Bathory
Báthory - A legenda másik arca
Bathory
Réžia:
Juraj JakubiskoScenár:
Juraj JakubiskoHrajú:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Výpravná freska znázorňujúca pomery Uhorska 16.- 17. storočia, ktorá rozpráva o legendami opradenom osude čachtickej pani Alžbety Báthoryovej. Dej filmu sa odohráva na prelome 16. a 17. storočia v bývalom Uhorsku, v čase plnom náboženských vojen, rozporov a konfliktov, vrátane vojny s agresívnymi tureckými dobyvateľmi. V tej dobe žila Alžbeta Báthoryová, ktorá patrila k jednému z najvýznamnejších uhorských šľachtických rodov. Legendy jej zabezpečili zápis v Guinessovej knihe rekordov ako najväčšej a najkrvavejšej vrahyne všetkých čias. Prípad Báthoryová je ale nejasný a mnohí historici považujú túto charakteristiku za úplne nepodloženú. Kým bola Alžbeta Báthoryová v skutočnosti? Vrahyňou, ktorá vraždila nevinné panny a kúpala sa v ich krvi, alebo pôvabnou a na svoju dobu veľmi vzdelanou ženou? Bola vinníčkou alebo obeťou vtedajších politických pomerov a temných intríg mocných, ktorí bažili po jej majetku? Vo filme Báthory manžel Alžbety Báthoryovej, František Nádasdy, bojuje vo vojnách s Turkami a ona sama dohliada na správu rozsiahlych rodových majetkov a na výchovu detí. Raz jej manžel pošle darček v podobe talianskeho maliara Merisiho Caravaggia, ktorý zostane na jej dvore niekoľko rokov. Medzi ním a osamelou ženou vznikne zvláštne puto. V tom čase sa ale nad jej hlavou začnú sťahovať zlovestné mračná, ktoré ešte viac potemnejú po smrti jej manžela. Mocná a bohatá žena musí čeliť nepriateľom, ktorí sú schopní čohokoľvek. Zvesti o šialenej vladárke, ktorá sa v snahe zastaviť starnutie kúpe v krvi nevinných panien, začínajú silnieť... Juraj Jakubisko sa vo filme Báthory pridŕža známych historických skutočností, avšak neprebádané „biele" miesta histórie vypĺňa svojou fantáziou. Tak sa do príbehu dostali aj Caravaggio, či Monteverdi - tvorca prvej opery... (STV)
(viac)Videá (10)
Recenzie (1 303)
I napriek (očakávanému) sklamaniu má Jakubisko môj obdiv. S rozpočtom, ktorý spravil z tejto sfilmovanej legendy najdrahší film tuzemskej kinematografie, naložil podľa svojho a občas je to na výsledku aj cítiť. Konečne správne epická výprava, ktorej som veril každý artefakt vtedajšej doby (okrem bláznivých a komických da-vinciovských mníšskych konštruktérov), krásna príroda, kamera, filtre a farebná takmer-rozprávkovosť. A aj známe Jakubiskove fantasy vizuálne orgie mali svoje čaro a svoje miesto. V každej scéne, keď zastavíte film, máte pocit, že máte na obrazovke namaľovaný obrázok. To všetko ale robí z filmu skôr umelecký výtvor, než masový trhák, ktorý by dokázal vrátiť všetky kozmické výdaje. S medzikontinentálnym hereckým obsadením si Jakubisko poradil tiež zaujímavo a slušne zahrali takmer všetci, no nik nevynikol natoľko, aby stál za zmienku. Ale počuť film v angličtine by bola asi sranda. Dej však nemal celistvosť a náznak krimi zápletky vypršal ešte skôr ako začal, rodinná dráma o zachovanie rodu sa nevydarila a záverečné vyúčtovanie ma nechalo chladným. Jakubiska však neodpisujem, avšak mám obavy aby ho neodpísali sponzori, či nakoniec aj on sám. 60%. ()
Nie som sklamaný ,ale ani nadšený.Tomuto filmu nemožno uprieť jednu vec. To ako dokázal naplniť naše kiná. To bol pre mňa osobne šok. Na premiéru som sa nedostal, rady pri pokladni nemali konca. Takto to trvalo niekoľko týždňov. Lístom som si kúpil dva týždne po premiére, samozrejme opäť vypredané. Dobrá reklama a neustále odkladanie projektu na jednej strane a na druhej zvedavosť ako si poradíme s veľkým rozpočtom a príbehom, ktorý môžme ukázať svetu. Jakubiskov rukopis je čitateľný. Ako celok film nedopadol zle. Mrzí ma, že režisér nedokázal odhadnúť publikum, predsa len tie skúšobné projekcie v zahraničí majú svoje opodstatnenie.Takmer v každej recenzii, ktorú som čítal, vytýkajú režisérovi dvojicu Polívka a Mádl, ktorí nie sú vtipní a väčšinu toho dobrého rýchlo prebijú nejakým trápnym fórom. Druhý vážny problém je absolútne nezvládnuté masové a bojové scény, ktoré sa snaží snímať ako veľký celok. To bohužiaľ s takýmto zle organizovaným komparzom nevyzerá dobre. Podľa mňa sa mal sústrediť na detaily. Pár krvavých záberov v blate a krvi a účinok by bol zaručený. Tretí najvážnejší problém je samotný príbeh. Z najväčšej vrahyne urobil sväticu, proti ktorej sa všetci spikli. Beriem, je to jeho vízia, ale mal sa držať zlatej strednej cesty. Naopak veľké plus je herecké obsadenie na čele s absolútne skvelým Rodenom /kde by ten film bol bez neho?/a pekné exteriéry. Mrzí ma aj nepoužitá pieseň od K.Knechtovej. Táto pieseň sa obrovskou mierou podpísala pod veľkú návštevnosť. Mám veľmi rád Jakubiskove filmy aj jeho ako človeka. Prajem mu aby sa pri svojom chystanom veľkofilme Svätopluk /dúfajme, že to vyjde/ poučil z chýb, ktorých sa dopustil pri Báthory. 60%. ()
Bathory bohužel dokazuje, že z kdysi tak suverénního a originálního Juraje Jakubiska zbyl už jen pouhý jeho stín. Zachoval sice ještě cosi ze svého pojetí vizuálna (kamera a výprava filmu jsou excelentní, pan F. A. Brabec odvádí skutečně vynikající práci), ale umělecky už Jakubisko zhola nic nenabízí. Kde je jeho symbolické vyjadřování, osobitý magický realismus, příslovečná Jakubiskovská poetika, mysticko-filosofické přesahy, historicita a její reflexe...? Zbyl jen vizuálně komunikující velkofilm s plochou a historicky mystifikační zápletkou s tak přemrštěnou stopáží, že v druhé půlce filmu silně nudí... Navíc je dlouho před koncem jasné, jak vše dopadne, tudíž ani složka napětí nefunguje. Vůbec Jakubiskův velkofilm nemá šmrnc, nedovede vtáhnout do děje, válečné scény jsou plané a celé mi to připadalo, jako by to bylo natočeno před patnácti lety... Jenže právě v tomhle žánru ušel filmový vývoj nejdelší cestu, což Jakubisko právě moc nereflektuje. Jeho verze příběhu o Čachtické paní nudí a hluše fabuluje. Škoda, očekávání byla veliká... ()
Jaroslav Soukup a Vít Olmer to zvládají sami, Zdeněk Troška měl Pomejeho, Juraj Jakubisko má Deanu. Uááá! Postava v českém filmu, jež svou velkohubostí a teatrálními gesty dokáže zničit kdeco, i kdysi talentovaného režiséra. O Bathory jsem slýchával jen v souvislosti s megalomanií a ukradenou pracovní kopií, je zajímavé, že na Českém lvu se děkovalo lidem (Bohu a všemu možnému a dávaly se do souvislstí věci zcela nelogické), zatímco do té doby se okolo tohoto projetku vychvalovaly pouze PRACHY. "Akademici se ztrapnili sami, výsledky návštěvnosti kin to dokazují." Milostivá paní, to přísloví o sčítání jablek a hrušek vám nikdo jako dítěti nevysvětloval? Svatá prostoto! 30%. ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (68)
- Natáčení bojových scén probíhalo u vesnice Mělník, která se nachází u Sázavy. (MataBara)
- Titulná pieseň "Môj Bože" sa vo svojej dobe dostala do pätice najhranejších hitov v rádiách. (marek.stone)
- Vďaka filmu Bathory sa v Česku zdvihla dovtedajšia priemerná celoročná návštevnosť kín približne o šesť percent. (YoZo8)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (viac)
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (viac)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (viac)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (viac)
V jedné hromadě detailů výborné, v druhé slabé a jako celek dobré. Dlouho jsem se obával, že producentka Deana Jakubisková-Horváthová bude svého muže tlačit do typických diváckých atrakcí historických velkofilmů, které však ve výsledku budou jen těžko velkolepé (znáte to - rozpočet, zkušenosti štábu atd.), zato strukturu filmu by mohly narušovat dokonale. Díky bohu, nestalo. Jakubisko se naštěstí ve velkých davových scénách necítí dobře a buď se jim rovnou vyhýbá, nebo je rychle opouští. Kritici válečných scén mají samozřejmě pravdu - skutečně vypadají značně neautenticky a kvalitou režie na tom nejsou o nic lépe, než bitky z Šíleně smutné princezny; jenomže slouží pouze jako kulisa k dokreslení života Erzsébetina manžela Ference a dohromady tvoří ve dvouhodinovém filmu sotva pět minut. Stejně tak se lze při sledování filmu (zlomyslně) bavit vychytáváním různých, na pozadí ukrytých, chybiček a vysmívat se znuděným pohledům komparzu, uměle vyhlížející jeskyni, dokonale čistým a načančaným kostýmům a podobně (osobně mi více vadily postsynchrony, zvláště v davových scénách mě vždycky praštilo přes uši těch pár uměle znějících výkřiků, jenž měly suplovat halekání zástupu lidí), ale nejde o žádné chyby, které by působily přiliš rušivě a vytrhávaly z děje. Ten je poskládán z mnoha různě kompatibilních střípků; tři kapitoly na něž je vyprávění rozděleno slouží jako ohrádky, aby se dějové složky nerozutekly až přiliš. Berlička, ovšem fungující. Škoda, že rytmus vyprávění neodpovídá onomu konceptu šachové partie (tento motiv je v Bathory často připomínán), neboť Jaklubisko nedokáže spustit oči ze svého vysněného obrazu Erzsébet Bathory, kterou, ostatně jakou celou její dobu, vnímá silně zidealizovaným pohledem. Erzsébet s tváří Anny Friel je sympatická, emancipovaná, inteligentní, pokrová, křehká a silná zároveň a pověst krvelačné zrůdy se kolem ní utváří nejprve nešťastnou shodou okolností (Jakubisko občas až úsměvně vysvětluje "pravou" podstatu těch nejznámnější Erzsébetiných mučících praktitk) a posléze kvůli podlým intrikám Juraje Thurza. Ač není nepravdivost legendy o čachtické paní vůbec vyloučena, težko se věří Jakubiskovu pohledu na příslušnici zdegenerovaného rodu Bathory jako na takto moderně uvědomnělou ženu. Ale nevadí, protože pokud zahodíte (nebo nemáte vypěstovaný) smysl pro dějepisářskou korektnost, lze si Bathroy náramně užít a to zvláště díky její pohlcující vizualitě. Je mi jedno, že ve výpravě se musel štáb často uchylovat k znouzecnostem, protože Ján Ďuřiš a kýčař F.A. Brabec pod vedenením slovenského režiséra tvoří kompozičně vynikající a nadmíru působivé obrazy, u nichž sice absence kamerového filtru zamrzí, ale díkybohu na plátně nevypadá film tak televizně, jako v ukázkách viděných v TV nebo na monitoru počítače. Uchopit a vtáhnout Jakubisko umí , takže i přes moje občasné bědování nad nesoudržností scénáře se ani na minutu nedostavila nuda a nakonec se ukázalo, že přestože není Bathory žádným milníkem a nepřináši pranic nového, je filmem, jenž se v kontextu evropské kinematografie určitě neztratí a který se za sebe nemá nejmenší důvod stydět. ___________P.S. pro Juraje: Není to trochu krátkozraké očistit čachtickou paní tak, že veškerou vinu svalím na chudáka Thurza? Kdo teď očistí jeho pověst? Zdeněk Troška? :-) () (menej) (viac)