Réžia:
Viktor TaušScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Milan ChadimaHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Didier Flamand, Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Julie Ferrier, Kati Outinen, Eva Jeníčková, Taťjana Medvecká, Ivana Uhlířová, Juraj Nvota, Zuzana Kronerová (viac)Obsahy(1)
Na počátku kariéry vytvořili OSKAR, MAX a VIKTOR klaunskou skupinu Busters. Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa. Pak se však mezi třemi klauny cosi vážného odehrálo. Jak se ukáže, národem milovaní klauni se mezi sebou nedokážou vystát. Nyní se Oskar vrací po třiceti letech z emigrace, aby v Praze uzavřel svoji uměleckou kariéru. Setkání s bývalými přáteli vede k nevyhnutelné vzájemné konfrontaci. Osud jim tak nabízí ještě jednu šanci, jak to naposledy pořádně roztočit. I po třiceti letech otázka zůstává stále stejná: Kdo se bude smát naposled? (Falcon)
(viac)Videá (5)
Recenzie (192)
CITÁT - Podívej se na ně. Jsou jak děti........ Mám rád dvojici Kaiser - Lábus, ale v tomto příběhu nejsou moc při životě. Je to celkem zmatené, vykonstruované citové scény, smutné prostředí i hudba. Co se dá hodně vyzvednout je kamera Malana Chadima. Ten se prostě někdy se svým přístrojem mazlí a dokáže natočit krásné umělecké záběry. Tenhle člověk má potenciál a snad ho Česká scéna neodradí. CITÁT - Sereme na tebe, kamaráde, jsi nám u prdele, vrať se tam, odkud si přitáh!!!........ U sledování tohoto příběhu jsem si připadal starej, unavenej a nasranej. ()
Už dlouho jsem žádnému českému bijáku nepřál tak strašně moc úspěch. Je to totiž film takřka na světové úrovni. Až na jednu "drobnost." Téměř vůbec mě nechytl příběh či postavy, absolutně mě nezajímalo, kam se to posune a co se stane. Je to až s podivem, ale je to tak. Tři věci musím vypíchnou zvlášť. Nejlepší scénu (česání holé hlavy), nejhorší casting (Evě Jeníčkové prostě matku od dvou dětí nelze uvěřit, i díky hereckým schopnostem a věta "Nedělej blbiny a pojď už šukat" charakter i nějakou podzápletku fakt neudělá) a konečně režiséra. Viktor Tauš by totiž mohl točit úžasný věci. Pokud vytrvá. ()
Správnej chlap má bejt špinavej, ošklivej a má smrdět. Jelikož jsem po včerejšku zas o rok starší a snad i ta v úvodu citovaná kritéria dokonale splňuji (na což jsem fakt moc hrdej : ), tak jsem si nadělil dárek v podobě filmových Klaunů. Těšil jsem se na ně a zároveň měl obavy, jestli to Viktor Tauš, stejně jako jeho předchozí režijní počiny, nějak nezpacká. A hle, ustál to. Jen tomu příběhu o třech kdysi usměvavých, ale nyní zahořklých komediantech, chyběl pořádný děj a hlavně emoce, které by mě nějak více zasáhly. Ale zas na druhou stranu, na ústřední trojici Olda Kaiser - Jirka Lábus - Didier Flamand a jejich mlčenlivou vílu Kati Outinen, se moc dobře koukalo .. ()
Tenhle film mi vůbec nepřijde jako český, což myslím jako pochvalu. Nápaditá kamera, dobré vyprávění, pečlivě promyšlené scény a záběry. Speciální kapitolou jsou herci, Lábus i Kaiser mají konečně po dlouhé době šanci zahrát si pořádnou vážnou roli a pochmurná atmosféra filmu díky tomu většinu času funguje. Otravná je dějová linka s emigrantovou dcerou, ale kromě ní mi delší stopáž filmu nevadila. Konečně se u nás podařilo natočit vážný film, aniž by byl trapný nebo vás svými nedostatky neustále nevytrhával z diváckého soustředění. ()
Na Klauny jsem se těšil od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že vznikají, a jsem tedy moc rád, že mě nezklamali ani v jednom ohledu. Příběh je krásná kombinace tragiky a komiky, herci hrají jako diví (namaskovaný a jedovatý Jiří Lábus, perfektní nepřehrávající Oldřich Kaiser, obě francouzské herečky - především Kati Outinen - i jejich kolega Didier Flamand). Celé je to nejen na poměry tuzemského filmu za pomoci dlouhých záběrů a všemožných úhlů kamery velice nadprůměrně natočeno a díky Ostrouchovovi také ohudebněno, na scénáři je poznat velká a těžká životní zkušenost Borise Hybnera... Klauni jsou doslova jako život, řekl bych. Chvíli dojímají, chvíli baví, chvíli zase zvolní a nutí k zamyšlení. Zkrátka krásně posmutnělý a vyvážený snímek, který dovede i zahřát. A že trvá dvě hodiny, tomu se mi nechce věřit. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (11)
- Zatímco Lábusovi maskéři "přidávali", Oldřichu Kaiserovi naopak "ubírali". Jeho postava totiž k stáru přijde o vlasy, takže herci celé tři měsíce natáčení znovu a znovu holili hlavu i obočí. Jednou se solidárně přidal i režisér. [Zdroj: kultura.idnes.cz] (hippyman)
- Natáčelo se v České Republice, Finsku a Lucembursku. (Rugero)
Reklama