Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (viac)Obsahy(1)
Vodič družstevného nákladiaku Pávek sa k svojmu závozníkovi, mentálne zaostalému Otíkovi Rákosníkovi, správa ako k vlastnému synovi, aj keď mu Otík spôsobuje samé problémy. Aj keď s ním po mnohých nehodách odmietne ďalej jazdiť, nedokáže ostať bokom, keď vidí, ako sa chalupár Rumlena z Prahy snaží Otíka pripraviť o rodičovský dom... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (984)
Další z komedií, která patří mezi ty natočené v době, kdy bylo počasí řízeno mocným ÚV KSČ, a na které se rád podívám i dnes. Zdeněk Svěrák mě sice často štve svými politickými názory, ale jeho scénáře jsou podle mého názoru přímo geniální a u Vesničky se to jen potvrdilo. U filmu se může pobavit snad každý, jednodušší divák se hodně nasměje, ten bystřejší se kromě toho má i nad čím zamyslet, a hlavně je snímek, jak je to pro Zdeňka Svěráka typické, tak nějak lidský a laskavý. O tom kolik hlášek z něj mě provází životem ani nemluvě. ()
„To neděláš dobře s tou sirkou, Jaromíre.“ Parádna klasika odohrávajúca sa v malebnom dedinskom prostredí, ktoré v skutočnosti až také malebné nie je (chorobná žiarlivosť, domáce násilie, alkoholizmus). Napriek viacerým temným scénam režisér nerobí ťaživú sociálnu drámu, ale zostáva poetický a nádherne povznášajúco neškodne humorný ("Že vy jste se zase kochal, pane doktore?"). Lars von Trier by z toho urobil humusácky existenciálny horor. Kameraman skvele zachytáva pôvabné zákutia dediny a okolia plného lesov, rybníkov a rozľahlých polí. Výborné herecké obsadenie (Čepek, Labuda, Bán, Šafránková, Svěrák a báječný Hrušínsky, ktorý v praxi dokazuje pravidlo menej je niekedy viac), kultové dialógy a sympatická atmosféra. Dozviete sa, z ktorého schodu je pivo najideálnejšie vychladené. Fakt nechápem, ako sa dá napísať niečo s takým gigantickým množstvom hlášok ("Jako na funkci rostlináře?" - "No to už vůbec ne."; "No to jste družstevníci?"; "A zejména zájměna osobní."; "Takže prosím vás, hlavně aby ten ručník měl."; "No a co? No a co?!"; "Je to cestopisný, trochu erotický."). Vadilo mi azda až príliš poviedkové rozprávanie. Proste to nemá scenár, ktorý by šiel z bodu A cez bod B do bodu Z, ale skáče to medzi postavami a sem-tam osud niektorej pozabudne dokončiť (ako prebehol rozvod? Konal sa vôbec? A čo syn, nepokúsil sa o druhú samovraždu?). A Júliusa Satinského mám rád, ale jeho cameo mi tu pripadalo dosť zbytočné. Ale to sú skutočne len kozmetické chyby. ()
Výborný film z domácej produkcie, veľa vtipu, skvelé herecké výkony, klasika ako vyšitá so skvelými heftami, napríklad naprávanie kroku, či scénkami ako riadenie nákladiaku, otáčanie okna v meste chlapcom z dediny, no za socializmu vedeli natočiť aj neidelogistické dobré filmy. Musím sa však priznať, že až tak rád to nepozerám, niečo mi tam k piatim hviezdam chýba, lebo extra nadšenie z toho nemám, ono je to aj výberom scén, nie všetky sú super vtipné a občas je to také prázdne, ale je to na druhej strane skvelá vtipná oddychovka. ()
Vyvrcholení snah filmové komedie 80. let a jeden z tvůrčích milníků dráhy režisérské Jiřího Menzela a scenáristické Zdeňka Svěráka (formálně potvrzená užší nominací na Oskara za nejlepší cizojazyčný film). Geniálně sepsaný scénář (v Tatínkovi se později dozvídáme, že vlastně náhodou) symbolicky popisující život na ukázkové kolektivizované české vesnici, fungující třením dvou základních styčných ploch, tak typických pro práci Zdeňka Svěráka - humoru a tragiky. Osud mentálně retardovaného Otíka Rákosníka by se dal natočit jistě i jako čiré drama s vyzněním tragickým, abstraktnímu filmovému obrazu české země a naší české identity v kontextu československé komedie i tvůrčích snah pánů Menzela a Svěráka však více odpovídá takovéto zpodobnění. Máme pro to u nás i pěkný termín označující subžánr - tragikomedie. Jiří Menzel obsadil hlavní postavu hereckou hvězdou z Maďarska (u nás do té doby neznámý János Bán) a celý film pak kompletní československou hereckou špičkou (už z toho je patrno, že film jakožto zobrazení úspěchů českého kolektivizovaného venkova měl podporu i shora...) Komedie doslova přecpaná hláškami, co tam vlastně ještě dodnes nezlidovělo? Esence (pseudo)lidové moudrosti a stereotypů v myšlení a chování lidí žijících mimo město, jakož i pozvolna narůstající městský a civilizační tlak. V mé osobní filmparádě nejlepší československá komedie všech dob! ()
Co k tomuhle filmu dodávat. Já myslím, že není třeba velkých slov. Každý, kdo to viděl, jistě uzná, že jde o špičkovou podívanou s vynikajícími herci a spoustou milého a nenásilného humoru. Každý, kdo to neviděl, by neměl dlouho váhat a někde si ten film sehnat, půjčit, v horším případě ukrást. :) Protože jde o klasické dílo českého filmu, o kterém se jednou budou možná děti učit ve školách. :) ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (111)
- Drápalík (Rudolf Hrušínský ml.) má otisk pneumatiky kombajnu v dolní části zad. Kombajn ho tedy sice mohl přejet dvakrát (tam a zpátky), ale nevytlačil by do země jeho dokonalý otisk od zdvižených rukou až po pracovní boty. (klukluka)
- Když je mladý Pávek (Stanislav Aubrecht) na rodičovské schůzce, tak má límeček od košile pod svetrem. Později ho má ale na svetru. (Duoscop)
- Některé scény evokují postavy z němých grotesek. Hlavní postavy Pávek (Marian Labuda st.) a Otík (János Bán) se podobají slavné dánské dvojici Pat a Patachon, kterou tvořili Carl Schenstrøm a Harald Madsen. Scéna, kdy Otíka Pávek budí, je typická scéna, kterou na platně mnohokrát převedl Stan Laurel. (sator)
Reklama