Toman

Možno to vyznie, ako hotový p-a-r-a-d-o-x, ale film ma začal v skutočnosti zaujímať až vtedy, keď J. Masaryk „vyskočil” z okna, a to je vážení a milí, cca. , necelých 30 minút pred koncom tohto, neskutočne a zbytočne dlhého snímku ( trvá nehoráznych 2 a pol hodiny, čo je veľmi veľa, sakra ! ), pri ktorom som sa zvyčajne nudil, ako zdeptaný pes na reťazi, že to určite nie je pre takto ‘ambiciózny projekt’ e-x-t-r-a dobrá vizitka, však ? Dovtedy som si zapamätal iba krásnu Tomanovu sekretárku, Miladu, ktorá ho neustále provokovala svojim nesmiernym - sexeppealom, skoro, ako božská Marilyn M. , alebo ešte som si všimol, že tu takmer všetci stále „vypaľujú zobáky” , a ak by ste náhodou nerozumeli, čo mám na mysli, tak tu sa húlilo o stošesť, doslova ako v najvyššom fabrickom komíne ružomberského Mondi, a tak mám taký, celkový „prefajčený dojem” + vyskytuje sa tu množstvo postáv, z ktorých mám perfektný chaos, pretože je ich tu naozaj neúrekom, a pritom s minimálnym priestorom. Ďalšia negatívna vlastnosť. Ako som načrtol v úvode, film je viac-menej hrozná strata času, ktorá sa ako tak vylepší až po spomínanej, tragickej udalosti, kedy sa konečne pohnú ľady, trochu viac sa zdramatizuje filmová skladba, čiže som si normálne vydýchol, že som nemusel na konci udeliť extrémne nízke hodnotenie, lebo väčšinou k tomu tento snímok, bohužiaľ - smeruje ! Nevedel som sa dočkať z. tituliek ! (17.03.2019)

Zdeněk Z. Toman je osobností poválečných dějin v Československu, o kterém například zmínka na školních hodinách dějepisu obecně nezazní. Osobně mi až do vzniku tohoto filmu o tomto člověku nebylo nic známo. Přesto pouhý výsek z jeho pestrého života vystačil na dvou a půl hodinový výpravný historický film, na kterém krásné zůstává jenom to zpracování a možná ještě tak retro atmosféra starých hotelů. Nicméně politické zákulisí prvních čtyř poválečných let, činů a zločinů (nejen) šéfa rozvědky, než došlo k onomu (ne)slavnému únorovému převratu, rozehrává mezi Tomanem a jeho spolupracovníky silné pohnuté drama, které mně na začátku chytilo a ani navzdory mnoha zdánlivě nudným politickým dialogům nepustilo. Vzhledem k závěrečnému vyvrcholení s osudovým útěkem, které bylo proti zákonu hned v několika směrech a povedlo se jistě i díky štěstí a náhodě, by bylo možné Tomana označit za vynikající napínavý thriller, kdyby nebyl natočen podle skutečných událostí. Ještě jedna paradoxní pointa přichází v doslovném komentáři, zejména zjištění, jak takový negativní (dobrá, tedy kontroverzní) muž mohl i kladně přispět k vývoji společenské situaci zcela v jiných koutech Země (Izrael), odkud se mu dostalo na dálku přestížní pocty. . . . Ondřej Trojan nepatří k režisérům, kteří točí jeden film za druhým jako na běžícím páse, ale náměty z národní minulosti, které si vybral (zatím) pro tři výrazné české filmy tohoto století, dotáhl pokaždé (a v rámci odlišného žánrového ladění) do vynikající podoby. Odcházel jsem tehdy z kina docela zdrcen z toho, co vše se v naší bývalé krajině dělo, ale současně obohatěn z filmu jako takového a nadchnut i hereckými výkony (z nichž mě zejména Jiří Macháček v hlavní roli velice příjemně překvapil). (90%) [Kino CineMax, Košice] (31.10.2018)

Přesvědčivý Macháček, pěkné kulisy a to je tak zhruba vše. Tenhle film, jako by snad neměl duši. Že je natočen dost tendenčně mi zas až tak nevadilo, vadilo mě, že mě vůbec nezasáhl. Herci přijdou, odříkají své repliky, ale v člověku to nic nezanechá. Toman je dalším z mnoha českých filmů z poslední doby (Masaryk, Lída Baarová, Milada, Jan Palach), který i přes silné téma, zdaleka nesplnil mé očekávání. Buď jsem na naše filmy moc náročný a nebo je prostě neumíme natočit. A musím naprosto souhlasit s uživatelem Peterssonem, že závěrečné titulky jsou lepší, než celý film. A to mě naštvalo asi úplně nejvíc. (10.03.2019)

Mně se tedy film moc líbil. Možná ne úplně na plný počet hvězd, ale budu štědrá. Film mapuje nepříliš známé období našich dějin, dobu mezi koncem druhé světové války a Únorovým komunistickým pučem 1948. Také úloha židů v celém procesu nebyla dosud nikdy ve filmu zmapována. Postava Zdeňka Tomana mi trochu připomněla Oskara Schindlera, ačkoli Toman byl možná více chamtivý a schopný prodat vlastní matku. Přestože byl sám žid, na židech v nouzi bez skrupulí vydělával. Dokud mu to samozřejmě soudruzi nezatrhli. A mezi vysoce postavenými soudruhy bylo, mezi námi, židů taky požehnaně. Na filmu mě tato otevřenost hodně překvapila, proto hodnotím vysoce. Ale upozorňuji, není to film na hezké nedělní odpoledne nebo večer. Zůstane vám to v hlavě a budete muset hodně přemýšlet. (17.10.2018)

/// „NAŠE ZEMĚ JE PONĚKUD ZVLÁŠTNÍ A ŽIJEME VE VELMI ZVLÁŠTNÍ DOBĚ“… /// (Pro mě) neznámej maďarskej žid, jako průvodce v prvních poválečnejch dnech, který jsou - z hlediska ustanovování politickejch funkcí, kurevsky důležitý. Hodně zajímavá postava tenhle Toman. Díky němu jsme v centru dění, kde se kromě moci řeší i židovská otázka. A nejen díky Macháčkovi z toho vylejzá dobrej politickej film, plnej vztahů – těch kamarádčofsko-politickejch. Konec mi vyzněním připomíná Stalina. Ale tak to prostě bylo. Soudruh soudruha miloval k smrti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) V ložnici (nad postelí) nám visel Stalin (obraz vole…). /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.03.2019)