Vreskot

Ten plakát snímku je velmi výstižný...vystihuje patrně pocity hlavní hrdinky po shlédnutí konečné verze filmu, kdy se s hrůzou dověděla, v čem že to vlastně hrála a že její vřískot láme decibelové rekordy. První díl je vždycky první díl, takže je většinou z celé série nejlepší, tady to není jinak...Vřískot je parodie a není to až zas tak podprůměrné dílko, ale mě na tom bavila fakt jen ta maska zabijáka a celou dobu jsem se nemohl ubránit obrázkům zhuleného "vřískoťáka" ze Scary Movie :) IMHO stejný nůž mám doma, masku jsem dostal k narozeninám už dávno a černý plášť mám taky doma...takže mě napadá...mmt...ale ne...nemám měnič hlasu, tak příště. (10.08.2008)

Craven tvoří "něco" bez tvaru, zápachu a výsledného efektu. Vřískot není ani hororem (kvůli komediálním prvkům), ani parodií/komedií (kvůli hororovým prvkům) a oboje dohromady věru fungovat nemůže. Vše je napůl cesty, tudíž se výsledek ztrácí v přeplácanosti a průměrnosti celkové výslednice. Úvodní scéna s telefonem je povedená, stejně jako nejasnost maskovaného zabijáka, ovšem jinak je to typická teen vyvražďovačka. A to pomrkávání režiséra na diváky jsem taky jaksi příliš často neregistroval. Buď jsem totální filmový negramot, nebo tam jednoduše není moc co vidět. Průměr, aneb oproti dalším dílům ještě solidní porce zábavy. (16.02.2007)

Jeden ze zakládajících snímků žánru "teenage-horor" a zároveň asi jeho nejkvalitnější zástupce. Neve Campbell tady předvádí svůj dosavadní herecký vrchol a taky ostatní herci mile překvapují. Stejně tak je milým překvapením scénář, jenž sice staví na mnoha hororových klišé, ale zároveň si z nich v mnoha ohledech dělá osobitou legraci, což dodává tomuhle snímku i mírný humorný podtón. Ale fakt jen mírný, jde přece jenom o horor, kde není úmyslem diváka rozesmát, ale vystrašit. (25.03.2003)

Wes Craven se rozhodl, že nás nejen vyděsí, ale i pobaví. A uspěl na celé čáře. A ještě k tomu nás vzdělal v oboru teorie horroru, k čemuž využil postavu Randyho, mého oblíbence. Svěžest s jakou na pole vražd a krve vtrhli Neve Campbellová, Courteney Coxová a spol. je magnifique, prostě vítejte ve Woodsboro. (14.04.2003)

„Ty poslouchej, ty malá bestie, ještě jednou zavěs a vykuchám tě jako rybu, rozumíš?!“ První z Vřískotů bude mít dvacetileté výročí, takže ideální příležitost si ten úžasný feeling z druhé poloviny devadesátých let znovu vychutnat. Tedy alespoň u prvních dvou pokračování, kdy fungoval spolehlivě. Wes Craven natočil poctu žánru (a o necelé dva roky později ji zopakoval) plnou odkazů a stylových hlášek pro znalé. Mate diváka (tipů na vraha je překvapivě víc než u druhého pokračování), vrací se ke svým předchozím látkám (Volal jste mě? - Tebe ne, Frede!) a pro tehdejší diváctvo byl zatraceně atraktivní. Začalo to promyšlenými telefonáty, skončilo velkým ostrým nožem. Když se vrah v hororu řídí hororovými pravidly, postavy o oněch pravidlech neustále klábosí, připomínají je, z filmu se stává jakási „parodie na druhou“ a v mnohém vystupuje právě proti pravidlům. A kdo ví, co se stalo kupříkladu v Elm Street, může očekávat ještě silnější zážitek. Craven si se svým týmem dělá, co chce, v rozporu s očekáváním odkrouhne hlavní hereckou hvězdu hned v úvodu a přichystá mnohem víc dramaturgických naschválů. Kladem jsou i svižné dialogy. Příběh je naopak prostý, ovšem děj tu není tím hlavním. Poklidným městečkem Woodsboro to otřáslo už před rokem. Někdo znásilnil a zavraždil matku dospívající studentky. Těsně před ročním výročím vrah udeří znovu. A zase. Město je na nohou, všude jsou média, policie, nechybí novinářka Gale Weathers, která píše knihu o rok staré vraždě. A nebude jediná, komu půjde o zdraví. Potěší, že maskovaný zabiják je obyčejný člověk, chybující, místy nemotorný. Prostě „lidský“. Když už by někomu vadilo to kloubení komediálních a hororových prvků, nemůže jednoduše ignorovat, že Craven v polovině devadesátých let odstartoval další hororovou vlnu. A to se počítá!! (02.08.2015)