Réžia:
Ondřej TrojanScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Asen ŠopovHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Aňa Geislerová, György Cserhalmi, Jaroslava Adamová, Miroslav Donutil, Jaroslav Dušek, Iva Bittová, Ivan Trojan, Jan Hrušínský, Anna Věrtelářová (viac)Obsahy(2)
Eliška, ktorá kvôli uzatvoreniu vysokých škôl v období protektorátu nemôže pokračovať v štúdiu medicíny, pracuje v nemocnici ako zdravotná sestra a má milostný pomer s úspešným chirurgom Richardom. Spoločne sú zapojení do protifašistického odboja. Keď jedného dňa privezú na kliniku ťažko zraneného dedinčana Jozu zo vzdialených hôr, ktorý nutne potrebuje transfúziu, zachráni mu Eliška, ktorá má rovnakú krvnú skupinu, svojim darcovstvom život. Keď Eliška potrebuje kvôli odbojovej činnosti úkryt, je rad na Jozovi, aby splatil svoj dlh. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (577)
Nebylo to špatné, ale pak přišel neuvěřitelně zprzněný závěr, ze kterého mám pocit, že najednou došly peníze a muselo se narychlo během dvou hodin natočit, sestříhat, vypustit do světa. Nevím, jestli je to tak v knize, každopádně děj Vás připravuje na zcela jinou závěrečnou konfrontaci, než k čemu nakonec dojde. Co nám ten příběh tedy měl říct, když tam nedojde k žádnému rozhodnutí, na které jste zvědaví? Zbývá jen ten vedlejší záběr filmu, že horalé jsou rovina chlapi, které vedle sebe chcete mít v čase nouze, ale to šlo odvyprávět jinak a líp. ()
Želary jsou slušné drama odehrávající se za druhé světové války. Řadím je hned za Sekala, ale neměly na mne takový účinek. Aňa byla skvělá jako vždy, časem jsem si zvykl i na Györge. Lecos z děje se dalo očekávat a místy mi to přišlo takové zbytečně jednoduché. A konec to zazdil, což je velká škoda. Nechci spoilerovat. Jelikož filmy z tohoto období mám rád a jelikož se mi líbila kamera, zvuk i herecké výkony dám za 4 ale je to s odřenýma ušima. * * * * ()
Želary jsou obrovské české filmové dílko. Rozmáchlá až ohromující výpravná stránka, příroda a lidské příběhy z konce světa, na kterém není obživa a starost o rodinu žádnou procházkou růžovou zahradou. Vedlejší role si nezaslouží nic menšího než velké uznání a jsou jednoznačným kladem Želar, jenže je tu ono známé "ale". Když už připustím, že mě rudovlasá divoženka Anna svým hereckým výkonem přesvědčila o reálnosti přerodu "městského dítěte" v životem zk(o)ušenou horalku hluboce milující toho svého drsňáka s dobrým srdcem, pořád nemůžu přejít ten konec, který je jako z Angeliky. Nemyslím ono konečně uším a očím široké veřejnosti přednesené "slovo o pluku Igorově" - to je třeba ocenit, i když ne jako novum nebo nedejbože bourání nějakých tabu. Jde mi o osud té pro film stěžejní lásky...to pardon, ale co je moc, to je moc. Ve srovnání s tím co předcházelo je to sice část malá, ale nemůžu s čistým svědomím jít přes sebe samého a přes 70%. ()
Že bych byla nějak zvlášť uchvácená, to se říct nedá. Děj je neuvěřitelně předvidatelný a zbytečně překombinovaný, kdyby se tvůrci víc soustředili na pár věci a nesnažili se do filmu nacpat co nejvíc, asi by to scénáři a příběhu hodně prospělo. Na druhou stranu musím přiznat, že na české poměry jde po technické a výpravné stránce o hodně nadprůměrný počin, i hudba se mi výjimečně líbila (i když poměrně silně vykrádá Nymana - hlavně jeho orchestr z Piana). ()
Film zrající jak víno. Dokonalé i ve srovnání s Jozovou Hanulí Květy Legátové. Ovšem nikdy nezapomenu na to, když jsme rozebírali zdánlivý "nekonec" s jednou mladou učitelkou z Colorada. A přitom to celé nepochopení záviselo na tom, že oné mladé Američance nesecvakly takové dominantní detaily, jakými je móda a vývoj automobilového průmyslu. Bez jejich znalosti je pak neřešitelné dojít k poznání posunu v čase. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (31)
- Stylového aranžmá písně „Moon,“ která zazní při závěrečných titulcích, se ujal jazzman Vít Fiala a nazpíval ji Petr Hanzlík ze skupiny The Swings. Nástrojů se chopili osvědčení jazzoví hudebníci Zdeněk Zdeněk, Václav Týfa či Rostislav Fraš. (HonzaBez)
- Bábätko, ktoré pomáha vo filme odrodiť Aňa Geislerová (Eliška/Hana), malo na sebe kečup a bielka, aby vyzeralo ako práve narodené. (Marina111)
- Scenárista Petr Jarchovský prozradil, že autorka předlohy Květa Legátová za film odmítala honorář. Když na tom ale produkce trvala, řekla, že část peněz chce v granulích pro zvířata (měla mnoho koček). A protože jich bylo hodně, darovala část z nich útulkům. (sator)
Reklama