Birth/Rebirth

Modern Frankenstein Daughter! Laura Moss natočila solidní psychologické Drama řízlé Thrillerem, které čerpá inspiraci z klasické hororové literatury i Cronenberga a byť se nedočkáme žádné hororové divočiny, tak k mému překvapení jsem byl příjemně zaháčkovaný po celou stopáž a to hlavně díky hercům,dialogům a námětu. Film si mne získal hned od úvodu. Matka nechá pohlídat své 6 leté dítě sousedce, jenže se nedožije rána. ( Ta představa, že se tohle nějakému rodiči stane je fakt šílená). Dítě skončí na stole Patoložky Marin Ireland, která tu podává fakt chladný a silný herecký výkon ( je svým způsobem zajímavě zvrácená- masturbace random týpka na wc, jehož sperma využije na své oplodnění LOL a silný zájem o biologii, smrt apod už od 6 let). Která si dceru vezme domů a rozhodne se z ní udělat lékařský experiment- Lék na SMRT! Konfrontace dvou žen, shodou okolností obě pracují v lékařském odvětví se stejným záměrem, zachránit dítě. Bavily mě obě hlavní herecké představitelky, jsou zde dobře napsané dialogy, funguje znepokojivá atmosféra, řemeslně jde o podařenou věc, zaujaly i všechny ty lékařské experimenty, je to podáno rozhodně víc realističtěji a věrohodněji než Sci-Fi Frankenstein a finální porod je taky docela intenzivní. Škoda, že se to ve finále více nevyhrotilo, ale i tak jsem spokojen. Kdo však čeká horor, bude krajně zklamaný. 7/10. (05.09.2023)

Necekejte desivy horor. Je to spis drama s psychologickym thrilerem. Citil jsem odkaz na film Frankenstein. Kdo ztratili dite ci zazili tehotenstvi mohou byt skutecnosti udalosti sokovani. V nabidce je sileny doktor, zlovestna atmosfera mrtvol a zpackaneho tehotenstvi. Zkouma se jak se nase predstavy o zivote a smrti za uplynula leta zmenily. Zda se, ze horove pribehy maji odpradavna zenskou tematiku. Tento se nori do nemoralni baziny. A je na divacich, aby to posoudili. (26.09.2023)

Horor to tedy nebyl ani náhodou (tedy pro mě). Do žánru bych dal spíše popisku Drama / Thriller / Psychologický, pak by to, myslím, sedělo víc. Judy Reyes se musela ve své roli cítit jako ryba ve vodě; nehrála přece zdravotní sestru poprvé, že? Převelice mě ale bavila postava doktorky Rose v podání Marin Ireland, protože si takhle nějak představuji skutečně zapáleného vědeckého pracovníka, který neváhá přinášet i osobní oběti (o těch cizích nemluvě). Přiznávám, že jsem byl po úvodní dvacetiminutovce poněkud zmatený, jelikož jsem stále čekal na horor, který stále jaksi nepřicházel, pak mi ale došlo, že chyba nebude ve filmu ale v distributorovi, a jako vyostřenější drama na mě tahle záležitost fungovala velmi dobře. Pravda, necítil jsem se úplně komfortně; já sice nemám žádný problém se zobrazováním různými způsoby narušované lidské anatomie, pohled na krev mě znepokojuje jen ve chvíli, kdy je má vlastní a vidím ji ve větším množství, ale k porodům jsem si nikdy nenašel hezký vztah. Proto ten lehký diskomfort. K tomuto snímku bych mohl mít řadu připomínek, ale kašlu na ně, protože jsem se u jeho sledování nemálo bavil, takže bych se teď musel cítit jako pokrytec. Závěrem bych se chtěl zmínit o záležitosti, která mě tak trochu mate. V roli Muriel se představila Anjali Lakshmi Srinivasan. Záměrně jsem si našel její fotografii a musím smeknout před kolektivem z maskérny, který odvedl oskarovou práci. / Poučení nebo spíš otázka: Znáš tu o opičí pracce? (20.10.2023)

„Ta, co mrtvé oživuje, na lásce se přiživuje.“ Patoložka Rose, coby supice mrchožroutka ve službách vědeckého pokroku, plus moderní téma, holčička se dvěma maminkami. Natočila to totiž Laura Moss, scénografka v Yomeddine, filmu o leprotikovi a „odvaze přijmout jinakost.“ Výchovný záměr je ovšem skrýván za existenciální patologický horor. Závažné téma vyžaduje citlivý a humánní přístup, tedy přepsání mého komentáře. Ten původní byl totiž neetický, plný prasáren a někteří uživatelé si stěžovali, že jim po něm slezly nehty a na obličeji naskákaly mrtvolné fleky. Potřebují umýt. OKÉNKO KOUPELNY: [][] Lili nemá tatínka, neb maminka Celie si pro oplodnění odskočila do spermabanky. Co pro chudinku Lili napustím? ≈≈ Vanu plnou pěny a lásky. ≈≈ Vanu plnou ukradené plodové vody. ≈≈ Vaničku formaldehydu. A nezapomenout na kačenku! [][] Kožený supí ksicht Marin Ireland je zlověstný, scény na operačním sále a na pitevně (a že jich je) jsou patřičně krvavé, morbidní a veskrze realistické. Moje žena může potvrdit, je od fochu. A co na /Rebirth říká na pramici stojící Charón? „Co je tohle za bordel?! Tu malou Lilu Morales převážím... už potřetí!“ (03.10.2023)

Smrt malé holčičky svede k sobě dvě ženy. Matku holčičky( zdravotní sestru v porodnici) a patoložku, která ukradne tělo mrtvé holčičky. Obě spojuje touha potom aby dívenka znovu ožila. Matka samozřejmě z hlediska mateřského jelikož prakticky přišla o dceru nečekaně ze dne na den když šla do práce a patoložku z  výzkumných a experimentálních důvodů jelikož se tímhle zabývá již několik let. Premisa filmu je hororová(něco jako Frankensteinovo monstrum). Primárně za tím horor rozhodně nehledejte. Tohle má blíž k psychologickýmu dramatu či thrilleru kde je sice minimum akce ale rozhodně to má svoji atmosféru. Lepší 3hvězdy. Birth/Rebirth nebude filmem pro každého. (11.09.2023)