Maestro

Osm nominací na Oscara za prvotinu (hudební drama Zrodila se hvězda) holt s člověkem zamává, respektive s jeho sebevědomím. Nemám příliš rád klasické životopisy, většinou jsou srozumitelným kusem pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. Těch podnětných je zoufale málo. Mnohdy je to klasická story: dětství, dospívání, cesta na vrchol, případně ještě větší vrch/pád… Tady sice vzestup poté, co se mladý Bernstein zcela náhodou dostane k dirigování velkého orchestru, rovněž vnímáme, ale tvůrci předkládají především vztahové drama jedné velké neposedné osobnosti, za kterou stojí silná žena. Tam kus jedné dekády, vzápětí střípek další, pak zase jiné. Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, zkoušel mnohé, jeho práce byla pestrá. Jakmile ale přejdeme z černobílé (kamera Matthewa Libatiqueho zase skvělá) preciznosti k barvě, ubývá kamerových hrátek a celkově tvůrčích nápadů. Zůstává fajn biják, kterému chybí emocionální gradace, stejně tak se vyhýbá vnitřním démonům a skutečným kontroverzím tvůrce legendárního muzikálu West Side Story. Co mají každopádně životopisné kousky společné, jsou herecké výkony. Když zrovna nedumáme nad tím, jak se ona dívala na jeho zálety s pohlednými hošany nebo nepočítáme, kolik cigaret dirigent a skladatel vykouřil, musíme ocenit jak Bradleyho Coopera, tak Carey Mulligan. Tady zase klobouk dolů. Ambice velké, ovšem strnulost, neúplnost a papírovost zrovna tak. (03.01.2024)

Nějaké srdce v tom bije, o tom žádná. Ale taky to svým do očí bolavým způsobem moc škemrá o ceny. Nedokázalo mě to vtáhnout. Vlastně do ničeho. Do hudby. Do Maestrova života, lásek, aférek, k dětem. Pouze při dirigování orchestru jsem si všimnul Maestrovi síly i života ve filmu. Vše mezitím je klasika, která je velmi(!) nezáživným způsobem divákovi servírována, jako by šlo o showreel herectví a dobového filmu... Ačkoli mohou být herecké výkony přesné, nedokázal jsem se zbavit dojmu, že obě hlavní role velmi často přehrávají. Je to až úkaz. Sledoval jsem herce, kteří hrají dobře, ale pořád jsem cítil, že jsou to herci co hrají... dobře. Postavy, nikoli herce, jsem vnímal opravdu jen málokdy. Nebýt poslední fáze filmu, kterou jsem si napůl prošel, asi by mě Maestro Bradleyho Coopera nechalo naprosto chladným. V poslední třetině jsem konečně i zapomněl, že sleduji herce a film začal konečně žít, paradoxně s s tím co se začalo dít. Jakoby poslední třetina byla tím nejupřímnějším z celého filmu. To všechno předtím je “jdeme si pro ceny”. Já škodolibě doufám, že ne. Vyhoněnina. (06.01.2024)

Jo, je evidentní, že Bradley cílí na Oscary, což by ale ještě samo o sobě nemuselo vadit, kdyby mě za ty dvě hodiny byl schopen přesvědčit alespoň o tom, proč by mě Bernsteinův životní příběh měl vlastně zajímat. Je to načančaný, místy teatrální a hudebně pompézní (což je zásluha Bernsteina, ne filmu) a přesto nudou prozívaný. Vedle Barbie nejhorší Oscarovka. (01.03.2024)

Nuž, niekto si pýta od Ježiška Potterov prútik a niekto dirigentskú paličku. Ale k veci .. veľmi slušná réžia, dosť dobré herecké výkony Bradleyho a Carey, muziky mohlo byť aj viac .. ale mám pocit, že Maestro bol primárne o vzťahu medzi Leonardom a jeho osudovou ženou. Dostala som viac, ako som čakala. (26.02.2024)

Nepochybuji že pro Bradleyho Coopera šlo o osobní projekt, ale i když se na Maestra hezký divá a Copper s Mulligan jsou v hlavních rolích velmi dobří, přišel mi ve finále dost plochý a nevýrazný. Běžně nemám problém s jinak pojatými životopisy, ale tenhle na můj vkus až moc křičí po cenách (kterých se pravděpodobně dočká) a jeho přidaná hodnota je prakticky nulová…60% (24.12.2023)