Osada

Shyamalan se příliš nesnaží zbavit svého šokujícího filmařského mustru, třebaže posun od jeho předchozí tvorby tu vycítit můžeme. I ve Vesnici udržuje mysteriózní linku napětí, která je zde však jen zástěrkou pro něco hlubšího. Řemeslné kvality režisérovi upírat nejde. Suveréně si pohrává s divákovým nevědomím, rozehrává dramatický a jímavý příběh. S přibývající stopáží a počtem vykalkulovaných zvratů ovšem sráží rozehraný děj do kolen, čímž závěrečné oduševnělé poselství o prohnilosti civilizace vyznívá značně rozpačitě. (02.10.2004)

Po Šiestom zmysle, Vyvolenom a Znameniach je Osada doteraz Shyamalanovym najvýraznejším vykročením novým smerom (i keď určité náznaky bolo možno badať už predtým), pretože jeho najznámejší trademark - "šokujúca záverečná pointa" tu po prvýkrát nie je konečným výsledkom priebehu predchádzajúceho deja, ale "iba" prostriedkom (čo môže valnú väčšinu divákov sklamať a vyvolať aj pochybnosti o reálnosti jej uskutočnenia...). Prostriedkom metaforickým, slúžiaci režisérovi príbehom vyjadriť tú "druhú, hlbšiu a skutočnú" pointu resp. myšlienku filmu - skúmanie ľudských vlastností, citov a morálnej čistoty vedúcej miestami až ku kritike spoločnosti. Vo výsledku je film jedným veľkým zrkadlom - "oknom do duše" nastaveným, nám ľudom. Tento motív prechádza takmer celým filmom (napr. výtvarné riešenie všadeprítomného lesa sa postupne mení v závislosti na vnútornom stave hlavných postáv a hlavne režisérovo cameo svojím nasnímaním celú symboliku zrkadlenia iba posilňuje a prehlbuje). Pozornosť sa tentokrát sústreďuje na analýzu najsilnejšieho z ľudských citov - LÁSKU, ktorá je zároveň aj motorom všetkých udalostí. A práve Láska dodáva nielen záverečnej scéne silný katarzný moment, ale zároveň robí Osadu doteraz najdojímavejším Shyamalanovým filmom. P.S: Ak si chcete tento film čo najlepšie užiť, ignorujte trailer snažiaci sa Vás presvedčiť, že ide o ďalšiu typickú Shyamalanovku. (17.09.2004)

Nečekaně nakonec slušná mysteriózní a thrillerovská podívaná. Mám rád filmy o uzavřené komunitě lidí, kteří se obávají vedlejšího světa, kdo tam je, co tam je, co chce ??!! Slušná režie a parádní herecký ansámbl zážitek jen umocňuje, ale konec skončí podobně jako seriál Ztraceni se spoustou nezodpovězených otázek, což mě naštvalo, tudiž srážím jednu hvězdu. 70% (25.08.2014)

Thrillerová pohádka pro dospělé. Shyamalan je mistr atmosféry, jeho specifický způsob temného prostředí je umělecké a originální, ale jeho VESNICE nenabízí takovou tísnivost, napětí a výbornou výpravu jako SIGNS, nebo SIXTH SENSE. Shyamalana mám rád, točí skvělé filmy, vážím si VESNICE v kontextu Shyamalanovské sbírky, neužívám si ji jako divák. (13.03.2013)

Kdo mi odpoví, co je vesnice? Já si zkusím odpovědet. Horor to není a ani se jím nesnaží být. Komerční snaha ukázat temnou stranu vesnice byla dost silná, aby většina publika čekala tmu, krev, smrt a možná i nějaké to zajímavé vyústění plynoucí z překvapivého zvratu. Nekoná se tu žádná přehlídka krve a celkově červená barva se stává barvou zla. Proč? Symbolizuje snad krev tekoucí z ran lidí? Z jejich otevřených žil po jakémkoliv zásahu jiné osoby? Varování? Ano, zcela vážně. Symbolika tímto filmem prochází skrz na skrz. Co žlutá, do které jsou všichni oblečení? Co znamená žlutá barva? Barva, kterou svítí slunce, může znamenat naději, šanci a třeba i život. Jedna malá vesnička obklopená lesy. Lidé se bojí a žijí v míru pod vládou starších. Připomíná vám to indiány nebo někoho jiného? Já nejsem naštvaný za to, že film není hororem a bojíte se u něj maximálně prvních pár minut. Od takové třetiny filmu už hodně lidem bude jasné, že tu něco nehraje. Ideologie vyčlenění se mimo společnost a žít vlastním ideálním až utopickým stylem života je super představa, ale jak všichni víme, nikdy se nemůže splnit. Vždycky tu bude něco nebo někdo, kdo nám bude překážet. Všechny špatnosti světa tu jsou a my s nimi nic neuděláme. Můžeme bohužel pouze zavřít oči a nevšímat si jich a nebo ještě lépe od nich odejít. Odejít někam, kde nás nikdo nebude rušit. Nebude po nás střílet, nebude nás lynčovat ani vydírat. Všichni bychom mohli utéct do světa obklopeného stromy a zapamatovat si, že za stromy nás čeká jen to nejhorší a doufat, že zabráníme našim dětem poznat "Svět za stromy". Neobviňujte Vesnici, že je filmem symbolickým, i když symboly a dynamiku děje chvílemi nezvládá. Zkuste přijmout "poslání", které se nám snaží říct a věřte tomu, že aspoň slepý dokáže nevidět náš odporný a krutý svět. (07.05.2006)