Krstný otec

Puzovu knihu mi kdysi dříve doporučila moje babička a já jsem byl po jejím přečtení unesen. Cítil jsem tu rodinou atmosféru a od první stránky to bylo jako bych už všechny znal, měl jsem pocit, že jsou jako má vlastní rodina. Přece jen jsem se trochu obával jaký film nakonec bude, ale Coppola adaptaci knihy zvládl dokonale. Zachoval atmosféru, vypiloval všechny detaily a s úžasnou precizností se postaral o to, aby fanoušci předlohy byli spokojeni. Marlon Brando se jako Don Vito nesmazatelně zapsal do filmových dějin a Al Pacino předvedl jeden z nejlepších výkonů své kariéry. KMOTR je legendou a já jsem rád, že jsem ho konečně mohl vidět. (06.10.2006)

„Až tak veľmi zase neodpúšťam.“ Už to predsa len trochu zostarlo, ale ono retro to bolo už v dobe premiéry, keďže film vznikol v r. 1972, ale odohráva sa v 40. a 50. rokoch 20. storočia. Pokusy o akčné scény sú mierne úsmevné a Al Pacino je divný (dostal ma až v dvojke a trojke), ale inak výborný a v dobrom doslovný prepis perfektnej Puzovej knihy (až na vedľajšiu flashbackovskú linku, ktorú Coppola rafinovane vynechal a megarafinovane ju zakomponoval do dvojky, čím z nej zrejme urobil lepší film, než akým by bola bez nej). Jednotka je klasické dielo o rodine a rezaní hláv. Síce "len" konských, ale ľudia v tomto svete končia spravidla ešte horšie. Vynikajúce herecké obsadenie. Cholerický Caan, verný Duvall a samozrejme Marlon Brando, najsilnejší dojem na mňa však urobil geniálny Lenny Montana ako strašidelný zabijak Luca Brasi. Tomu by som hneď natočil spin-off. Hrsť legendárnych scén (posteľ, nemocnica, pomaranče). Už tá prvá scéna! Rozpočet 6 miliónov, celosvetová tržba 245. To sa komentuje samo. Ale ak máme veriť seriálu The Offer, natáčanie (a veci, ktoré sa diali pred prvou klapkou) bola snáď ešte väčšia gangsterka, než samotný film. (07.06.2008)

Dlouho, předlouho jsem odkládal zhlédnutí Kmotra. Nevím proč, snad ze strachu. Ze strachu, že se mi snad klasika nezalíbí natolik, abych jí z fleku hodil vysoké hodnocení. Mé obavy se ukázaly jako liché, Kmotr je neskutečnou filmovou kvalitou a právem patří mezi absolutní špičku světového filmu. Dokonce bych si dokázal Kmotra představit na třetí příčce, hned za Shawshankem a Forrestem. Co však s ostatními nesdílím je bezbřehé obdivování hereckého výkonu (ano, byl výborný) Marlona Branda. Podle mého je absolutním vítězem mladý Al Pacino, není divu že ho jeho výkon v Kmotrovi odrazil k téměř dokonalým hereckým výkonům a nezapomenutelným rolím. No, já teď jdu urychleně shánět obě pokračování a hlavně knižní předlohu... (05.07.2008)

Klasika, která spíše než emocionálně, zaujme odkrýváním fascinujícně vykresleného světa newyorské mafiánské rodiny a studií její postav. Skrze elegantní filmařinu která nikam nespěchá, protože si chce odevzdaně vychutnat každý kousek příběhu. Hereckým výkonům vévodí neskutečný Marlon Brando s kreativními detaily v projevu, které dělají jeho postavu až magneticky zajímavou. Vznešeně pojmutý a uvnitř smutný portrét lidí s pokřivenými ideály, kterých jedinou nefalešnou hodnotou je rodina. A o jejím rozkladu, protože ne vždy platí pravidlo “jaký otec, takový syn”. Mojí nejoblíbenější pasáží (vedle všech scén s Brandem) je překvapivě ta romantická a jediná vysloveně hezká v celém dlouhém filmu - namlouvání italské venkovanky Al Pacinem a projev úcty k jejímu otci. (05.06.2022)

Díky úžasnému příběhu, podanému s noblesou a (svým způsobem) sympatickým postavám, zahranými špičkovými herci (Marlon Brando je už navždy Vito Corleone, Al Pacino rovněž v životní roli atd.) jsem se dokázal přenést do poválečných let, fandit celé rodině a hnusným krysám Carlovi a Turkovi přát co nejbídnější konec. Kmotr vtrhl do Hollywoodské kinematografie jako uragán a zapříčinil, že film už nebyl takový jako dřív. Dodnes můžeme filmové dějiny dělit na ty "před Kmotrem" a "po Kmotrovi". 100%. (17.03.2009)