Neľútostný súboj

Snad po sedmi letech jsem si Nelítostný souboj zopakoval a mohu konstatovat, že neztratil nic ze své atraktivity a režisérské zdatnosti. Notně se mi zamlouvá Mannův městský styl, plný šedivosti, betonu a oceli, který díky kontrastním neonům působí až zajímavě futuristickým dojmem a ač to možná zní podivně, tak ze snímku cítím „feeling“ dobré francouzské kriminálky, který mi evokuje zejména „Belmondovky“ sedmdesátých let. Akční scény jsou zvládnuté bravurně a zejména podhledy, kterými je neskutečně šetřeno, berou dech stejně jako menší náběh na tzv. Bayův kamerový oblet /či snad jen oblet, jak chcete/ . Působivý film u nějž by měl být co možná nejkvalitnější formát podmínkou ke sledování, ale silný dojem zachová i tak... (07.04.2005)

Stokrát prověřené téma, formou i obsahem se vesměs přidržující zajetých kolejí bohatě stačí na to, aby nám nabídlo bezesporu jednu z hvězd ve svém oboru - filmech o soubojích "bankovních lupičů" s policajty. Díky charizmatům obou představitelů hlavních hrdinů si mohl film dovolit obě postavy takřka vyrovnat a smazat tak většinu hranic mezi "tím dobrým" a "tím zlým", což může být jen ku prospěchu věci. Proto si dovolím přirovnat oťukávací rozhovor De Nira s Al Pacinem snad i k tomu nejkrásnějšímu, jaký kdy byl na plátně předveden, totiž k tomu mezi donem Corleone a jeho synem Michaelem těsně před donovou smrtí. Ne že by byly tak podobné obsahem či významem, avšak celý rozhovor a především jeho protagonisté jsou tu zkrátka neodolatelní a podle mého názoru tento rozhovor zastiňuje všechna ostatní, třeba i mnohem více efektní, místa nádherně plynulého, gradujícího, napínavého a atmosferického filmu. (01.01.2005)

Nenápadná akční krimi, která jde v psychice postav i po nejdrobnějším detailu, i té nejmenší scéně dodá silný význam a napětí nechá vyšplhat na až neuvěřitelnou míru. A komu fandit? S neodbytným mrazením v zádech snad jedině oběma. Chvíle, kdy Neil vidí Vincenta přicházet po chodníku je bombou, na kterou jsem se celou druhou polovinu natěšeně třásl. Heat je prvním otevřeným vítězstvím Mannovy civilní formy a nemizícího pocitu bezprostřední interakce s dějem. Mám v sobě úzkost. Držím si ji tady, abych byl ostrý a pozorný. To potřebuju. (07.02.2006)

S Heat jsem svedl svůj vlastní nelítostný souboj. Podvakráte si ho zapl večer v televizi a pokaždé skoro usnul pomalým tempem vyprávěním, takže moje strana raději ustoupila od dívání. Ale rozhodl jsem se dát mu ještě jednu šanci, čerstvý a odpoledne. A tentokrát to klaplo. Nelítostný souboj je docela dost propracovaný, snaží se i rozvíjet charaktery hlavních postav, což se mu celkem daří, ale přecejenom trochu doplácí na přemrštěnou stopáž, která se prostě nevyhla nudnějším místům. A taky zbytečnému zaváhání McCauleyho na konci, které nevyznívá příliš uvěřitelně. Jinak je to ale kvalitní kriminálka vyšperkovaná soubojem mezi 2 profesionály ve svém oboru a oba jsou opravdu skvěle vybráni (sám přesně nevím, jestli jsem víc fandil Pacinovi nebo De Nirovi). Nejlepší mi přišlo setkání u kafe; kvalitní dialog s velmi zajímavou atmosférou. P.S. Ale ten štěk, který dostala Natálka v tomto filmu jen rok po Leonovi, si fakt nezasloužila. (02.08.2011)

Jeden z nejlepších filmů 90. let. Excelentní obsazení. Ústřední duo Robert De Niro a Al Pancino byla naprosto skvělá volba. Jejich rozhovor v restauraci a přestřelku na ulici považuji za naprostý vrchol tohoto snímku. I když film trval skoro 3 hodiny tak sem se nenudil ani minutku. Jeden z nejlepších snímků Michaela Manna. Jen si říkám, kde jsou nějaké oscarové nominace??! Pět naprosto zasloužených hvězdiček. (03.10.2007)