Neľútostný súboj

Napínavá podívaná, které nevadí ani předlouhá stopáž. De Niro a Al Pacino se po dlouhé době opět potkali v jednom filmu a stojí to za to. Brilantní mix akce a až jakéhosi jemně psychologického portrétu dvou mužů, kteří každý stáli na opačné straně zákona, ale cítili k sobě navzájem respekt a měli cosi společného. Některé fragmenty jsou natočeny podle skutečných událostí, např. stěžejní scéna dialogu postav DeNira a Pacina v restauraci se skutečně stala. Heat (ktrej blb proboha zase vymyslel ten příšerný název Nelítostný souboj - já vím, film se musí prodat) je jeden z nejlepších filmů 90.let. (11.05.2003)

Nelítostný souboj je film vyloženě postavený na dvojici pravděpodobně nejlepších herců všech dob - Roberta De Nira a Al Pacina a jejich nelítostném souboji :) Charaktery jsou jim napsány přímo na tělo a divák už od začátku očekává velkolepý boj špičkového policisty s profesionálním kriminálníkem... Kterého se mu samozřejmě dostane. Heat je komplexní kriminálka precizně zpracovávající jak akční scény, tak i jejich pozadí, tedy (devastující) vliv práce na soukromý život a psychiku. Pacino s De Nirem jsou tedy více, než jen vyrovnaní soupeři nejvyšší třídy, mají také mnoho společného a jejich závěrečný stisk rukou je jen důkazem, že i oni jsou si toho vědomi. Heat není dokonalý film, atmosféra a zábava nemusí být po celé tři hodiny vyrovnaná, ale rozhodně bych z něj nic nevystřihával, je to prostě výsledek cesty, kterou se Michael Mann vydal, když chtěl stvořit ultimátní kriminálku - což se povedlo. 9/10 (18.06.2008)

Jsem rád, když se mi některý film líbí. Je mi strašně příjemně, když mne některý nadchne. A je mi nádherně, pokud mě nějaký ohromí. A tak se stalo v případě "Nelítostného souboje". Al Pacino a Robert De Niro, dva Italoameričané, dvě hvězdy stříbrného plátna a dvě ikony (nejen) 70. let. Jeden hraje poldu, druhý gangstera. Stejně možná trochu podezřívám autory scénáře, že film je pokusem dát proti sobě v jednom filmu Serpica a Noodlese. A to je dobře. Coby protivníci jsou oba absolutně vyrovnaní. Vincent je vynikající policista a určitě ne špatný člověk, přesto je to fanatik do své práce, jejíž se stal obětí a s ním i několik jeho manželství. Neil je chladnokrevný bankovní lupič, na druhou stranu muž, který stojí nohama pevně na zemi a nezabíjí, pokud to není nezbytně nutné. Co se týče herectví - u obou se dalo čekat maximum a taky se tak stalo (i když De Niro neměl paradoxně moc gest na to, aby mohl nějak extra vyniknout). Ovšem i ostatní jsou skvělí, Valem Kilmerem počínaje a Kevinem Gagem konče. Velký dík a možná ten největší patří režiséru Michaelu Mannovi. Již svého "Posledního Mohykána" natočil naprosto perfektně, bez jediné nudné scény. A taky se stalo i v případě tohoto tříhodiňáků. Není to sice nijak moc dynamická podívaná (ale ani neměla být - není to akční film), ovšem na všechno je času dost, všechno se musí pořádně prozkoumat, promyslet a když se začně jednat, stojí to za to. Mohutná přestřelka ve druhé třetině bez hudby, pouze za zvuku kulek - na to se nedá zapomenout. A už vůbec ne na závěrečnou půlhodinu, kterou dokáže Michael Mann vygradovat snad vždycky (včetně "běžeckých" finále). Na závěr jsem měl stažené hrdlo a málem jsem začal tleskat. Ne proto jak to dopadlo (to mi bylo paradoxně i trošku jedno), ale kvůli poctivosti, opravdovosti a chlapskosti snímku. Oživlá 70. léta. Žádné kecy na závěr. Pár výstřelů a šmitec. "Nelítostný souboj" je tříhodinová pocta oldschoolovým 70. letům. (15.06.2008)

Trochu mi vadilo, že film až moc sklouzává do pozice "podívejte, vždyť gangsteři můžou bejt taky lidi". Ovšem atmosféra a Mannova práce s akcí stojí zato. Postavy v průběhu filmu vystřídají většinu moderních útočných pušek. Napočítal jsem Kalašnikov, M16, Colt Commando, Heckler a Koch (nebo CETME), Galil a FN. Plus nádherně majestátní hudba nakonec. Update: Tak, shlédnutí Affleckova The Town mě přinutilo k závěru, že žáci zatím nepřekřičeli mistry, hodnocení jde na max. (15.08.2006)

Film! Pri niektorých takto dlhých filmoch často napíšem, že by nezaškodilo to trošku zostrihať, no v tomto prípade Mann mohol ešte kľudne niečo prihodiť. Mann nepripísal nič náhode a prizval si k dielu celú enklávu Pánov hercov a to nemohlo viesť k ničomu inému, než k úspechu. S charaktermi postáv na oboch stranách zákona ťahá Mann dokonale za nitky tak, že sa nevieme v (pamätnom, fenomenálnom) závere rozhodnúť, komu „držať palce“. Horlivostné scény, herci, akcia. 100%. (04.10.2006)