Deň po tom

tak to zhrniem...+PLUSY+ skvele a presvedcive vizualne efekty, ktorym sa da verit....vysoka pravdepodobnost nastatia podobnej udalosti...-MINUSY- na Emmericha az prilis malo pateticke;), ...chybajuci humor, .....uz to tu raz bolo, vlastne 2krat (mam na mysli to, ze namiesto ohna a Godzilly je tu teraz voda), ...nicim nprekvapive,...SUCHE A STUDENE... (29.05.2004)

Občas je fajn zabrousit do sbírky a sáhnout po blockbusteru, který hravě strčí do kapsy nespočet současných umělých výplachů (pochopitelně neříkám, že u Dne poté pomáhal psát scénář Einstein). Ale upřímně, když se divák soudnýma očima podívá třeba na aktuální San Andreas, musí být rád, že se Roland Emmerich tehdy tak kouzelně utrhl ze řetězu. Američané zlobili tak dlouho, až se matička příroda pořádně nakrkla. Zásadní změnu klimatu předpovědělo (i když i oni se dost sekli) pár hlavounů v čele s Dennisem Quaidem, jenže nikdo jim nevěřil. Tabulky a výpočty však začínají děsit i ty největší optimisty a s civilizací je to znovu sakra nahnuté. Emmerich příjemně ubral s patosem a vlastenectvím (ano, sic Němec, ale americké vlajky má moc rád), přidal pár úsměvných momentů (Američané žebrají o vstup do Mexika) a dokonale se pomazlil s vizuálními efekty a strhující akcí. A přihodil digitální vlky. Škoda, že i v druhé polovině nepřidal jednu dvě strhující scény, protože právě tam nám to lehce drhne. Naštěstí posbíral sympatické hrdiny (mladý Gyllenhaal, rozkošná Rossum – možná bych pro ten penicilin taky zaběhl, sarkastický Ian Holm), připravil i nějaké ty emoce a vlastně docela umně zakrývá, že točí pořád to samé. Používá stejná vypravěčská klišé, stejné hrdinské dialogy, stejné šokující závěry, ze kterých se musejí vědci/klimatologové/historikové – prostě kdokoliv, koho se látka dotýká – pořádně chytat za hlavu. Jenže Emmerich netočí hloubavé dokumenty, Emmerich chce bavit. A tahle zábava je milá, je přepálená, je hloupoučká, ale vím, že za nějakých osm let ji ze své sbírky vytáhnu znovu!! (17.07.2015)

Napodruhé je to už přece jen o trochu lepší. Emmerich ubral s patosem. Ne vždy se mu to daří, ale diváka si získat dokáže. Jeho klimatická akce se může pochlubit opět fantastickými vizuálními efekty a strhující akcí. Bohužel jí tu není tolik jako v jeho předešlých filmech a zejména druhá polovina může přivodit pocit nudy. A to především kvůli slabému scénáři a tuně klišé, které se hlavním a velice sympatickým hrdinům lepí nepříjemně na paty. (10.09.2004)

Pôvodom nemecký režisér Roland Emmerich točí v Hollywoode jedny z najpopulárnejších, popcornových, proamericky orientovaných filmov. Od špičkových producentov má dostatok dolárov na to, že už mohol natočiť také úspešné kinohity ako boli "Deň nezávislosti", "Hviezdna brána", "Patriot" alebo "Godzilla". Vo filme "Deň po tom" svojim technicky, vizuálne perfekcionalistickým, megalomanským spôsobom spracoval globálnu katastroficko-ekologickú tému náhleho ochladenia Zeme. Na ľudstvo to má apokalyptický vplyv. Zmeny morských prúdov, podnebia, extrémne mrazy... príchod doby ľadovej. Popcorn od pána Emmericha mi začína chutiť. **** (28.03.2010)

Filmy s katastrofickou tématikou mám velmi v oblibě, zvláště pokud jde o konec planety, z důsledků přírodních, vesmírných či mimozemských. Zde to bylo především zamrznutí. Hlavní dějová linie je poměrně ohraná, otec Dennis Quaid musí projít těžkými překážkami a zachránit svého syna v podání Jakea Gyllenhaala, který se nachází na poněkud nepřístupném místě. Záchranou pro tento film je fantastická vizuální stránka, našlapaný děj a vcelku reálně hrozící téma. Spousta scén je nadmíru povedených, ale ani toto vše nedokáže zakrýt spoustu žánrových, typicky hollywoodských klišé. Takže shrnuto, hodnotím jako lehký nadprůměr. (08.05.2006)