Muž so zajačími ušami

„Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Každý chce, abyste se přizpůsobili. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat charakter, musíte se vzbouřit! Musíte je všechny poslat doprdele! Jednou provždy. A nakonec zjistíte, že jste sám. Sklopíte uši a chodíte je prosit o odpuštění. Charakter máte, ale přišli jste o důstojnost.“ Od Tlumočníka to je rozhodně posun. Už úvodní prohlášení mi naznačilo, že půjde o netypickou podívanou. Film mě zpočátku příliš nebavil, musel jsem si k němu hledat cestu, ale v průběhu se to změnilo a já se začal u téhle silně nadsazené, občas nepříliš divácké podívané bavit. A nedokonalost (či přímo sobeckost?) hlavního hrdiny jsem nakonec také přijal, ve stínu chování ostatních postav se totiž jevila jako stále víc pochopitelná. Ano, film jednoznačně má svá hlušší místa, klady ale podle mě přece jen převládají, proto ještě dám slabší 4*. „Máš šesťdesiatdva rokov. Uvědomuješ si, že to dieťa sa bude pozerať už len na to ako umieraš?“ - „Lepší než padnout ve Vietnamu.“ (06.02.2022)

Dochodcovsky remake vybornych Chvilek pre nafrnene artove publikum. Takze bohuzial. Celkom som sa na to tesil, ale toto fakt nie. Strasne dlho som tak v kine netrpel. Technicky je to skvele, vidiet, ze Sulik ma remeslo v malicku. Ale najma vdaka tomu to posobi priserne neuprimne. Komorna art forma za 30 korun by tomu filmu sedela viac. Velmi dlho sa mi pri filme nestalo, ze som sa nedokazal chytit na vlnu autorov a ti mi to vobec kreativnymi rozhodnutiami neulahcovali. A to som prvych cca 15 minut na to kukal plny nadsenia. Protestnych 2/10 (28.06.2021)

Myslel jsem, že to je český film Muž se zaječíma ušima a on to byl slovenský film Muž so zajačími ušami. Ten rozpor mezi češtinou a slovenštinou jsem mi nedocházel častěji, než bych chtěl. Hlavní postava mluví česky, ale píše slovensky, jeho děcka mluví taky slovensky, asi žijou na Slovensku. A Krobot a Kaiser jsou tam jediní Češi, takže to dost bije do očí a jiných smyslových orgánů, přestože jsou z obsazení nejlepší. Aspoň že Pauhofová mluví slovensky a hned je snesitelnější ji pozorovat (v českých filmech mi většinou vadí a vůbec mi nepřipadá atraktivní, jak si většina lidstva myslí). Našel jsem tam ale několik dobrých myšlenek. "Stárnutím se víc přibližuji lásce." Nebo třeba ten monolog o tom, jak je církev jen sviňská instituce a že by člověk měl sám rozhodnout, jestli se vstoupí a ne křest nic netušícího mimina. A nebo ta hláška jak řekne "Vždycky se najde někdo, kdo na tebe vytáhne minulost." Dobré. Ale jinak mi smysl zaječích uší vlastně unikl. Asi je to alegorie, ale ať je to klidně trajektorie, mě je to jedno. Mohla to taky být metafora, ale spíš mi k tomu sedí metablbost. Nechce se mi nad tím moc přemýšlet, tak sem napíšu to nejjednodušší, co mě v souvislosti s tím napadlo: že jak člověk stárne, tak je jak polní zajíc. Jestli to tak není, tak to měli vysvětlit. Jestli to mělo vyznít nějak artově, tak to nelze docílit jen tím, že některé scény budou černobílé. Pak jsou s ušima i barevné, pak jsou i bez uší. A jedinej pořádnej art byly podle mě opravdu jen ty krásně vyvedené zaječí uši. Co se hereckého obsazení týká, tam je Krobot k nezplacení a bez něj by ten film už vůbec nefungoval. Tím jsem se dostal k tomu, že ten film moc nefunguje. Ale tvářit se jak zajíc umí Krobot parádně! A nechci se nikoho dotknout, ale ti slovenští herci jsou... až na pár výjimek... takoví divní. Asi jsou lepší lidé než herci. Aspoň že jsem se několikrát docela zasmál (třeba nápis "Nepolievať!!! Umelý!!!"). Celkově z toho cítím tu snahu, aby to divákovi něco dalo, ale zrovna já asi nejsem ten typ diváka. (17.03.2022)

Je to v podstatě banalita o hledání odvahy k zásadní životní změně navíc neoriginální nebo lépe řečeno hodně profláknutá, forma vítězí nad obsahem. A forma je hodně hravá, potlačuje poetiku, která jakoby se z filmu zcela vytratila. Nic z toho ale zásadně nevadí. Je to  vcelku zábavný autorský počin a není častý jev aby si český film (koprodukce) přičichl k umění. A Krobot byl zas u toho. (14.06.2023)

"Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat důstojnost, musíte je všechny poslat do prdele. Jednou provždy." ________ Česko-slovenská rádoby artová černá komedie 'Muž se zaječíma ušima' sleduje dvě narativní roviny: 1) pesimistického spisovatele Josefa (Miroslav Krobot), který čelí nástrahám stáří, hříchům minulosti, a rodinným peripetiím. 2) Jak již název napovídá, imaginativní mystifikaci kafkovského střihu, která je alegorií o samotě, a vypráví o muži, do něhož Josef promítá své životní zkušenosti, a jemuž narostou zaječí uši, díky čemuž získá schopnost číst myšlenky ostatních, ale nakonec skončí stejně osamocen jako zajíc polní...... Režisér Martin Šulík tyto dvě paralelní roviny sice zajímavě prolíná, nicméně bych radši sledoval nihilistický příběh muže se zaječíma ušima, než Mirka Krobota v roli starýho mládence, který imrvére řeší rodinný problémy a koho omylem oplodnil, za což by zasloužil dostat za uši (hahaha humor směj se more). Nahej Oldřich Kaiser je každopádně všechno, co jsem na závěr roku 2021 potřeboval...... // VERDIKT: definice divnofilmu. 7,4 zaječích uší z 10 // 🐰 (31.12.2021)