Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Tomáš Klus, Vojtěch Dyk, Zdeněk Piškula, Kateřina Kosová, Sabina Rojková, Gabriela Míčová, Oldřich Kaiser, Zuzana Norisová, Kamil Halbich, Zdeněk Svěrák (viac)Obsahy(1)
Tři bratři (Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula) se vydávají do světa na zkušenou, aby si našli nevěsty a rodiče jim mohli předat hospodářství. Sourozenci při svém putování jako kouzlem vstupují do slavných pohádek, ve kterých je čeká mnoho nástrah, nečekaných příhod a možná také láska... Filmová pohádka Tři bratři nabízí spoustu dobrodružství, překvapivých situací, ale také laskavého humoru. Děj filmu, včetně známých a oblíbených písniček, které ve filmu zazní, pochází z pera Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. (Bioscop)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 356)
Omluvou pro takovou diletantskou blamáž nemůže být dle oficiálního obsahu ani to, že vše údajně pochází z péra. Konkrétně z péra Jardy Uhlíře, toho času s koulemi ve Svěráku a ve svěrací kazajce. Přesto si dovoluji tvrdit, že i podprůměrný penis kdejakého impotentního debila z ústavu, by byl schopen sesmolit duchaplnější texty a lecjaká hluchá pizda by na porouchaný xylofon vyloudila mnohem libozvučnější melodie. U takových disharmonických výtoků, přitom paradoxně o třech tónech, se může přiblble usmívat maximálně jen Vojtík Dick. Ale dosti averze, objektivita, to je oč zde běží. Přitom jsem mohl být ušetřen, zlí jazykové tvrdili, že se jedná o stupiditu nejvyššího levelu, jenže já blb jim nevěřil.Protože jsou přece zlí. Nevěřil jsem ani svému instinktu. Možná se vám zdá, že reaguji přehnaně a že jsem hysterický a melodramatický pošuk. Jenže… jenže třeba ta holubí píseň mi z hlavy jen tak nezmizí. To je zralé pro Štrasburg. O veselých multikulti odkazech, ve kterých se vlk nažere a mladá červená koza zůstane celá pro zeleného lesnického adjunkta Ahmeda, raději ani nepřemýšlet. Pokud by platilo jak na Nový rok, po celý rok, žádám eutanázii. ()
Už jsem si zvykl, že to, co rodina Svěráků připraví, většinou nemůže být špatný. Jen něco občas bývá ne úplně tak dokonalé, jako všechno ostatní. Tři bratři jsou třeba hrozně fajn. Líbí se mi herci, líbí se mi písničky, ze kterých je Uhlíř cítit na tisíc honů a líbí se mi i příběh, ze kterého v rámci možností asi nic lepšího vymáčknout nešlo. Ono se těžko vymačkává víc ze tří pohádek, které jsem už viděl tisíckrát jinak a tady je to po tisícáté první jinak akorát proto, že je Zdeněk Svěrák smíchal do jedné. ()
Jelikož poslední dobou všude vidím vyprázdněnou naraci, tak si říkám, jestli takhle by vypadal zlomyslně přetažený princip vyprázdněné narace v pohádce? Mýtické tropy neznamenají v tomto podání nic. Vyrazit do světa znamená vracet se každý den na večeři k mamince. Charakterové proměny hodné odměny v podobě koruny a princezny se odehrávají nezapomněním si křesadla. Vypravěč neustále boří čtvrtou stěnu, aby dal okázale a bezvýznamově najevo, že se nacházíme v postmoderním díle, kde přece nikdo nemůže nic brát vážně. Hladového vlka se pokusíme napravit, ale namyšlené ženské ať si umrznou v lese. Všechno stálo nejspíš docela dost peněz, ale stejně je ta vizuální stylizace tak ošklivá... Ach jo. Štve mě to, protože příběhy o bratřích jsou předmětem mého zájmu. Ale tohle není příběh o bratřích, protože jejich příbuzenství ve výsledku nemá žádnou funkci ani význam. Když vyráželi spolu, tak jsem se těšila, že to bude něco znamenat, že si budou pomáhat, že se přes počáteční rivalitu naučí spolupracovat, že se pokusí navzájem zabít, cokoli, že prostě vznikne nějaký zastřešující smysl. Jenže jejich "výpravy" jsou od sebe izolované, a nejen od sebe, po většinu času jsou i ti kluci přímo izolovaní od svých holek a tak jejich spárování působí spíš jako počátky patologických a dysfunkčních vztahů než cokoli jiného. A to mluvím zejména o obou starších bratrech, protože vztah mezi myslivcem a Karkulkou mi na rozdíl od názorové většiny (jak se zdá) přijde nejzdravěji vybudovaný. Za jedno mají nějaký společný projekt (přemožení, zkrocení a převýchova vlka) a za druhé si řeknou, že na sebe počkají, což by přeloženo do řeči mezi řádky mohlo znamenat, že uvidí, jestli se k sobě vůbec hodí, a zkusí se nejdřív poznat a dospět. To mi připadá jako slibnější začátek partnerství než třikrát vlézt do jednoho baráku a pokaždé se při odchodu praštit hlavou o futra. ()
Takhle. Nechápejte mé hodnocení tak, že by se mi Tři bratři zas až tak líbili. Moderní a nové pohádky opravdu nevyhledávám, do kina jsem byla nucena jít, takže má očekávání nebyla nijak vysoká. O to víc mě překvapilo, že to nebylo žádné utrpení, ale milá, normální a koukatelná pohádka. Na mě sice až moc zpívání, ale jinak nic co by mě vyloženě iritovalo. A ten pohled, ach ten pohled na malé smrady v kině během nejvíce povedené pohádky o Červené Karkulce, kdy pedofilní myslivec páral břicho vlka. Tříhvězdičkově k nezaplacení. ()
Tak za mě nejslabší Svěrákův film. Vůbec mi nesedla ta forma, kdy se místo mluvení jen zpívá (přitom muzikály, kde se střídá mluvení a písničky, mi nevadí). Kvalitní pohádky musejí mít kouzlo a nadhled, ale Tři bratři jsou nanicovatí a bez výraznějších nápadů - a přitom zrovna Svěrák je známý tím, že je originální a svůj... a také stoprocentně kvalitní, což se tady nekoná. Spousta scén je vyslověně určená pro malé děti a chybí v nich jakýkoli humor nebo přesah nebo třeba jen výraznější rukopis. Zklamání. ()
Galéria (59)
Zaujímavosti (36)
- Film se měl původně natáčet i v interiérech zámku Hluboká. Pronájem vnitřku zámku byl ale na natáčecí den tak drahý, že tvůrci využili pouze zámku z venku a vnitřní scény byly nahrazeny interiérem zámku ve Žlebech. (ČSFD)
- Pohádkový zámek je ve skutečnosti zámek v Hluboké nad Vltavou u Českých Budějovic. Filmaři pro natáčení využili speciálních efektů a zámek v Hluboké nad Vltavou umístili na horu Říp, která se nachází o 200 kilometrů na sever od Českých Budějovic. (MTHRFCKR)
- Ve scéně, kdy Maruška jde poprvé ke dvanácti měsíčkům, spadne a lucerna je šikmo, ale plamen svíčky zůstane také šikmo, nejedná se tedy o normální svíčku. (Blekota56)
Reklama