Boiling Point
Réžia:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrajú:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (viac)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (353)
+3* tento film zaujme zejména tím, že je natočený "skoro" na jeden zátah a taky že Vám při něm uteče čas jako vodopád. Kromě zpracování a intenzivní atmosféry stojí za pozornost i herecké výkony. Ale zejména chci upozornit na to, že je to film děsně depresivní a od začátku cítíte, že to jde s hlavním hrdinou z kopce, protože si toho na svůj hřbet nasadil příliš moc. Prostě je to taková sonda do nitra workoholika a perfekcionalisty zároveň, takže i takové varování před profesním vyhořením. Na tohle se nedá dívat znovu a možná i z tohoto důvodu nejsem schopen dátsilnější známku, kterou si od kritiků určitě zaslouží. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Zaujímavá one-shot kompozícia z prostredia kuchyne v luxusnej reštaurácii. Sonda do toho, čo sa deje počas jedného večera v kuchyni, pôsobí nesmierne dynamicky. Práve toto bolo to najlepšie z celého filmu, pretože napriek obrovskej dynamike mi ten scenár prišiel tak trochu zakríknuto a nekomplexne. Samozrejme, stále sa čosi dialo, ale v konečnom dôsledku to bolo také... obyčajné. Skôr to pôsobilo ako nejaký pseudo-dokument, a nie dramatický film. Ale áno, na 3* to rozhodne malo. Nudiť sa človek nenudil, len som od toho čakal o kus viac. ()
sice sem nikdy nedělal v gastronomii, ale věřím, že zhruba takhle nějak to tam funguje a nemusíte nutně řešit nějaké životní trable. Boiling Point je sice svým způsobem komorní, ale ve finále více strhující, než kdejaký akční film. Po relativně pomalém rozjezdu postupně všechno graduje až k vlastně nevyhnutelnému. To, že je celý film točený na jeden záběr tomu navíc přidává na autentičnosti a atmosféře...80% ()
Obycajny den v obycajnej restauracii, kde aspon hercov nehercov ddali. Obycajni ludia su najnizsia kategoria a vseobecny rozhlad netvoria. Odkial potom pochadza vseobecny rozhlad ? Z najnizsej kategorie, z obycajnych ludi 50 % ()
Boiling Point ma tak trochu sklamalo. Čakala som skôr niečo viac thrillerové, podľa mňa je to "len" dráma odohrávajúca sa na jednom extrémne stresujúcom pracovisku, kde vlastne ani nejde o život. Viac ako už toľko ospevovaná kamera (áno obdivujem tú snahu natočiť film na jeden záber a mať pritom len málo pokusov!) ma zaujali vynikajúce a veľmi prirodzené herecké výkony!! Ach, len šéfkuchárovmu prízvuku som mala problém rozumieť, boli by sa mi zišli titulky. 65%. ()
Přesně film pro mé chuťové buňky, doslova. Absolutní překvapení z Varů, o kterém jsem měla sice předem pozitivní tušení, ale nečekala bych, že s atmosférou Velkého sálu tomu napálím pět. I když je to hodnocení možná lehounce přemrštěné, mě to prostě dostalo ať už svou formou jednoho celistvého záběru, nebo hereckým obsazením, nebo celkovou dramatickou linkou, všechno pro mě fungovalo na jedničku a jako bonus je zde i můj milovaný britský humor, který jednou za čas scénář nakopne, rozesměje celý sál a pokračuje dál s vážnou tváří a nastíní ne jeden společenský problém. Pro mě to mělo nadmíru atraktivní prostředí a protože trochu znám restaurační provoz, dokázala jsem se do postav celkem dobře vžít. Phillip Barantini dostal na konci potlesk ve stoje zaslouženě. KVIFF 2021 ()
Lidi v gastro průmyslu jsem vždy obdivoval a tento film perfektně zobrazuje tu mašinérii, která je samozřejmě přítomna v každé větší restauraci. Jednozáběrový film je navíc hodně výjimečný žánr, takže za mě velká spokojenost. 85% ()
Tak tenhle film mne dostal do presu, naprosto autentický zážitek. ()
Protože dělám tohle povolání asi 35 let, tak mi z toho po tý půlhodině bylo zle, až nedobře. Při svý povaze bych tam pracoval zhruba deset minut. Ale dám průměrný hodnocení, protože se mi to nelíbilo z jinejch důvodů, než je filmařina. 50%. ()
Vynikajici, vynikajici. Napeti jde vybudovat nejen vrazdami a bubaky, ale i frmolem v restauraci. Skvele obsazeni a uzasny styl 1 zaberu. Vrele doporucuji. ()
Takovy normalni den v kuchyni, kde uz chybel jenom Pohlreich.-). Skvele a velmi realisticky zpracovany namet z pracovniho prostredi jedne spickove restaurace. Ma to neskutecny naboj a tah na branku, s vybornym zaverem. Povedene drama, nemam co vytknout. ()
,,Bod varu" je reštauračná dráma zvyšujúca teplotu, ktorej narastajúca séria osobných a profesionálnych stávok vás okamžite ponorí do potu. 8,5/10 ()
Pro lidi, kteří práci v pohostinství nezažili může být ta míra chaosu, stresu a toxicity zarážející. Já se pohyboval v potravinářství mnoho let takže vím, že pokud vše nešlape jako hodinky, tak to může až k bodu varu opravdu dojít. Stačí, když je málo personálu, když zaměstnáte někoho nového a když někteří lidé kolem vás, svou práci nedělají dobře. A vy jste šéf, který musí to rozpadající se a skřípající soukolí udržet v chodu, aspoň do další půlnoci. Všichni kolem jsou frustrovaní, protože je drtíte, aby ze sebe vymáčkli co je potřeba. Tlak je enormní. A do toho příjde chlápek z hygieny, kritička známá negativními hodnoceními, někdo, kdo po vás chce splatit dluh a taky se vám rozpadla rodina... . Bod varu v tomto boršči ze sraček, nastane v 92 minutě. Pro mnohé je to vtahující, ale pokud jste viděli nějaký pořad ve stylu Ano, Šéfe tak víte, že v pohostinství je spousta mizerně placených lemplů a že snad vlivem těch výparů, měknou mozky i kuchařům. A to kdekoliv ve světě. To prostředí vybízí k tomu, aby tam šéfkuchař vyhořel, protože je na těch kolem závislý. Spíš než zajímavé, to pro mě bylo nepříjemně povědomé. Andy mi byl od začátku nesympatický. To on byl ten prvek, který celý stroj brzdil a on nedělal svou práci dobře. Vím zcela jistě, že bych se do takové situace nedostal, protože v jeho případě bylo tragédství syndrom. Lidé, kteří se pořád omlouvají, protože problémy odsouvají a nechávají je vyhnít, slibují a lžou...ve mě lítost neprobouzí. Ale uznávám, že to skoro dokumentární pojetí a tu gradaci, servíroval Philip Barantini na Pána. ()
Uaaaaaaaaaaaaaaa !!! Přesně takhle to chodí v restauraci, je to peklo! Přes 10 let pracuji v pohostinství a vím svoje :D Nápad točit na jeden zátah nemá chybu! Člověk si ani na chvilku nevydechne.... Jinak chápu, že šéfkuchař má osobní problémy, ale ten chlast v butýlce se mi ani trochu nelíbí. No však podle toho skončí. Všichni máme něco, jen člověk v takovém postavení by měl být spíše vůdčí osobnost. ()
Postupná a až nenápadná gradace filmu, který je ke všemu neuvěřitelně zvládnut skutečně na celý jeden záběr (a to si to museli zopakovat celé čtyřikrát, jen se podívejte do sekce Zajímavosti - jdi se zahrabat Birdmane a 1917), je mistrovskou prací v jakémkoliv směru, co zde aplikovali, ať už jde o bezchybné herce, šílenou kameru, či pak především nápaditou režii, bez které by takový zážitek nevznikl, za což velice Philipu Barantinimu děkuji - i když upřímně prozatím shazuji jednu hvězdu, jelikož psycho jsem čekal o něco větší a když to ke všemu porovnám s Medvědem, tak to přeci jen o něco slabší je (i když Medvěd je v podstatě něco úplně jiného a o rok mladšího), takže tím bych to ukončil a schválně, jestli si někdo všiml, že je to recenze na jednu větu:) ()
Kdo nepracoval v gastronomii nedokáže pochopit, jak neuvěřitelně stresující to je. Naprosto přesně a skvěle zobrazený hektický den v životě restauračního personálu, který však neukazuje nic než skutečnost a každodenní rutinu plnou stresu, chyb, potu, křiku, v Británii především (ne však výhradně) pak i drog a chlastu, ve které každý světlý moment nemá šanci zmírnit jinak temnou stránku celého toho odvětví. Poutavě natočená hektická jednozáběrovka, kde všichni herci šlapou jak hodinky a předvádí věrohodné a emotivní výkony, v čele s výborným Stephenem Grahamem a Vinette Robinson. ()
Pominu poslední minuty, které si někdo namyslel a v průběhu nikdo neověřil, jestli budou fungovat tak, jak bylo zamýšleno. Jinak top film za mě, tyhle koncepty mě strašně baví, více, než zelená plátna, miluju to prostě, protože proto mám rád filmy, že takhle přenesou na diváka něco, co by ani v realitě takhle nemohl prožít. Silně a uvěřitelně mě to vtáhlo, nepustilo, bavil jsem se, trápil, stresoval, věřil, tušil, fandil, předvídal, smál se, zmlkl, prostě si to prožil a obdivoval koncept, to jak funguje produkčně, jak funguje i mistrovsky herecky a užil si to fakt maximálně. Intenzivní zážitek. A rozhodně to má přesah, vůbec se nebavíme jen o gastro scéně. ()
Suprové, po nějaké době jsem se zase u filmu ani vteřinu nenudil. ()
Vlasatému Zdeňku Pohlreichovi na záda Volně padne Perfektní den, který nedokáže ustát bez toho, aby si šnupnul či Locknul něčeho tvrdšího, avšak přes veškerou jeho zoufalou snahu večer nakonec zůstane vonět po hořkých… ořeších? Je to samozřejmě celkem zábavné, to nemohu říct, nicméně přece jen tlačené na sílu tak mocně, že jsem se nedokázal na sračkotobokánu pohodlně usadit a jízdu do jícnu pekelného si plně vychutnat – čemuž též přispěla jednoho mě již poněkud iritující absence stříhače, což zrovna zde vedlo mj. k častým rušivým přechodům, kdy jest třeba čekat, než platfusák s kamerou přesupí lokálem. Výsledné dojmy sice převážně pozitivní, nicméně vytřískat z toho šlo určitě více. ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)
Mám to přesně mezi silnými 4* a slabými 5*, ještě si ale počkám na to, jak se mi to rozleží v hlavě. Já bych ten plný počet hrozně rád dal, protože je to skutečně mistrně natočené, dost uvěřitelně zahrané (ačkoli u hlavního herce bych drobné výčitky měl) a hlavně mě naprosto fascinovalo, jak dokonale a přesně se to dokázalo orientovat v tom restauračním chaosu. V žádné luxusní restauraci jsem sice nikdy nedělal, ale nějaké zkušenosti z tohohle oboru mám trochu zažité a hlavně taky odpozorované, takže sám moc dobře vím, jak moc velký to je zmatek a řehole, mít plnou restauraci a ve všem se perfektně orientovat. Sice kuchaři tady dělají pár věcí, které by v luxusní restauraci nesměli ani při všech problémech co tu nastanou, ale s tím takový problém skutečně nemám a pro přesnou představu to postačí naprosto dokonale. Hodně se mi líbí taky to, jak je to celou dobu vedené. Sice zamrzí, že se zde dalo rozehrát víc (třeba se zákazníky u stolu č.7) a to s těmi oříšky je docela předvídatelné a když na to konečně dojde, na chvíli celý ten dojem "obyčejného dne v luxusní restauraci" trochu přestane fungovat, ale jinak to celé šlape skutečně velmi dobře a uvěřitelně. Navíc dost oceňuji i to, že se to nesnaží přicházet s nějakými přehnanými problémy jen proto, aby to celé působilo hektičtěji. Právě naopak, až na výše vyjmenované mínusy je to hektické přesně tak, jak to může při normální směně být. A ani se to nesnaží tuhle profesi příliš démonizovat, jelikož to není naplněné jen samými průsery. Spíš to ukazuje, jak moc si hosté stěžují na úplné chujoviny a doufám, že těm, co Bod varu uvidí, nějak dojde, že některé jejich problémy s obsluhou a jídlem mohou být úplně absurdní a kdyby byli v kůži toho číšníka nebo kuchaře, stěží by to zvládli líp. Velkou výtku mám ale k závěru, který už právě přehnaný je. Čistě metaforicky se dá brát docela v pohodě, ale vzhledem k tomu jak maximálně realisticky to je celou dobu vedené, tak to působí jako přílišné tlačení na pilu. Dokázalo mi to celkem dost pokazit celkově nadšený dojem, protože míň vypjatý konec by mi do toho seděl daleko víc, ale při psaní tohohle komentáře jsem se nakonec rozhodl, že tu slabou pátou hvězdu nakonec přidám. Ten důvod je celkem jednoduchý. Osobně začínám být docela vysazený proti filmům natočeným na jeden záběr, protože režisér počítá s tím, že jenom za tu formu ho budou všichni opěvovat a tak to většinou stojí jen na ní a obsah je buď slabý, prázdný nebo blbě vedený. Vždycky to dá práci, natočit film na jeden záběr, to nepopírám, ale postavit to na tom je pořád určitá forma odbytosti. Bod varu ale funguje přesně tak, jak bych si takový typ filmu představoval, takže si za to ten plný počet prostě zaslouží. Navíc to dost věcí rozvíjí i na pozadí, takže se rozhodně nejedná o žádnou vyprázdněnost hrající jen na formu, ne, Bod varu svůj jednozáběrový vizuál skutečně využívá dost inteligentně a pracuje právě i s obsahem. Ale ještě uvidím, až se mi to rozleží v hlavě, přinejhorším půjdu o hvězdičku dolů. Z toho se svět snad nezboří. Slabých 5* () (menej) (viac)