Réžia:
Kenneth BranaghScenár:
Kenneth BranaghKamera:
Haris ZambarloukosHrajú:
Jude Hill, Jamie Dornan, Caitríona Balfe, Ciarán Hinds, Judi Dench, Lewis McAskie, Lara McDonnell, Gerard Horan, Turlough Convery, Conor MacNeill (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Buddy (Jude Hill) je deväťročný chlapec, ktorý má pocit, že mu patrí celý svet, ktorý sa aktuálne obmedzuje na ulice rodného Belfastu. Tu prežíva pravé chlapčenské dobrodružstvá a prvú lásku (respektíve sa o ňu neohrabane snaží). Keď potrebuje poradiť, môže sa obrátiť na babičku s dedom (Judi Dench a Ciarán Hinds), keď potrebuje ošetriť odreté koleno alebo objať, má na to milujúcu mamičku (Caitriona Balfe), a otecko (Jamie Dornan) je tu predovšetkým od toho to, aby mal Buddy ku komu vzhliadať. Prehľadný, bezpečný a zrozumiteľný svet konca šesťdesiatych rokov minulého storočia však začnú narušovať sociálne a náboženské konflikty, ktoré sa valia celým Belfastom a nevyhnutne zavítajú aj do ich ulice. Hrdinovia a zlosynovia, na ktorých sa Buddy a jeho kamaráti dovtedy iba hrali, sú zrazu všade naokolo. Kam v tomto premenenom svete bude patriť Buddyho rodina? (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (132)
Za mě úplně zbytečný film. Podbízivý, vykalkulovaný s plochým příběhem. A to mám přitom Kennetha, jako herce, nebo režiséra upřímně dost rád. ()
Kenneth Branagh je sám Belfástčan, takže vedel o čom točí, ale nenatočil nič pútavé. Jeden výbuch, pár detí prežívajúcich v ťažkej dobe a na mieste, ktoré milujú, pritom nebezpečnejšie snáď bolo len niekde v brazílskej džungli. Ale chýbala mi nejaký väčší citový presah, nič sa ma tu nedotklo okrem pesničky na záver. V podstate som sa o reálnom živote a nepokojoch v Belfaste nič nedozvedel. ()
Chýba tomu naozaj srdce, a možno aj lepšie vyrozprávaný príbeh. Celý čas som čakala, že herci začnú spievať a tancovať a bude z toho muzikál v čiernobielom háve s peknou kamerou. Za mňa ale lepší priemer, bohužiaľ. A Jude Hill výborný výkon, ale na Hviezdoslavov Kubín. No a muzika miestami dosť slušná. 3,5* ()
I tato černobílá, režisérská, křehká, osobní výpověď mě nechává naproto chladnou. O facku lepší, než Roma o psích hovnech, kterou si nikdo lucidní opakovaně více nepustil. Belfast má sice podstatně zajímavější děj, ale čeká ho stejný osud. Bohužel zřejmě včetně Oscara. Almodóvarova Bolest a sláva mi sedla, ze šuplíku těchto podivných počinů jinak schopných režisérů, nejlépe. Pánové by mohli založit filmařské hnutí s názvem Dogma childhood, jednou z podmínek by měly být nekonečné záběry na obličej dospělého očima dítěte, který diváka vůbec nezajímá. Za krásnou kameru a perfektně natočený videoklip Everlasting love 2x Otčenáš. ()
Vizuálně opojné, ale takové mdlé bez chuti a zápachu. ()
Vyprávění o zrychleném dospívání a stezku po domově. O teen problemech napriklad jak hovorit s divkou. Je to sladke se sokujicim nasilim ve "feel good stylu", takze by jste se pritom meli citit dobre. Samozřejmě je zde i napětí mezi katolíky a protestanty. Od tohoto typu filmu se snimek lisi poetikou a atmosferou. Dobové retro je zrejme verne. Nejen obraz je cernobily. Toto vypraveni o problematickem miste narozeni neni vypraveno jako historie, ale vyber umeleckych inspiraci. Milující prarodiče Buddyho ztvárnili Judi Denchova Cirian Hinds. Můj dojem z filmu je, že narodit se ve vybydlene Britanii je jako vstupenka do pekla. ()
Coming-of-age story z Irska o rodinných kořenech a naší snaze se z nich (ne)vymanit. Dojemný snímek Kennetha Branagha. ()
Belfast coby Branaghova autobiografická zpověď z dětství v sobě nezapře akademické ambice a vzhledem k povaze tématu to člověk nemůže mít režisérovi ani za zlé. I když film zobrazuje nelehké časy, je natočen s (rozto)milou lehkostí a humorem. Černobílý formát perfektně seděl k na první pohled ponurému tématu, zatímco úvodní barevná sekvence dělala Belfastu pěknou reklamu. Chválím práci s kamerou, zejména co se týče plánování záběrů, a líbilo se mi zakomponování nesmrtelného songu Everlasting Love, stejně jako pár přímých vizuálních odkazů na dobové filmy. Z herců mě bezkonkurenčně nejvíce oslovili prarodiče v podání Judi Dench a Ciarána Hindse, ale i výkon mladého Juda Hilla stojí za zmínku. Věřím, že diváky, kteří si tímto (nebo podobným) obdobím prošli, Belfast osloví více než mě - já jsem ho bral především jako sympaticky natočenou a zahranou jednohubku na jedno zhlédnutí. ()
Nostalgické retro, kterým si Kenneth Brannagh asi splnil sen a diváka nijak neurazí, ale ani neuchvátí. ()
"Irové k přežití potřebují jen telefon, Guinness a noty k písni 'Danny Boy'." Vlastně hrozně 'feel good' filmeček plný nostalgie (Branaghovi se podařilo skvěle vyobrazit, jak si to své dětství umíme romantizovat a vidět 'lepšíma očima'). Navzdory tématu pohodová hodinka a půl se sympatickými dospělými a s ještě sympatičtějšími dětskými herci (Jude Hill je tu fantastický). To vše podtržené parádním soundtrackem Van Morrisona. Při té současné bídě na poli celovečeráků příjemné překvapení, které si moc rád dám zase někdy příště. "Irové se pro stěhování narodili, jinak by byl zbytek světa bez hospod." ()
Takový obyčejně natočený příběh z neobyčejného prostředí. Branagh se nesnaží hrát na divákovi nervy nebo nás šokovat, na druhou stranu ničím nezaujme. Naprosto tuctový snímek. ()
Když se řekne Kenneth Branagh, co mi vytane na mysli? Určitě Shakespeare, sekundárně dokonalý Heydrich ve Wannsee, úžasně zpracovaná Popelka, severské krimi, Agatha Christie. Dokáže zpracovat či zahrát naprosto odlišná témata a role. Ve svém věku se pustil nejspíše do vlastních vzpomínek a posbíral ansámbl složený z rodáků ze severoirské metropole. Vizuálně překrásné, obsahově bych přece jen asi něco dodal, avšak uvědomuji si, že očima malého chlapce máme možnosti omezené. Nějaká cena určitě ještě bude, Glóbem za scénář to určitě nekončí. ()
Wow, wow, wow! Belfast je nejautentičtěji, nejupřímněji a nejumělečtěji natočeným filmem roku 2021. V kině se mi dostalo neskutečného emociálního zážitku, který ve mně bude rezonovat ještě dlouhou dobu. Kennethu Branaghovi se podařilo natočit velmi niterný a osobitý snímek, ve kterém diváka prostřednictvím devítiletého hocha Buddyho, seznamuje se svými pocity, jež zažíval při vyrůstání v severoirském Belfastu předtím, než se se svou rodinou přestěhoval do Anglie. Belfast divákovi ukazuje, jak komplikované bylo pro rodiny s dětmi žít v místech etnicko-nacionalistického konfliktu, který měl především politický a náboženský přesah. Branaghovi se daří stejně jako Taiku Waititimu v Králíčkovi Jojo či Del Torovi ve Faunovém Labyrintu otevřít řadu citlivých témat, a to nejen těch, které jsou typické pro období válečných nepokojů, jako jsou rodina, svoboda, přátelé či zdraví, ale též těch, které jsou typické pro dospívání – škola, výchova, láska, snění. To vše snoubí režisér dohromady v příjemné 98 minutové stopáži, a emotivním stylem natáčení dokáže v divákovi vyvolat spoustu vzpomínek z vlastního dětství. Belfast je bez debat tím nejsilnějším a nejlepším americkým filmem, který šel v roce 2021 do kin. Velké doporučení všem! 💯 (24.02.2022) ()
Ej či mi ten film sadol. Dosť ma mrzí, že Branagh netočí viac takéto osobité filmy. Je v ňom omnoho viac citu a emočnej vyzretosti, než v akomkoľvek filme, ktorý robil pre veľké štúdio. A chápem, že je fascinovaný mnohými vecami (literatúrou, Shakespearom) a že ak má možnosť ísť po srdcovej látke, tak skrátka po nej ide, ale Belfast( ako už nič iné) dokazuje jeho autorskú všestrannosť, vyzretosť a túžbu vypovedať niečo osobné a blízke. Táto spomienka na detstvo počas nepríjemnej doby má v sebe scény, ktoré vytvárajú vnútorné napätie a zároveň scény vystihujúce krásy a strasti dospievania. Nesnaží sa to vyslovene ťahať z diváka emócie. To, že sa tam nachádzajú je do veľkej miery zásluhou hercov. Každý do jedného je vo svojej úlohe uveriteľný, príjemný a niečím povedomí. Aspoň mne tí ľudia pripomínali v mnohom moju rodinu. A všetky tie pozitíva a neduhy, ktoré mali a na ktoré teraz s radosťou spomínam. Jude Hill je ako malý chalan skvelý a vnímať veľké životné zmeny jeho očami bol zážitok. Ďakujem za toto. Tých množstvo detailov bolo pre mňa neuveriteľne lahodných ( či už to bolo kino, rozhovory s dedkom, zábery na dážď padajúci na brány a neisté pohľady mladých zaľúbencov). A do toho všetkého hrá Van Morrison. Jedna z najlepších vecí, čo som tohto roku videl. ()
Klukovské vidění světa a dění v něm je téměř vždy úžasně poetické a naivní a plné objevování a dobrodružství. A nejinak je tomu i v případě tohoto autentického a patřičně nostalgického vhledu do jednoho vpravdě nehezkého a velmi složitého údobí na počátku jednoho ostrého společensko-náboženského konfliktu. 65 % ()
Jako jo... řemeslně je to asi hodně fajn film, obzvlášť ta kamera zde byla fakt libová, ale ve výsledku to se mnou nijak nehnulo. Je z toho nicméně hodně cítit, že se jedná o Branaghův nejosobnější film, přičemž bych klidně dal ruku do ohně za to, že onen hlavní chlapecký protagonista byl zcela založený na něm samotným. Během první poloviny jsem se vlastně docela nudil, bavily mě interakce mezi jednotlivými postavami, nicméně ona absence nějakého pořádného příběhu mi trochu vadila. Druhá polovina však chytí dech, přičemž ona tancovací sekvence s rodinkou je bezvadná. Hodně tomu pomáhala i hudba, která se převážně skládala z písniček Vana Morrisona, pro kterého mám osobně velkou slabost. Asi nejsem ten správný typ diváka. Na jednu stranu oceňuju, že to nebylo nějak super přehnaně sentimentální, ale na druhou stranu si zas říkám, zda by tomu nějaká ta pořádná emoční ždímačka neprospěla. Kdyby to ale přeci jenom dostalo tu nominaci na zlatého plešouna, tak bych se asi nezlobil. Lepší 3* ()
Branagha som mal vždy rád a aj budem mať. Ono úprimne, ten dej sám o sebe veľmi zaujímavý nie je, ale je to natočené s takým neuveriteľným citom a láskou že sa na ten film nedá hnevať. Práve naopak. Dokonalý casting, skvelá atmosféra dobového Belfastu a hravosť umocnená pohľadom a perspektívou malého chlapca kde sa všetky dôležité rozhodnutia dejú pri ňom ale akoby mimo jeho detského sveta....verím že pre Branagha ide o dôležité obdobie ktoré formovalo jeho lásku k filmu a taktiež veľkú zmenu ktoré sťahovanie a opustenie starkej pre neho znamenalo. Najlepšie boli rozhovory s dedkom, číra dokonalosť a múdrosť. Fakt veľmi pekný film ktorý možno stačí vidieť len raz ale emócie a príjemný pocit určite prinesie. Spevácke číslo v závere filmu skvelé. ()
Kinematograficky neskutočne krásne nasnímaný snímok, začo si rozhodne zaslúži všetky možné ceny. Zároveň však jeden z tých filmov, ktorý sa o tie ceny až príliš prvoplánovo snaží. A bohužiaľ, okrem kamery ja v ňom ceny za réžiu, nebodaj scenár alebo herecké výkony jednoducho nevidím. Chápem, že pre Kennetha Branagha je film neuveriteľná srdcovka, kde si zaspomínal na turbulentné detstvo z Belfastu v 60 rokoch 20. storočia, ale dané obdobie a udalosti nemôžu byť tunajšiemu divákovi viac vzdialené. Ten film totiž nemá niečo ako je jednotný dej, je to skôr sled fantasticky nasnímaných, vizuálne podmanivých a nádherne ozvučených scénok, no ani s jednou postavou sa tu nejde zžiť, prežívať s ňou osud, akúkoľvek emóciu, nebodaj byť ako divák napätý ako to s kýmkoľvek vo filme dopadne. Jo, fajn sa na to pozerá a má to príjemnú atmosféru po celú hodinku a pol, ale vo výsledku mi to príde skôr ako taký silený výkrik o filmové ceny. CELKOVO: 6/10 ()
To odhodlání získat zlatou sošku z toho čiší na sto honů, neboj Kenny, určitě ti ho jednou daj, ale bylo by lepší, kdyby sis o to tak okatě neříkal a radši se soustředil na to, abys točil lepší filmy. ()
Přespříliš nostalgická záležitost, v níž Branagh-scenárista prohrál s Branaghem-režisérem. Zatímco režijně je snímek vesměs precizní, protože černobílá kamera mu propůjčuje zvláštní kouzlo, dobová atmosféra ústředního Belfastu funguje a davové scény s rabováním a pouličními nepokoji patří k těm vůbec nejsilnějším momentům, scenáristicky zaostává. Příběh je přiznaným vzpomínáním na autorovo dětství, což je naprosto v pořádku, celou dobu se ale topí ve zvláštním sentimentu a snaží se prvoplánově dojímat, což se mu úplně nedaří. I kvůli tomu tak výsledek působí subjektivně déle, než je reálná stopáž. Značně nevyrovnané jsou pak dialogy, které jsou chvílemi hodně vtipné a dobře vypointované, dost často jsou ale zvláštně prázdné, jako by o ničem a nemají potřebný náboj. Hodně toho zachraňuje obsazení, v němž k těm nejvýraznějším patří Ciarán Hinds, Judi Dench a možná překvapivě i Caitríona Balfe, o moc ale nezaostávají ani sympatický Jude Hill a velmi dobrý Jamie Dornan. Belfast je ve výsledku drama, u něhož se dá pochopit, proč ho jeho autor natočil, udělal to ale zbytečně sentimentálně a tak trochu prvoplánově, rozhodně ale ne špatně. 60 % ()
Reklama