Knoflíky lásky (S01E02)

Stále si nemohu pomoct, ale tady to prostě pro mě nemá hluché místo. Druhý díl je čistě o tom, jak Iveta, hloupoučká nanynka z venkova, přijela na svém obláčku do Prahy s vědomím toho, že všichni okolo ní jsou dobří, a chtějí pro ní jen to nejlepší. Do kontrastu toho dostáváme Sepéšiho, jako diktátorského mača, který chce vše řešit perfekcionisticky, a pokud možno co nejvíc na sebe. Uvidíme, jak s tím ještě zamíchá třetí do party, snobský seladon Štaidl, kdy dost možná vidíme nejlepšího Brzobohatého roli. Zatím jediné, co úplně nepobírám, je dějová linka vojáka. (04.10.2022)

Iveta dojela do matičky Prahy za svým snem, který se málem hned na začátku bortí. Bydlí u rodičů Sepešiho, ale je to otrava, Sepeši pořád v trapu, naštěstí práce se daří a bombové Knoflíky lásky jsou na světě. Trochu té lásky Iveta taky dostane, ale je tam pořád cítit ze strany Péti zpátečka. Nakonec se jakási pravidla ve vztahu určí a Iveta žije s pocitem, že Péťa bude sekat latinu. Lepší díl než první, přesto stále těžkotonážní pohádkový průměr. (14.04.2024)

V podstatě jen rekonstrukce dobových televizních záběrů do nové, seriálové podoby. Ze Sepéšiho se dělá až přehnaný perfekcionista (ačkoliv tou lucernou fakt pohnul i tenkrát, původně), Ivetě je smutno, tak telefonuje z cizího telefonu, a Samir opět zparodoval tehdejší moderátory (dělá to i v Soudruzích), kdy se - oproti realitě (jen vzpomeňme třeba Honzu Valu nebo Liškovou) - chovají jak postižení z Bohnic. A tatínek je šťastný i nešťastný, což Hanuš dobře uhrál, ale stejně nedostal moc prostoru. Jinak začínám mít pocit, že seriál je natočen na objednávku Bartošovic rodiny, která chce na Ivetě u teď trhnout co nejvíc, ale dávají si pozor, aby Iveta byla vykreslena správně jako oběť těch šosáků a macho typů v Praze. (09.04.2024)

Včera jsem zjistil, že se mi tohle válí doma a zabírá to místo. A jelikož jsem jedničku viděl, zajímalo trochu jak to bude dál s tou socialistickou lovestory tehdejších popových serebrit. Vůbec jsem netušil, že Sepéši byl takovej drsňák a vyznavač cvičení i správného stravování. Bohužel ve filmu nepadne kde k tomu v dobách kdy top jídlem českých kuchyní bylo vepřo knedlo nebo řízek přišel. Zdá se, že v tom byl v tom reálném socialismu krapet napřed, protože dnešní serebrity tohle mají za automatiku. Netušil jsem, že Iveta byla tak snadno manipulovatelná už od mala. Když jsem viděl ty dva v těch osmdesátkovejch ohozech, ač ty hlasy nebyly to pravé (hlavně Vodochodského) přesto se tam Iveta a Sepéši v tom obrazu lehce zhmotnili a o to autorům asi šlo.  * * * (13.08.2022)

Šup šup, chytlavé melodie a prostinké texty a skoro už vzniká první deska, nahraná pod vedením Felixe Slováčka. Pohádka pokračuje. Důvěřivou Ivetu jsme minule poznali coby pasivní tele (ale s pořádným snem), už coby dívenka si ve frenštátské hospodě nechává sahat na kolínko od starého chlapa, i v dospívání muži víc komentují její vzhled než talent. Autoritativně rozhoduje také její Péťa, ona však nemá potíž se podřídit. To, že prakticky nevzdoruje, mi postupem času vadilo. Praze chybí šedivost, životu v komunistické diktatuře se vyhýbáme. Zatímco Sepéši (ač Ivetě hlasově nestačí) míří vysoko, ona místy „jen“ vyžaduje důkazy lásky od lidí, kterým je ukradená. Herecky mi duo Fialová a Vodochodský sedí. Ze série každopádně nejslabší díl. (25.05.2022)