopakuji. Na jedničku sice nemá, ale moc za ní nezaostává, slušné tři hvězdy.

Kdo by je neznal, Mach a Šebestová patří k našim nejoblíbenějším večerníčkům, u mě to ale neplatí. Ilustrace Adolfa Borna se mi nikdy moc nelíbily a tím pádem ani animace to s ním nevyhrála. Také ústřední dvojice mi sympatická nebyla a hlas Petra Nárožného tomu nepřidal. Sice ty příběhy znám, nápaditost a občas zábavnost se jim upřít nedá, ale nikdy k mým oblíbeným večerníčkům nepatřily. Na rozdíl od jiných večerníčků, se ani na opakování s dětmi netěším, slabé tři hvězdy.

Parodie –žánr, který mě až na pár výjimek nebere. Mars útočí! další výjimkou rozhodně nebude. Jako mladého mě to jednou pobavilo a po druhé už jsem neměl potřebu si to pustit. Pravda je, že některé vtipné scény, Nicholsona jako prezidenta a hlavy mimozemšťanů si pamatuji dodnes. Je to i vcelku hravé a rukopis Tima Burtona je znát, i když to je u mě možná jen další mínus, protože s ním jsem se ještě přes tři hvězdy nikdy nedostal a tady to nebudou ani ty tři.

Jednička se mi ještě vcelku líbila, i když jsem měl spousty výhrad, jako většinou u marvelovek. Asi to nemá cenu dokola psát. Charisma Roberta Downeyho Jr. dokáže občas zapracovat, ale bohužel jen občas a samotné to rozhodně neutáhne. Marvelovské univerzum zkrátka není nic pro mě. Přesto, že jsem mu dal šanci vícekrát, povětšinou mě zklamalo a do třetího dílu Iron mana už rozhodně nepůjdu. Pořád pro mě zůstává záhadou, že ta jednoduchá šablona zabalená do digitálního balastu stále funguje.

Eh.. Ben Stiller u mě ještě nikdy nepřelezl tři hvězdy a nestalo se ani tentokrát a vynikající herec Robert De Niro se na stará kolena víc a víc pitvoří. Zápletka je tak akorát pro hloupou americkou komedii… Sakra já nechci zobecňovat a psát komentáře jak nějaký rádoby intelektuál, ale byla to prostě kravina, u které jsem se zasmál jen minimálně. Většina „vtipných“ scén byla jak z nějakého sitcomu a tentokrát tomu ani představitelé stupidních postav moc nepomohli. Marně přemýšlím, za co jsem dal druhou hvězdu. Asi abych si horší hodnocení nechal pro pokračování, na které se stejně nebudu dívat… no už je to jedno.