Signum laudis

Popravdě řečeno nechápu, že mi takový film tak dlouho unikal. Každopádně pochybení je napraveno a já si užil velmi kvalitní filmový zážitek. Na pozadí válka, která funguje jako mlýnek na maso a nikdo neví, koho semele jako dalšího (technické zpracování bylo přesně tak chaotické, jak ho mám u snímků z první světové války rád), trochu nevyvážená hudba (místy jsem v ní cítil 80. léta, což není u tak dobového filmu zrovna trefa do černého; no ale i mistr tesař se sem tam utne) a pak střety charakterů a národností (bohužel nezvýrazněné užitím více jazyků), obyčejných vojáků, nižších důstojníků a dokonce generálů. Film na svých bedrech suverénně táhne Vlado Müller, jehož Adalberta si nakonec divák oblíbí a plně mu fandí až do konce, ale i postavy podle hodnosti nejvyšší jsou velmi zajímavé, nejvíc mě z nich zaujaly asi König a Kostolány. Atmosféru zmaru a deprese pak ještě podpoří maximální hořkost v závěru a ironický úšklebek nad pochodem generálů. Silné 4*, rozhodně doporučuju. (02.10.2013)

Obyčejní vojáci umírají v zemi nikoho po tisícovkách a polní maršálové se radují, že tento den zas posunuli svůj štábní bar o šest palců blíž k Moskvě (nebo Berlínu).. Nejen ve válce platí, že horší než blbec, je už jen iniciativní blbec aneb protiválečné drama bez příkras, v kterém v mých očích zastínil V.Müllera hejtman Bruno Josefa Bláhy, jenž měl jako jediný ze všech alespoň na situaci, v které se ocitli, naprosto "střízlivý" pohled. Upozaděný československý klenot daného žánru. (16.11.2010)

Skvělé válečné drama s nezapomenutelným hereckým obsazením. Když pominu Vlada Mullera, tak na mě nejvíce zapůsobil Josef Bláha v roli cynického a věčně ožralého kapitána Koniga - jeho rozmluva s kaprálem Hoferikem v pozadí rozpadlýho baráku a popíjení flašek ve spojení s Liškovou nevtíravou hudbou je opravdu hodně silná a dechberoucí scéna, kterou mám snad z celého filmu nejradši. Je obrovská škoda, že panu režiséru Hollýmu film tehdejší cenzura vystříhala. (15.04.2014)

"Železný kříž" po Česku. Atmosféra 1. světové války (nevím, proč se jí filmaři tak urputně vyhýbají) je skvělá, bláto je blátem, krev je krví (snad) a bitevní vřava zní opravdu nepříjemně. Vlado Müller byl naprosto jedinečný. Z každého jeho rozkazu mi šel mráz po těle a po celou dobu jsem mu držel palce i na nohou. Jinak velice potěšil ještě Josef Bláha coby hejtman Bruno či Ladislav Frej v roli jediného férového důstojníka. Neskutečně dynamicky natočená je úvodní bitva, milostná scéna působí velice příjemně a oproti tomu pasáž, kdy drsňák Hoferik se slzami na krajíčku zabíjí palicí své milované koně, je jednou z nejdrsnějších a zároveň nejsmutnějších scén, které jsem kdy ve filmu viděl. Režisér Martin Hollý stvořil takřka dokonalý (proti)válečný film, převyšující o několik čísel svoji knižní předlohu, která neoplývá tak brutálně cynickým závěrem, navíc doplněným geniálně kontrastním optimistickým maršem Zdeňka Lišky. 100%. (08.11.2009)

Zpočátku celkem obyčejný film o osudu českých vojáků v rakousko-uherské armádě. V poslední půlhodině se však rozehrává přesvědčivé drama, které pozvedá celý film o stupínek výš. Vlado Müller je vážně skvělý, zdatně mu sekundují ostatní členové hereckého ansámblu. Jen ten Zdeněk Liška by se nemusel tak okatě vykrádat, ačkoli je to samozřejmě hudba výborná. (28.03.2012)