Galadriel

Ani geniální audiovizuální orgie ve fantasy části nedokázaly zvrátit celkový dojem ze zbylých složek filmu. Kdyby byl příběh lyrický, jako třeba v "Tygr a drak", tak by to rozhodně nevadilo, ale "Pád" vypráví podivnou pohádku bez konce, která se prolíná s vcelku nezajímavým reálným příběhem z nemocnice na počátku minulého století. Za zmínku rozhodně stojí ještě přirozený a upřímný výkon dětské rumunské herečky Catincy Untaru a kromě té vizuální složky a nádherných lokací (Karlův most potěší) také složka hudební. 70%

Asi se budu trochu opakovat, ale Almodóvar jednoduše dokáže natočit i ten nejstupidnější a nejprofláklejší námět s nadsázkou, originalitou, stylem a noblesou, že rázem přestává být stupidním. V Rozervaných objetích se jedná o příběh jak vystřižený z telenovely, který ale chytrou režijí, výbornými hereckými výkony a umným střihem povýšil na umělecké dílo. Část odehrávající se na Lanzarote je pro mě osobně jenom onou pověstnou třešničkou na dortu.

Těsně po dokoukání jsem byla nadšená z inteligentního, stylově natočeného, odsýpajícího sci-fi ve stylu, který se dneska už moc nenosí. Při jeho sledování nebyl čas přemýšlet o tom, jestli všechny časové paradoxy a "vědecké" otázky dávají smysl a to přičítám jen ke cti tvůrcům, protože dokázali od začátku do konce udržel neuvěřitelné tempo a napětí. S odstupem času ale člověk začne trochu přemýšlet a najde v příběhu nejednu logickou mezeru, ale komu to vlastně vadí, když jste se tak výborně bavili? Doufám, že Duncan Jones bude v nastoleném směru pokračovat i nadále a v budoucnu nás překvapí nejedním výborným sci-fi.

Film ze života, ve kterém nejde o to "o čem", ale "jak". Velmi odvážný na svoji dobu, neuvěřitelně nadčasový (nejen tím, o čem vypráví, ale i stylem) a obrovsky upřímný. Jednoznačně nejlepší teenagerská komedie všech dob.

Bohužel i s Ivanem Reitmanem to jde značně z kopce. Natočil romantickou komedii, u které samozřejmě od první minuty víte, jak to všechno dopadne, ale to bych jí ani nezazlívala. Problém je v tom, že už po třetině jsem si myslela, že by měl už pomalu skončit a to zbývala do konce ještě skoro hodina. Pár vtipných momentů nevynahradí ani jindy výborná Natalie Portman, která mi sem prostě vůbec nesedila a naopak překvapil Ashton Kačer, kterému jsem jeho postavu uvěřila naopak stoprocentně.

Hezká animace a několik vymazlených nápadů (všechny noční potvůrky a zjištění, kam se ztrácejí ponožky, proč se budíme rozcuchaní nebo třeba okapáčci jako alternativa známých rouráčků) nedokáže úplně zastřít vcelku jednoduchý a málo nápaditý příběh. Hezky se na to dívá, ale jedno shlédnutí bohatě stačí. Neurazí, nenadchne.

Western nepatří k mým oblíbeným žánrům, nicméně tenhle film si mě dokázal najít a nadchnout pro svou žánrovou čistotu, skvělé herecké výkony a prostě klasiku, která už se moc dneska neumí natočit. Konec mi sice přišel trošku přitažený za vlasy a jen těžko ze svého pohledu můžu pochopit, že by se něco takového mohlo stát, tím spíš na nelítostném divokém západě, ale budiž, rozhodně mi nijak nevadil, nezkazil zážitek z výborných předešlých dvou hodin a vlastně to tak asi i mělo být. Víc takových filmů.

Přestože se film snaží nebrat se vážně, našla bych spoustu vážnějších děl, které se berou s mnohem větším a lepším nadhledem (Kouzelná romance), vtipy založené na sprostých slovech a sexu moc nefungují (hollywood asi zkusil přejít z teenagerských komedií na teenagerské fantasy) a paradoxně je snímek nejvtipnější v těch místech, kdy se o to nejméně snaží. Největší problém je asi právě v tom, že scénář, režisér i většina herců jsou v neustálé křeči a ta sranda prostě nepůsobí ani trochu přirozeně. Navíc James Franco mi nikdy nebyl moc sympatický, ale v téhle taškařici se mi stal skoro protivným (ano, vím, že schválně přehrává), Danny R. McBride byl o něco málo lepší a jediný, kdo herecky celý film zachraňuje je Natalie Portman, která ale bohužel zas tak velkou roli nemá. Méně řečí o kopulaci a víc nápadů a nemuselo by to bývalo s takovou krásnou výpravou dopadnout vůbec zle. Takhle to k tomu zlému nemá moc daleko.

Spousta samby, krásně naanimované Rio a pár dobrých akčních scén z jeho ulic a z průvodu karnevalu... A to je asi tak všechno, co tenhle film nabízí. Příběh je předvídatelný i pro pětileté dítě, přitom spousta scén je zaměřena spíš na výrazně odrostlejší publikum. Hudba Johna Powella je fajn, ale velmi často ji přerušují mizerné, nevýrazné popové písničky, které jsou většinou jako pěst na oko, "muzikálová" čísla se to filmu ani trochu nehodí a už vůbec se taková "hudba"! nehodí k tomu krásnému atmosférickému Riu. Kde je všechna samba a latinskoamerická divokost? 50%.

Má to nápad a kéž by alespoň polovina dnešních sci-fi měla alespoň z poloviny tak dobrý nápad, atmosféru a tajemno, jako Zakázaná planeta. FIlmy bohužel hodně trpí dobou svého vzniku a tedy velmi mizernými triky (hlavně kreslené statické krajiny opravdu nejsou to, na co by se člověk těšil), ale na druhou stranu je fajn viděl Leslieho Nielsena jinak než jako šaška a hlavně zjistit, že byl jako mladík docela fešák ;)