Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Chlapi sobě. Nic víc, nic míň.  Čili samozřejmě nejvíc. Konečně česká nekorektní prasárna, která minimálně zpočátku opravdu s chutí sere na zákony konvence a rozjíždí jízdu minimálně v českém filmu poslední doby nevídanou. Všemu prospívá i dávno zapomenutý postup, tedy angažmá známých tváří do malých rolí, v československých komediích kdysi běžná věc. V závěru pak třesk, kterej dodá celýmu tomu kolotoči mužský vzpoury pravdivej  a vlastně jednoduchej lidskej rozměr a odpoví na vcelku jednoduchou otázku, na niž ale často a dlouho neznáme odpověď:  Co je vlastně v tom našem životě důležitý?  Jsem moc rád, že česká komedie ještě neumřela a snad je tohle směrovka, která ukazuje, jak se z toho marastu vztahových kondomédii a  TV sračkoseriálových pilotů a lá Růžovka na plátně dostat. (07.01.2022)

Dobrých českých komedií je jako šafránu. Povětšinou člověk narazí na nějakou píčovinu, kde Langmajer prošťouchává dírky. Tato komedie rozhodně nepřichází s jakkoli invenčním nápadem. Nicméně ji zachraňuje kvartet vtipně napsaných postav, které jsou navíc z většiny dobře zahrané. Je úplně jasné, že žádný divák po měsíci nedovede říct, o čem to vlastně bylo. Zásadně tomu schází nějaký zapamatování hodný moment. Nějak vám to všechno u sledování ale moc nevadí, protože se jedná o vtipnou komedii s velmi příjemným spádem, která moc nenudí. A více asi od podobného snímku nikdo ani nečeká. [70 %] (07.12.2023)

Sestava užvaněných a věčně nespokojených chlapíků, kteří by rádi, aby jim všechno a všechny spadly do klína na straně jedné. Na té druhé smutná sestava žen, které si dovolují po mužích občas něco chtít. A když vizuálně nebo očekáváním od života náhodou vybočují z řady, dobrovolně čekají v koutě nebo se rovnou doprošují. Patrik Hartl si možná píše a točí erotické nebo životní touhy a cíle, ale výsledek je tak nepříjemně toxický, že se mu raději budu vyhýbat obloukem. Autorova masová oblíbenost v balíku předložených skoro-hodnot je pro mě slušně děsivá, ale v rámci agresivních dvacátých let bohužel i mnohé vysvětlující. (06.08.2023)

Bez přehánění úroveň "Líbáš jako" filmů. Přitom jít cestou čtyř postav, čtyř příběhu je vděčnou sázkou na jistotu ve smyslu aspoň něco trefit, vymyslet aspoň něco zajímavého, třeba jen u jedné postavy. V první hodině se chlapci mají svléknout na veřejnosti, ve druhé si zase budou hrát na yesmany. A z toho má asi pramenit humor, jak je veřejnost v nejnevhodnějších chvílích zaskočena nahým chlapem, chlapem v ženských šatech a hrou na pravdu, kdy všichni musí přiznat, co choulostivého ten den dělali. Celé je to bezostyšně schématické, v úplně každé scéně stokrát omleté, a pokud jste viděli něco z takových těch největších televizních shitů, tak i hrozně předvídatelné. Každé postavě je přidán určitý životní problém, aby si to hrálo na nějakou výpověď, všechny čtyři linky jsou samozřejmě naprosto banální a "vymyšlené" na první dobrou, jako když máte něco plácnout do pěti vteřin. V těžké konkurenci trapnosti patrně vítězí ten dojáček kolem Šampónova prozření, pět minut déle a dozvěděli bychom se, že ta Karlova s ním čeká. Jestli tam má jít o nějakou krizi čtyřicátníků, tak Hartl ji prokazuje naprosto brutálně, napsat a zrežírovat něco tak nezajímavého, neoriginálního, uslintaného a impotentního je fakt na sebevraždu. Odpouštím těm, které mám rád, že se jim tohle v režimu oddechovka naprosto o ničem mohlo líbit a oni mi naopak odpustí ten odpad v režimu film. Jediné, čím se tento snímek liší od běžného českého odpadu je ta znatelná půlhodina navíc a neobsazení nějakého z Polívků. (09.12.2022)

Absolutně jsem to nečekal, ale opravdu lituju toho, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Tohle jen jeden z mála příkladů, kdy je film jelpší než kniha, která je více banální a připomíná spotřební literaturu, snímek ty současné, pořád stejné a odnikud nikam se potácející české filmy moc nepřipomíná. Má postavy, co nepřipomínají karikatury, děj, který někam směřuje, únosný humor a hlavně díky vynikajícím hercům (Hofmann, Švehlík), vyniknou i vážné situace, čehož se v knize nedočkáte. Kdyby film byl o chloupek lepší a neměl určité okamžiky, které připomínají výše zmiňované spotřební komedie a hrubě se odklánějí od knižní předlohy (Šampónův poslední úkol), mohl by Patrik Hartl, kterému jsem po skoro desetileté režisérské pauze moc nevěřil, být spokojen mnohem více. 70%. (19.10.2021)