Heretique

Moje nejoblíbenější česká pohádka (bez nadsázky), sice pro děti a kohokoliv s fantazií infikovanou prostoduchým obrazem současnosti v telce asi složitá, možná i nepochopitelná, nicméně přijde mi, že je tu krásně zachovaná poetičnost středověkých milostných písní se vším všudy. Věrohodná je i hudba Traxlerů, ve které jsou obsaženy důležité body příběhu. Postava šaška je přesně podle mých představ - blázen, který má výsadu říkat pravdu. Navíc je zřejmá typizace ostatních postav (král, rytíři, princezna, štolba, láska a strach), kdy každá z nich představuje nějaký lidský charakter. A pokud jsou některé výkony trochu prkenné, přičítám to právě silné stylizaci. Víc takových pohádek!