Godzilla a Kong: Nová Ríša

Je zajímavé sledovat, jakým směrem se za těch deset let postupně ubraly americké filmy o Godzille, Kongovi a dalších zúčastněných kaiju monster: Zatímco Edwardsova Godzilla se snažila (a místy i celkem úspěšně) o nějakou přidanou uměleckou hodnotu, je aktuální snímek o obří ještěrce a neméně obřím opičákovi v podstatě jedna velká, bezmyšlenkovitá, ultraakční krutojízda, kde je hlavním cílem zabavit diváka v kině - ideálně takového, který vyfiltruje lidské dialogy a soustředí se čistě na akci. A té akce je v Novém impériu naštěstí hodně, a i když se často ona logika filmu ztrácí pod pestrobarevným vizuálem, filmu to lze odpustit, jelikož ten si ani neklade být nějakým hlubokým zamyšlením o vztahu Titánů k lidem a mezi sebou samotnými. Na filmu je místy dost vidět nižší rozpočet, což je škoda - nejvíce jsem to vnímal u Scar Kinga. Rovněž bych se obešel bez postav "amatérského vele-zubaře" a Pana Konspirátora, kteří mi na plátně poněkud přebývali. Přistoupí-li ale divák ohleduplně na pravidla filmu, v němž se může stát (opravdu doslova) cokoli - "antigravitační sekvence" mluví za vše - určitě se v kině nudit nebude. (17.04.2024)

Som rád, že tento film vo mne dokázal prebudiť to dieťa z 8O. a 9O. rokov, ktoré so zatajeným dychom chodilo do kina na neskutočné dobrodružstvá. Som rád, že to vo mne stále je, že to vo mne každodenná realita (zatiaľ) nezabila. Z pár scén a nápadov ma krásne mrazilo, občas ma to dojalo a pobavilo a nejeden raz som si v duchu vravel, aká je škoda, že som to nevidel na veľkom plátne (a že to neobsahovalo viac nadupaných pesničiek). Dan Stevens, môj miláčik od dôb neskutočného seriálu Legion (fakt ste tú pecku stále nevideli?), tomu dal veľa, postavy sú vo všeobecnosti strašne neoriginálne, ale zároveň vďaka prednesu jednotlivých hercov sympatické, azda s výnimkou Kaylee Hottle, ktorá pôsobí dojmom, že sa rozplače aj pri zmienke, že dnes bude slnečno, striedavo pod mrakom. Triky občas haprovali, ale celkovo som bol s nimi spokojný; ako ročník 81 som kedysi ani len nesníval o tom, že raz bude takéto monštruózne veci možné presvedčivým spôsobom natočiť. Nič to ale nemení na fakte, že scenár je jedno gigantické, prerastené zverstvo. Z neriešiteľných situácií sa postavy dostanú buď náhodou. Alebo si spomenú, že na poškodenú ruku sa dá nasadiť namakaná robotická protéza, ktorá sa čistou náhodou našťastie nachádza len pár minút od nich (no povedzte, toľko šťastia naraz!). Alebo sa v podzemnej ríši... nachádza podzemná ríša. Alebo gigantické ľudoopy podľa všetkého žili VEKY v jednej trápnej jaskyni pod nadvládou oranžovej gorily. A iné skvosty a perly. Na smrteľne nebezpečnú misiu skupinu civilov (v čele s dieťaťom) sprevádza JEDEN ufrflaný chlapík s nadváhou a samopalom, ktorý sa zjavne teší na výsluhový dôchodok. Mne to ale proste tak nejak nevadilo a dobrovoľne (a s chuťou) som sa nechal unášať dravou riekou pozostávajúcou z útrpných klišé, neskutočne predvídateľných okamihov, absurdností (postava prekladá text zo zabudnutej prastarej ríše ako keby Slovák prekladal Švejka na počkanie nad pohárom piva), našľapanej akcie, fajn hercov a sympatických postáv. Len mi bolo trochu divne z toho, že to, čo začalo ako smrteľne vážna Edwardsova Godzilla, skončilo... takto. Ono je otázne už to, či to vôbec je crossover resp. či je taký názov, akým to disponuje, oprávnený, keďže toto je zjavne čistá kongovka s Godzillovým (dobre som to vyskloňoval?) cameom. (27.08.2024)

Od temnejšie ladeného pokusu o dospelejší film v Edwardsovej Godzille => fast forward 10 rokov => až k ružovej Godzille. Nevravím, že od blockbusteru typu Godzilla x Kong má divák čakať nejakú inteligentnú zábavu, ale ani takýto prepálený digibordel, ktorý je niekde na úrovni neskorších Transformers. Toto už nie je ani veľká, jednoduchá, hollywoodska, letná zábavka, ale len tupý, hlučný a ešte k tomu aj hnusne vyzerajúci CGI bordel, kde je všetko naházadné bez ľadu a skladu na seba, scenár napísala snáď AI a Wingard ani štýlovo nebaví ako v jeho The Guest, ale skôr svojou nenápaditou réžiou ako na autopilota pripomenie svoje horšie kúsky. Vo výsledku tak niekde na úrovni zábavky pre päť ročných, kde si to ružová Godzilla pravidelne dá na držku s Kongom, ale neviem si predtaviť čo na tom má baviť akokoľvek staršieho diváka. Dutý film odohrávajúci sa po väčšinu času v dutej časti Zeme. CELKOVO: 4/10 (13.05.2024)

Já teda doufám, že při závěrečné destrukci v Riu pod dohledem sochy Krista Spasitele nebyl nikdo zraněn, nedej bože nepřišel o život… Příběh šel znovu mimo mě, závěrečná třetina je prakticky ne(do)koukatelná. Dvě slavná filmová monstra s bohatou historií: Kong je kdesi pod zemským povrchem, aby zjistil, že je tam ještě jakási podzemní říše, Godzilla se nahoře pere s jinými titány, demoluje přitom celé čtvrti a hlavu skládá v Římském koloseu. Za čas si dají zase přes držku, aby děj vyplňovalo i několik nudných lidských postav, přičemž nejznámější z nich, Rebecca Hall, má hrozný melír i sestřih. Jakékoliv serióznosti se na míle vzdalujeme, prakticky jen čekáme na akci a další a další atrakce, které sice nedávají smysl, ale diváky evidentně (však mrkněte na tržby) solidně oblbnuly. V Godzille z roku 2014 nebyly postavy jen do počtu a jelo se na vážnou notu, i o tři roky mladší Kong mě potěšil. Další kousky jsou jen ryzí výplachy a prázdné blockbustery. Bez vyloženě fanouškovských momentů, jeden teda potěší členy České stomatologické komory. Tři hvězdy už nedám. Jen opakující se hezké obrázky, víc nic. (18.05.2024)

Hollywoodský blockbuster konečně dospěl do čiré camp podoby. Dlouhé roky jsem snil o tom, že namísto rádoby zasmušilých či fanboyovsky přemoudřelých spektáklů přijde biják, který bude jen ryzí nezřízená hovadina. "Nové impérium" ví, že je zhůvěřilé, a šibalsky to ještě vytáčí dál. Takže tu máme zcela fantasmagorický technobabble, připitomělé lidské figurky, prvoplánově účelové zvraty a papírem šustící peripetie, ale vše to krásně zapadá do celkového pestrobarevně bláznivého světa, kde se dutohlavovské alternativní teorie o dutozemi stávají svou vlastní absurdní karikaturou. Tohle papundeklové pimprlové divadlo pak perfektně rozdupává celá plejáda obřích potvor. Lidští pajduláci jsou delegováni čistě do rolí vyprávěcích berliček, které přemosťují jednotlivé dějové linie monster a za tím účelem pronášejí absurdní nesmysly. Konečně se monster bijáky oprostily od západního individualismu a lidské výlučnosti. "Nové impérium" otáčí perspektivu žánru zpět k japonským kaidžú kořenům, takže z titulních titánů dělá hlavní figury a nositele vyprávění i zastřešující perspektivy. Postavou, která vede pohled publika, tu není žádný z lidských mravenečků s jejich titěrnými plány, ale mini-Kong. Jasně, den po projekci si už skoro nic z filmu nepamatuju, ale vím, že během jízdy na téhle horské dráze jsem měl oči navrch hlavy jako u nejpraštěnějších kaidžú bijáků z blouznivých šedesátek. PS: Mým zvrhlým snem je, aby speciální komentář na blu-ray namluvil Werner Herzog. (29.03.2024)