Buko

Mile pozitivní film s kvalitními hereckými výkony, a to jak hlavní protagonistka, tak zvláště pak Martha Issová. Sladkobolný příběh pro starší. Škoda rozvleklého tempa hlavně v první části. Všímala jsem si snahy o poetické ztvárnění, přesto jsem se dívala na hodinky častěji, než bych považovala za nutné. Mezi českými komediemi jistě o řád výše, než jsou různé ženy na hraně já nevím čeho. Nellis se nevysmívá, nepoužívá podbízivé stereotypy. Velmi laskavý film, který ale nevleze pod kůži a netrhá emoce. (11.10.2022)

Jako 70minutový televizák pro ČT na neděli večer bych to (asi) bral. Jako dvouhodinový celovečerák, který šel normálně do kin, je to od Alice Nellis těžce mimo. Není to ani drama (chybí nosné konflikty), ani komedie (chybí humor a nadhled). Je to jen prosťoučká vyprávěnka o tom, jak starej kůň pomohl stmelit jednu naprosto nezajímavou rodinu. Celé mi to připadá tak strašně banální a přežité, že si skoro říkám, že to od Nellis snad musel být nějaký sofistikovaný záměr, který jsem ale nepochopil. Nuda je to ale každopádně ohromná. 40 % (10.01.2023)

Anna Cónava je paní herečka. Přesto, že má velké charizma, dokáže skvěle zahrát obyčejné ženy. Škoda, že ji pražští "umělci" nedávají víc prostoru. Martha Issová, je v lecčems opak Anny Cónové (hlavně věk a obsazování), ale přes svůj nižší věk se musí nechat, že v hraní je to opravdu velmi vyzrálá herečka, která zvládne zahrát vše. Vůbec, herci v tomto filmu jsou skvělí. Všichni. Co bych chtěl obzvlášť vypíchnout je zvuk a soundtrack. Výborný. Kamera výborná. Střih dobrý. Scéna vynikající. Scénář super. A nakonec v neposlední řadě skvělá režie. Pro mne vynikající filmový zážitek. (30.12.2022)

Konečně po čase náš film, na který se dalo koukat, bez pocitu trapnosti. Téma je mi velmi blízké, jako by byl ten příběh z mého života. Herecky skvěle obsazené i zvládnuté.  Já jsem tam na ranči mezi zvířaty kdysi dávno získala nové přátele, stejně jako moje vnučka dnes. Dokonce jsme si pořídili koníka. Uvěřitelný, příjemný a překvapivý snímek. (23.12.2023)

„Tobě to vadí?“ - „Tak…já tu s tím celý dny neležím.“ - „Ty tady s tím celý dny sedíš.“ Jenže to ještě Jarmila netušila, že 1 z těch „vypelichaných potvor“ zakrátko sama uvítá…Nejsem právník, takže přenechám komentář 2 různých závětí na jiných. Ponechám bokem také karikaturu dcery v podání Petry Špalkové. Jinak ale šlo sice o ničím zázračný, ale jinak docela povedený „feel-good movie“ (s nějakými těmi mráčky) o hojení emočních ran, překonávání strachu a nabývání důvěry. Je poměrně jasně nalajnovaný a pevně se drží předvídatelného vývoje, to mi ale ve výsledku vlastně příliš nevadilo. Herecky vyčnívá hlavní postava Cónové, stejně jako autistka Issové (ta mi navíc nepřišla nijak nepatřičná, spíš právě naopak). Vidím to na lepší 3*. „Tobě nevadí bejt doma takhle sama? I v noci?“ - „Ne. Já jsem radši, když nemusím poslouchat ostatní lidi. Když vím, co se v celém domě děje. Protože vím, že když tam jsem sama, tak se tam kromě toho, co dělám já, neděje nic. Takže nemusím být stále ve střehu. Nemusím se snažit být normální.“ (04.03.2023)