Zložka 64

Prvních 40 minut se tenhle film motal kvalitativně mezi Ženou v kleci a Vzkazem v láhvi a já byl nevrlý a znuděný až hrůza. Pak, jako kdyby něco přepnul páčku a já se nestačil divit. Mělo to napětí, tah na bránu a posledních 20 minut jsem už skoro slintal a držel ruce v pěst, jak napínavé to celé bylo. Vůbec si nedokážu představit že by tvůrci po tomhle bezkonkurenčně nejlepším díle Qvéčko zabalili a zkusili něco jiného. Nějak jsem si na naši vykutálenou trojku zvykl a "retardovaný" výkon Nikolaje, orlí skoba Farese a ryšavé kudrdliny Johanne, ty mi chybí už teď. A to máme teprve hodinu po skončení filmu. (26.02.2019)

Tohle se pánům na severu povedlo ve velkém stylu a přiznám se, že jsem si během filmu několikrát ustříkl blahem. Duo detektivů postupně vykrystalizovalo v rámci této (snad jen dočasné) tetralogie v jedny z největších sympaťáků, jací kdy byli k vidění. Nejvíce ze všeho však cením příběh, ze kterého je jasné, že se nejedná o nějakou sekvenční patlaninu načmáranou na hajzl papír při pravidelném raním sraní, nýbrž o dokonale promyšlenou mnohovrstvou záležitost, kde spolu spousta věcí tak rafinovaně a krásně souvisí, že se scénáristům musely rodit nápady na jednotlivé dějové linky a zvraty tak nějak paralelně, jinak nepovažuji za možné vymyslet tak dokonalé spoje. Nesmírně si vážím toho, že tento dvouhodinový thriller začíná skutečně v čase 0:00:00 a celé dvě hodiny si drží totálně strhující tempo a já byl naprosto polapený v sítích tohoto luxusního děje s úžasně napsanými i zahranými postavami. Celé je to ke všemu nesmírně emotivní, ale přitom film netlačí na pilu a nikdy se nepřehoupne do jediného náznaku sentimentu. Naprosto citlivě tvůrci odhadli hranici. Nejvíce jsem si to užil při scénce na lodi, kdy jsem porušil pravidlo, že krásní a drsní muži nepláčou a cosi mi padlo do obou očí. Dokonale mi sedlo do noty i znovu nesmírně zajímavé téma, které snímek zpracovával a inspirace skutečnou událostí je poté už jen tou třešničkou na znamenitém dortu. Nemám co vytknout a pálím plný počet. (11.03.2020)

V knižní sérii jsem skončil zatím u Selfies a právě Složka 64 mi připadá jako poslední skvělá záležitost, následoval celkem dost sešup kvality, který se nepodařilo zastavit. U filmů to mám trochu jinak - po příšerném Vzkazu v láhvi jsem si vychutnal čtvrtý díl. Velmi slušně natočeno tak, aby byl divák udržován v neustálém napětí. Přečetl jsem si, že Lie Kaas skončil a nahrádil ho Thomsen. Je to škoda, Carla Morcka ve filmovém podání jsem s ním měl už spojeného. (30.05.2021)

Videl som tri časti tejto série a neobľúbil som si ani jednu. Sú to filmy na jedno pozretie a okrem toho sú silne manipulatívne. Pod rúškom nejakého krimi-mysteriózneho-thrilleru sa tvorcovia (a netuším aký podiel má autor predlohy a aký jej adaptéri) sa divákovi snažia natlačiť do hlavy nejaké rozprávky o veľkých sprisahaniach proti mierumilovným migrantom, ktoré dvaja nekonzistentní policajti trpezlivo rozplietajú. Pokiaľ bola v prvej časti dobre vystihnutá atmosféra, postupom času sa film menil na bežnú kriminálku, ktorej scenárista sa ponáhľal domov a tak to v závere zrýchlil hlava-nehlava. (08.11.2019)

Temná severská krimoška, která nabízí provokativní otázku. Je dobře, když se postižení a jinak "neplnohodnotní" lidé rozmnožují? Čili klasická eugenika. Potraty a nedobrovolné sterilizace dánských žen, které se vedení kliniky nezdály dosti hodnotné a kvalitní. Vyšetřování vedou opět dva štramáci Carl a Assad. Jak již jedno z jmen nasvědčuje, ani on není čistý Dán. (28.02.2019)