Mzda za strach

Nová adaptace francouzské klasiky z 50. let, která se dočkala vynikajícího amerického remaku koncem 70. a nově se dostává na domácí frontu a nemělo se to stát. Mzda za strach není remake jako spíš ostudná vykrádačka a lacině vypadající a po všech směrech dost špatný akčňák, který si pouze vypůjčuje cestu náklaďáků plných nitroglycerinu, nelítostnou krajinou. Aby to bylo dost cool a záživné i pro novou generaci, byla přidána i lidská hrozba a čas od času i jiná překážka. Bohužel i přes pocit, že se neustále něco děje a je to přecpaný akcí, nemá to žádný pozitivní vliv na výsledek a pokud se divák nenudí u ohyzdné a nudné akce, rozčilují ho příšerné postavy a hlavně pocit, kdo tohle mohl vypustit do světa. Velká ostuda. (16.04.2024)

Francouzi si po víc jak sedmdesáti letech vzali opět do parády osvědčený příběh a i když měli k dispozici možnosti o kterých se mohlo Clouzotovi v padesátých letech (a koneckonců i Friedkinovi v sedmdesátých) jen zdát, dopadlo to naprosto katastrofálně. V pohodě bych zvládnul odpustit laciný vizuál i sterilní výkony béčkových hvězdiček, ale rozhodně nezvládnu nevidět že Mzda za strach nemá ani náznak at atmosféry a napínavá je stejně asi jako předpověď počasí. Takhle domatlat osvědčenou látku jejíž sedmdesát let stará adaptace dokáže i dnes slušně napínat vyžaduje řadnou dávku neumětelství…10% (29.03.2024)

Chozeho treba okamžite vymenovať do pozície odborného poradcu všetkých hollywoodskych štúdií, pretože by som bol prvý, kto by netrpezlivo prestupoval pred pokladňou z nohy na novu na novú Mzdu strachu so ženským osadenstvom v čele s brutálnou Zendayou. Žiaľ, to sa nikdy nestane. Videl som len verziu z r. 1977 s Royom Scheiderom a ako nemôžem povedať, že by ma nadchla, tak nemôžem skonštatovať ani to, že ma sklamala. Miestami bola nudná (trvalo tak strašne dlho, kým sa rozbehla, až som mal pocit, že pozerám iný film), miestami skvelá a miestami priemerná a dosť často nudná, ale nie beštiálne nudná, ale akceptovateľne nudná a fajn. Každopádne zápletka o autokolóne so smrteľne nebezpečným nákladom je fakt chytľavá, to musím uznať, takže akonáhle sa v r. 2024 na trhu zjavil „remake“, pozrel som si ho. Ono je to také nenáročné béčko, na nič sa nehrá a ani nič neponúka. Niektorí herci otrasní, iní celkom sympatickí. Akcia nehodná zapamätania, ale zas ak ju zrovnáme s niektorými poslednými seagalovkami, nie je úplne od veci. Náročná džungľová výprava? No, to by sme chceli veľa, na to neboli financie, nervy, čas a zjavne ani energia, takže sa stavilo na hnusné, zameniteľné púštne cesty. Občas akceptovateľné, miestami nechcene komické. No... čo už. Ideme ďalej. (19.04.2024)

Na Netflix dorazila nová Mzda strachu. Konzervy ji budou hejtit už z principu, protože si někdo dovolil předělat jejich milovanou klasiku. Další se budou upalovat na protest proti tomu, že se v původně čistě chlapském týmu poprvé objevuje žena. Nic z toho mi žíly netrhá - klidně bych si napálil i verzi s kompletně ženskou posádkou, třeba s Evou Green, Elizabeth Moss, Jennifer Lawrence a Annou Taylor Joy. A když tak nad tím přemýšlím, proč nepřidat ještě jeden náklaďák s nitroglycerinem, ve kterém by jela Anna de Armas se Zendayou, že jo. A určitě by se tam vmáčkla i Julia Garner. OK, problém je jinde. Clouzotova první filmová verze (1953) Arnaudova románu (1950) byla dramatická/thrillerová pecka, která se opírala o parádní práci s postavami, skvělé herecké výkony a mistrovsky budované napětí. Friedkinova verze (1977) byla podle mě výrazně slabší, ať už šlo o postavy nebo napínavost, ale pořád měla výbornou kameru, výpravu, herce a hudbu od Tangerine Dream. Tahle třetí verze - natočená opět žabožrouty - je po všech stránkách průměrným akčním thrillerem. Nevýrazné postavy nevýrazně zahrané nevýraznými herci snímanými nevýraznou kamerou se za doprovodu nevýrazné hudby a provázené řadou digitálních výbuchů projedou, prostřílí a nevýrazně podialogují pouští - a to bez výraznějšího napětí. Výsledkem je zbytečný film, jehož existence mě sice nerozčiluje, ale ani netěší. (29.03.2024)

Za tohle by měl divák dostat mzdu za sledování...  Samozřejmě, originál zná každý. A já jsem z těch, kteří tvrdí, že na originál se nesahá. Jen opravdu výjimečně se někomu někdy nějaký remake podaří udělat lepším, než je původní film. U tohoto jsem tomu uvěřil a ke sledování se přesvědčil z jediného důvodu. Díky té barvě. Vidět ty armádní MANy prodírat se vyprahlou pouští, to se mi věru líbilo.  Líbila se mi Ana Girardot, která je bezpochyby nepihatým klonem Hanky Vágnerové. Sama zápletka v nejmenované zemi byla debilní, stejně tak chování hlavních postav. A to vlastně po celou dobu. Nejvíce mne ale pobavila sniperka, která povstala z výborné pozice na skále, odhodila maskování a zařvala - všichni tu umřete, přičemž se na olympijsou vzdálenost nechala odstřelit kolťákem jednoho z hrdinů... :-). Ještě lepší bylo když jeden z náklaďáků zastaví u louže surové ropy přes cestu. Jeden z hrdinů vystoupí a vstoupí po kolena do louže, aby zjistil jak je hluboká... Jako divný, ale budiž. :-) Načež vystoupí z auta druhý z hrdinů a jde si do louže po kolena stoupnout k němu... Tvl... A to jako proč???   --- To už jsem měl křeč v ukazováčku, který šmátral na DO po tlačítku Power. Nicméně zástup běžících usmívajících se dětiček v závěru jak z Jacksonova klipu Heal the World mne zase uklidnil a uvedl do správné Netfixovské pohody. Lékařům bez hranic určitě něco pošlu!   Celkově ale hrůza a dávám za jeden hořící vrt. * (03.04.2024)