Hřbitovní krysy (E02)

Samoúčelná "hororová" pohádka, která není strašidelná, vtipná ani vytříbeně vypointovaná. Peníze dlužící hrobník potřebuje splatit dluhy a tak vykopává mrtvoly z vlastního hřbitova. PŘÍBĚH: Žádné zlaté zuby ale nenachází, protože mrtvoly kradou krysy. Pod hřbitovem mají komplex chodeb, které v závěru hrobník prolejzá a nachází tam jednak nějakou obří zmutovanou krysí královnu a jednak nějaký podivný chrám, kde se nachází socha Cthulu monstra. Jedna uschlá mrtvola v modlitební póze však stále měla na krku třpytivý náhrdelník (opět připomínající hlavu Cthulu monstra z Lovecrafta) a když mu ho hrobník sejme, mrtvola obživne a začne se po něm sápat s tím, že náhdelník je její. Hrobník znovu utíká komplexem chodem, podaří se mu zavalit jak krysu, tak obživlou mrtvolu, ale nakonec sám vleze do uzavřelého hrobu, kde ho stejně sežerou krysy. Samoúčelnej sranec s ohraným, banálním a po stránce děje nekvalitně vypracovanym poučením: "Kdo se chová jako krysa - skončí jako krysa." (06.03.2023)

Postava Massona je výborná. Presne ten typ postavy, ktorá aj napriek negatívnemu aspektu pôsobí sympaticky. Tak isto ako tomu bolo v predchádzajúcej poviedke. Inšpirácia Lovecraftom sa nedá uprieť a aj tentoraz funguje rovnako dobre, ako v prípade prvého príbehu. A hoci mi tam niektoré veci vadili ( výsledná pointa), iné ma zase pobavili ( mŕtvola alá Dungeons and Dragons). V konečnom dôsledku ale dobre zvládnutá práca. Salem a krysy. Čo viac si môže fanúšik bizarných hororov priať. (09.03.2023)

A je to tady. Příběh, na který jsem se těšila nejvíc. Henry Kuttner a jeho Hřbitovní krysy jsou klasika. A byla jsem zvědavá, zda se podaří přenést tu atmosféru, protože čtení mi dalo dost zabrat...tunely a krysy. Teda, mě stačí i jenom krysy nebo jenom tunely. Ale kombinace je pro mě pro prostě top. Někdo se bojí výšek, já bych nikdy nevlezla do žádný díry. Ano, ani kdybych viděla na její konec v podobě trubky. Natož to díry vedoucí do neznáma. Ani kdyby na tom stál můj život. Nikdy! Protože představa, že se tam zaseknu, to jsou moje výšky ze strachu někoho jiného. A do toho krysy! Tohle se povedlo. (29.10.2022)

Začínám mít špatný pocit. Opět děj shazuje volba ústřední postavy (jeho přehrávání a dikce mě iritovala už ve třetí řadě Zraku). Opět je děj v první polovině zbytečně vláčný a plný nabubřelých dialogů (zbytečných). Opět “na maso” se dostaneme až v třicáté minutě (z 36 minut stopáže epizody). Tentokrát je ale epizoda o stupeň lepší. 1) je paradoxně “víc del Toro”, i když ji del Toro nerežiruje a 2) na vyšší rychlost přeřadí už v polovině a proto finále není “z nuly na 100” jako minule. (25.10.2022)

No, tak to jsme se nikam neposunuli. Opět námět na pětadvacet minut, roztahaný do hodiny. Mám raději antologie ve stylu Love, Death & Robots, kde vládne pointa a tvůrci na malém prostoru vyčarují maximum. Tohle jednoduše není můj šálek kávy. A nebyl ani před třiceti lety, když Historky z podsvětí a různé další brakové horůrky vládly TV vysílání těsně před půlnocí. V této povídce dobrých dvacet minut sledujeme chlapa, který se pinoží v tunelech, kde ho prohání... . To mi moc zábavné nepřipadá a neocením ani staré dobré loutkotriky, protože to jednoduše nestačí. Pozitivum oproti předchozí části, je snad jen David Hewlett. Jinak je to spousta prostředků a energie, vynaložených na ne moc zábavný horůrek pro pamětníky. Končím se sledováním. (26.10.2022)