skorpion112

Dobře jestli je něco co jsem od tohoto filmu nečekal tak je to to, že uvidím jeden z nejdůležitějších snímků naší doby. Nejenom že je film neskutečně zábavný, ale zároveň předává neskutečně důležité myšlenky jak o ženství, tak obecně o sexismu (a to nejen o tom patriarchálním). Téměř nepřestávající zábava po které budete dlouho přemýšlet o našem systému. Jediné co filmu mohu vytknout je nevyrovnané tempo, které je ze začátku velmi rychlé (možná až příliš) a naopak finále se táhne až to bolí.

Další ze surrealistických veleděl Davida Lynche. Film bych asi nejlépe popsal jakožto lehce pochopitelný příběh vyprávěný pomocí symbolů, ve kterém vám ale udělají naprostý guláš velmi časté náhodilé surrealistické obrazy (paní v radiátoru). Na Davida Lyncha celkem snadno uchopitelný film. Nejvíc mi na něm ale vadila stopáž. Takovémuto epxerimantálnímu debutu by prostě slušelo víc 70 minut.

Christian Bale se 2 hodiny tváří smutně a potí se. Takto by se dala shrnout tato akční slátanina nazývaná filmem. Ano zábavné to je. Dobré? Nikoliv. Pusťte si raději cokoliv jiného. Kdyby nebylo programu Aero naslepo žil bych spokojený a normální život bez vědomí že tento film existuje. Není to nejhorší film ale existuje milion jiných filmů, které stojí za to vidět.

Lež vždy byla, je a bude přitomná v naší společnosti. To je hlavní téma filmu Jagten a kdokoliv kdo chce říct něco jiného je podle mě hlupák. Na internetu jsem viděl spoustů názorů jak tento film znevažuje hnutí metoo a jak odrazuje oběti sexuálního násilí od přiznání se, ale o tom film není. Snímek pouze případ muže křivě osočeného ze sexuálího násilí pětiletou holčičkou (což je bohužel založeno na nejednom reálném případu) používá jakožto kulisu pro vyprávění příběhu o lžích a jak malá nevinná lež může vyexponovat do absolutního odtržení jednoho muže od společnosti. Abych se tady ale pouze nerozčiloval nad některými lidmi co film nepochopili trošku film vychválím do nebes. Famózní Mads Mikkelsen zde předvádí svůj asi nejlepší výkon vůbec a i mladá holčička si určitě zaslouží pochvalu, jelikož na dětského herce hraje opravdu výborně. A samozřejmě největší pochvalu si zaslouží režisér Thomas Vinterberg, který mě po taktéž výborném Chlastu nezklamal, a skvěle napsal a hlavně zrežíroval film, který do každého jednoho člověka vnese pocit úzkosti a bezmoci jako podle mě žádný jiný před ním.

Wow Po přečtení synopse filmu jsem asi čekal něco úplně jiného. Konkrétně více straight forward absurdní scifi komedii o lidech přeměňovaných na zvířata. O to víc mě příjemně překvapil vysoce artový film o absurditě lásky a vztahů obecně. Velmi mě překvapily převážně herecké výkony, které jsou velmi zvláštně režírované, ale svému účelu (vytvořit rozkládající se společnost bez jakékoli schopnosti mít nějaký fungující sociální kontakt) velmi přispívají. Asi to stojí za to vidět. Zvláště pokud se chcete jako divák dostat k více artové formě kinematografie ale nechcete hned začínat u složitých snímků typu Lynch a Tarkovský. Za mě určitě úctyhodný a povedený snímek. Plus zde Colin Farrell kopne do malé holčičky což je docela fajn bonus.

Je alkohol záhubou lidstva? Vyřeší alkohol vaše každodenní problémy? Na tyto a jiné otázky vám film neodpoví. Otevírá ale diskuzi na tato témata a to neotřelou tragikomedií ze severského prostředí, které kraluje Mads Mikkelsen ve své snad nejlepší roli doteď. Ano film se může na první pohled jevit jako hloupá komedie o čtyřech smutných chlapech, kteří musí své smutné životní osudy řešit alkoholem, ale na pohled druhý zde vidíme prozkoumání různých plusů a mínusů alkoholu a jeho různých využití ve společnosti, které vás zaručeně zanechají po zhlédnutí přemýšlet, jestli to pivo dáte nebo ne.

Surrealistická noční můra Ariho Astera.  Film mě velmi překvapil. Ani vlastně nevím, co jsem od něj původně čekal, ale určitě to nebyl onen finální produkt, který jsme dostali. Celému filmu kraluje Joaquin Phoenix, který je po celý čas filmu úplně stejně zmatený, jako obecenstvo sledující jeho třeskutou cestu na plátně kina. Ať už jde o šílený úvod v Beauově bytě, úzkost přinášející ubytování u zvláštní rodinky, surrealistické divadelní představení, plot twisty nabyté finále či poslední až Kafkovská scéna soudu, film vás vždy něčím příjemně překvapí. Herecké výkony jsou fantastické a podtrhují velmi zvláštní a zmatenou atmosféru celého filmu. Jediné co bych snímku je jeho stopáž (tři hodiny je prostě moc) a možná až velké přehlcení různými tématy. Máte totiž pocit, že za tři hodiny vidíte 4 plnohodnotné kratší filmy. Což jsem sice předtím vyzdvihoval, jelikož ano je to něco neotřelé a zajímavé ale zároveň to celý film komplikuje a neusnadňuje to jeho komplexnost, která by se ve filmu jistojistě nacházela i bez přehlcenosti různorodými tématy.

Můj úvod do tvorby Andreie Tarkovského. Neřekl bych, že mě film úplně na sto procent ohromil, ale dovedl mě k alespoň lehkému obdivu Tarkovského stylu. On je mistrem filmového vyprávění. Každý záběr vypráví vlastní příběh bez nutnosti dialogů či monologů, což je hlavní pohonnou hmotou, ale zároveň i kamenem úrazu celého filmu. Jeho největší slabinou je totiž dle mého jeho scénář, který mě až na postavu Ivana (jehož čas na plátně je navíc až žalostně malý) nijak zvlášť nenadchl. Avšak kvůli práci s kamerou, která je na svou dobu přelomová určitě stojí film za zhlédnutí.

Kdyby mi někdo někdy řekl, že v našem tuzemském prostředí (natož v prehistorické době šedesátých let) vznikne sci-fi film, který naprosto předběhl dobu a ještě k tomu inspiroval mnoho zahraničních vědecko fantastických snímků asi bych mu nevěřil. Ale naštěstí je opak pravdou a my tak můžeme být svědky zázraku s názvem Ikárie XB1. Celému filmu kraluje hlavně scénografie Ester Krumbachové a různé kamerové nápady a na svou doby neobvyklé žánrové předpovědi (jiný tok času ve vesmíru, vetřelec na lodi či nalezení a následné prozkoumání neznámého objektu). Jediná vada na kráse tohoto snímku je poté zmatený scénář, který se podle mě snaží věnovat až moc věcem najednou místo uchopení jednoho tématu.

Ze začátku filmu jsem byl poměrně skeptický. Film jsem všude viděl vychvalován do nebe, ale jeho první polovina mě opravdu neuchvátila. Až ke konci, kdy film konečně poodhalí svůj "twist" (který moc prozrazovat nechci, ale ve zkratce zahrnuje postoj starší Sophie k oné dovolené v Turecku), kdy mi konečně vše docvaklo a film dostal svůj dlouho nenalezený smysl. Na první pohled film o ničem, který ale bez nějakého většího zásahu zbytečné dramatičnosti vykreslil neobvyklý vztah mladého otce a ještě mladší dcery.