Muž so zajačími ušami

Dochodcovsky remake vybornych Chvilek pre nafrnene artove publikum. Takze bohuzial. Celkom som sa na to tesil, ale toto fakt nie. Strasne dlho som tak v kine netrpel. Technicky je to skvele, vidiet, ze Sulik ma remeslo v malicku. Ale najma vdaka tomu to posobi priserne neuprimne. Komorna art forma za 30 korun by tomu filmu sedela viac. Velmi dlho sa mi pri filme nestalo, ze som sa nedokazal chytit na vlnu autorov a ti mi to vobec kreativnymi rozhodnutiami neulahcovali. A to som prvych cca 15 minut na to kukal plny nadsenia. Protestnych 2/10 (28.06.2021)

Šulíkova tvorba si udržuje vysoký standard, přesto jsem nečekal, že ještě někdy překoná laťku, kterou si nastavil Zahradou (1995). Přiblížil se k ní sice v Cigánovi (2011) a hlavně v Tlumočníkovi (2018), ale... ale stalo se až teď, a já jsem nadšený. Příběh Muže se zaječíma ušima není nijak originální, ale originální a hlavně invenční je Šulíkova režie, a to nejen v tom, co zachytil (mj. skvělého Oldřicha Kaisera a pár dalších výborných hereckých výkonů) tradičně spolehlivý kameraman Martin Štrba, ale i ve fázi dokončovaček, kde září brilantní práce s archivní hudbou Ivana Paríka a Miroslava Bázlika a vůbec celková zvuková dramaturgie... Na tom, že je tu řazen ke komediím, což je (přes občasný výskyt hořkého humoru) nesmysl, nemá tenhle film žádnou vinu, takže dávám bez rozpaků 5*. (10.07.2023)

Režisér prý řekl: „Chtěl bych, aby náš film hovořil o vážných věcech se sarkastickým humorem.” Jestli měl Martin Šulík něco podobného v úmyslu, tak mám pocit, že se mu to opravdu povedlo, protože přesně tímto způsobem Muže se zaječíma ušima vnímám i já. Jde o poněkud zvláštní a občas těžko uchopitelný snímek, jenž se mi z nějakého (mně neznámého) důvodu dostal pod kůži. Hodně mě oslovily názory a postřehy hlavního hrdiny Josefa (v civilním, avšak naprosto přesném podání Miroslava Krobota), který zde dost svérázně bilancuje svůj dosavadní život a přitom se dostává do řady bizarních situací. Diváckou pozornost si rozhodně zaslouží také skvostná kameramanská práce Martina Štrby a nesmírně působivý herecký výkon Oldřicha Kaisera ve vedlejší roli, za nějž byl po právu oceněn Českým lvem. Už to nebudu moc okecávat, prostě jsem si jistá, že jsem tento film neviděla naposledy. (85%) (02.04.2022)

„Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Každý chce, abyste se přizpůsobili. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat charakter, musíte se vzbouřit! Musíte je všechny poslat doprdele! Jednou provždy. A nakonec zjistíte, že jste sám. Sklopíte uši a chodíte je prosit o odpuštění. Charakter máte, ale přišli jste o důstojnost.“ Od Tlumočníka to je rozhodně posun. Už úvodní prohlášení mi naznačilo, že půjde o netypickou podívanou. Film mě zpočátku příliš nebavil, musel jsem si k němu hledat cestu, ale v průběhu se to změnilo a já se začal u téhle silně nadsazené, občas nepříliš divácké podívané bavit. A nedokonalost (či přímo sobeckost?) hlavního hrdiny jsem nakonec také přijal, ve stínu chování ostatních postav se totiž jevila jako stále víc pochopitelná. Ano, film jednoznačně má svá hlušší místa, klady ale podle mě přece jen převládají, proto ještě dám slabší 4*. „Máš šesťdesiatdva rokov. Uvědomuješ si, že to dieťa sa bude pozerať už len na to ako umieraš?“ - „Lepší než padnout ve Vietnamu.“ (06.02.2022)

To přirovnání k Chvilkám skutečně není úplně mimo, jenže tohle na rozdíl od nich nemá jen solidní rozjezd, ale stejně dobře se to rozvíjí i dál a vše se nezasekne někde ve třetině. Svým způsobem se tu Šulík vrátil v určitých prvcích ke svým začátkům, aspoň svérázností a důrazem na psychologii postav, především té hlavní, ale dbá i na dostatečně představení těch vedlejších a jejich důležitosti, vztahu a ovlivnění vůči hlavní postavě. Ano, ta forma mi sice přijde přehnaně svojská a Šulík zde přichází se zbytečně velkým počtem nápadů, přičemž u některých se mu nedaří je správně zkorigovat, taky to není úplně dotažené a konec taky nemá takovou sílu, jakou by mohl mít. Jenže na poměry současné česko-slovenské kinematografie to má solidně napsaný scénář, podmanivou atmosférou, dobře se zde pracuje s postavami, filmařská stránka je svá a přitom neotravuje, hudba se do toho dost zvláštním, ale přitom naprosto přesným způsobem hodí a už jen kvůli tomu to strčí do kapsy spoustu jiných českých filmů. Včetně těch, které se snaží tvářit jako art, ale nemají na to. Líbilo se mi to a něco mi to dalo - a to o spoustě současných filmů z Čech a Slovenska říct nemůžu. Už jenom kvůli tomu si to podle mě čtvrtou hvězdu zaslouží, i když jen slabou. Každopádně jsem rád, že mě můj nejoblíbenější slovenský režisér opět nezklamal - sice na dost silný zážitek z Tlumočníka tohle nemá ani zdaleka, ale pořád je vidět, že on prostě umí. Btw zařazení mezi komedie mi přijde docela mimo a hlavně strašně mystifikační, protože na základě něj se na tenhle film podívá spousta lidí, pro kterou to prostě není (což nemyslím nijak špatně). Tohle je drama, hlavně drama. 4* (01.01.2022)