Hyperbolic

Neznalý skutečného příběhu Gypsy Rose Blanchard jsem byl nejdříve znepokojen, potom zděšen a nakonec rozesmutněn. Tohle byla síla. Všem hercům tleskám, protože veškeré postavy byly uvěřitelné, a tak to celé bylo ještě horší.

Spíš než jako film, by se to dalo brát jako zážitek. Mé první setkání s tímto proslulým řeckým režisérem dopadlo naprosto skvostně. Yorgos Lanthimos vytvořil příběh protkaný motivy, pocity a chvílemi, knižní předlohu neznám, ale věřím, že se přenos na plátno více než povedl. Bella Baxter. Její tělo a mysl nejsou ještě zcela propojeny. Trhá sebou. Chová se divně. Grimasy jsou až neskutečné. To co zde Emma Stone zahrála, by mělo být ukazováno, jako horní patra hereckého umu. Metafora emancipace holčičky, která postupně objevuje svět, se všemi jeho slastmi a strastmi, směřovala celý příběh, různé odbočky však stejně vždy překvapily. Co za Bellou stojí, se dozvídáme postupně a je to nakouskováno výborně, stejně jako celé tempo filmu. Z hereckých výkonů je však třeba zmínit i zbytek hlavní čtveřice, tedy Marka Ruffala („Bella!“), výborně namaskovaného Willema Dafoe a chápajícího Rami Youssefa. Všichni hráli výborně a zaslouží si veškerý praise, který tento film dostává. Co dál? Scény jako namalované vodovými barvami na plátno. Použití čočky rybí oko, které se jen tak nevidí a krásně vždy sedělo. Masky a efekty (zvířecí experimenty, sice ne moc roztomilé od Goda, ale byly roztomilé). A celé vyznění filmu. Velice rád si ho někdy zopakuji.

Kocour Chip nenominován na Oscara? Trapný. Výborný špionážní akčňák, který byl prošpikovaný tradičním Vaughnovým humorem. Prostřihy ze skutečného Sama Rockwella na zdánlivého Henryho Cavilla byly naprosto dokonalé. Scéna s kouřovými granáty byla tak suprově natočená, že jsem se jen nechal unášet barvami a střihem. Celým filmem prostupující Now and then byla pomyslná třešnička na dortu.

Podobně ulítlé jako první díl, se slabým scénářem a levnými vtipy, takový ale Scooby přece je. Matthew Lillard to svým šílený výkonem docela táhl a zbytek týmu byl taky zahrán výborně. Hodně zapamatovatelných scén a záporáků z tohoto dělá krásnou oddechovku.

Žánr, který jsem už nějakou dobu neviděl takto hezky zpracovaný. Feel-good, dokonce i dramatické scény, nepříliš řvavá komediální stránka, která mě ale stejně rozesmála a většina postav výborně zahraná. Komičností u mě asi vede australský viking. Spousta pěkných kamerových záběrů (asi nejvíc mě zaujal fokus na scénu v popředí, zatímco se v pozadí dělo něco důležitého) a australských scenérií. Slovní přestřelky mezi Beou a Benem byly naprosto skvěle napsané. Koala FTW!

Závěrečná série mě v mnoha ohledech překvapila. Ať už tím, že navzdory nižšímu hodnocení zde, je to stejně silný příspěvek jako dvě předchozí, či tím, jak vlastně byla koncipována. Prvních sedm dílů ve Florencii, rozdělených na jednotlivé chody, bylo vskutku chutných. Semtam nějaký záblesk z Hannibalovy historie, semtam zajímavá přednáška a nádhnerně servírovaná večeře, vše ohraničené pátráním po Monstru, které se po desítkách let vrátilo zpět do Itálie. Posledních šest dílů věnovaných Velkému Červenému Drakovi bylo ještě lepších. Tenhle příběh byl už výborně zpracován ve filmu a nečekal jsem, že Ralpha Fiennese někdo byť jen dožene v kvalitě a hereckém výkonu u tohoto arcivraha, Armitage se mu ale hodně blížil. Díly odsýpaly a já pořád doufal, že ještě nebude konec. Když však přišel, cítil jsem zadostiučinění, ikdyž byl hořkosladký. Dopadlo to tak, jak to mělo dopadnout a moc rád si tento seriál někdy zopáknu.

This is my design. Druhá série byla opravdu laskomina. To jak může být tak zlý a psychicky náročný seriál v těchto časech tak feel-good vám asi nevysvětlím. Naturalistické motivy celou sérii prorůstaly a tak nějak ji držely v kontrastu s přesným mechanickým myšlením hlavních postav.  Jednou z nejsilnějších stránek je zde vykreslení zlomeného psychického stavu. Ano je to fikce, ale chvílemi vám přijde, že něco není v pořádku ve vaší hlavě (nebo vám to právě chvílemi nepřijde? ? :) ) Hlavní zvrat v tom, že je Will chycen a souzen za zločiny někoho jiného byl skvěle vystavěn, motiv samoty kdy mu nikdo nevěří také. Hannibal zde ve velkém rozjíždí své kuchařské i manipulační umění, a na čem spolu s tvůrci ani trochu nešetří, je napětí. Twistů zde bylo v každém díle několik, chvílemi jsem si říkal, že už to za chvíli praskne a někde udělají chybu, to jak to vše ale začne dávat smysl je geniální. To jak chytře si Hannibal vše vymyslel a jak je vždy o několik kroků před každým mě asi nikdy nepřestane ohromovat. To jak vaří a servíruje a hustí do svého okolí také ne. Ohromný výkon Madse Mikkelsena.

You met me at a very strange time of my life, a díky tomu byla první série zvláštním způsobem comforting. Willův zvláštní pohled na svět spolu s roztěkaností působil vážně příjemně. Podobně jako Dr. Lecter nám tvůrci servírovali příběh pomalu a rozvážně, tak že jsem si dost věcí začal spojovat až po přelomení do druhé půle. Každá epizoda měla nějaký motiv, bylo zábavné je hledat v různých dějových liniích. Za mě spokojenost se spoustou poctivé detektivní práce, příběhy a hereckými výkony, z nichž musím vyzdvihnout hlavně ďábelského Madse.

Krásná oddechovka s vynikajícím Stillerem. Některé vtipy trošku zestárly ale pořád jich bylo dost dobrých.

Feel-good vánoční jízda s Arnoldem, který si zde jede to svoje. Spousta vtipných a absurdních scén, kdybych tento film viděl jako menší, byl by jedním z vánočních oblíbenců. Teď jsem si ale aspoň užil postavu Teda a ty hrozivé implikace.