San Junipero (S03E04)

Normálně jednotlivé seriálové epizody nehodnotím, ale tahle je tak dobrá, že si to zaslouží. Neviděl jsem ještě díly pět a šest, ale shodou okolností je to právě San Junipero, které znamená největší proměnu Black Mirror oproti předchozím dvěma sezónám (a předchozím dílům sezóny třetí). Zatímco až doteď bylo v každém dílu poměrně brzy jasné, podle jakých pravidel ten který fikční svět hraje a pak v průběhu epizody docházelo často jen ke stupňování jeho společensky negativních aspektů (místy až k hysterické nesnesitelnosti), tady je to všechno mnohem pozvolnější a nejasnější. Napřed to vypadá, že je to fakt 80s retro, do kterého se po vzoru Stranger Things zatoulá "mimozemšťan" - Yorkie. Až po delší době (někdo to na základě vodítek možná odhadne dřív) začne být jasné, že "umělý" je celý ten retro fikční svět. K emocionálně vypjatým scénám, kde se křičí a padají slzy, se dospěje i tady, ale je to všechno díky citlivému odhalování klíčových informací mnohem účinnější a opravdu emotivní. Jinými slovy, konečně jsou tady hlavní dobře prokreslené POSTAVY a ne jen loutky, které by sloužily tématu. Pomáhá samozřejmě i to, že nejde jen o další technofobní satiru, která by jedno "poselství" s malými obměnami omílala až do konce, ale o významově značně ambivalentní kus, který je ve finále spíš hořkosladký. Všechny tyhle změny jsou přitom přesně tím, co by se dalo chápat jako vliv Netflixu, který rozjetý seriál přebral (vzkřísil) právě až s touto třetí sérií. Je to výpravné minoritní retro, které navíc progresivní technologii neportrétuje nutně jako zlo - to jsou přesně ty posuny, které tady s přechodem na novou "televizi" dávají smysl. Občas jsem si během toho říkal, že je to v těchto ohledech maličko vykalkulované a uvědomoval jsem si ten koncept, ale i tak. Pokud normálně Black Mirror sleduju spíš s masochistickou distancí a občas útrpně čekám, až to skončí, tohle jsem si fakt "odžil" a trochu si zastýskal, že častěji nevznikají takovéhle sci-fi romance ve stylu Věčného svitu neposrkvněné mysli. Nádhera. (28.10.2016)

Skvelý námet s otrasnými postavami, ktoré mi nesadli. Pravdepodobne kvôli hereckému obsadeniu. Jak Gugu tak hlavne toho babochlapa Mackenzieho vôbec nemusím. Ich príbeh mimo virtuálneho sveta, kde ich hrali iné herečky na mňa fungoval oveľa lepšie. Rád by som si pozrel tento námet v celovečernom pojatí a so sympatickejším hereckým obsadením. 5/10. (12.10.2020)

Příjemně odlišná epizoda. Děj si chvíli pohrával s myšlenkama a utvářel toužený „WTF efekt“, ale pak už vše pěkně zapadalo a konec dokázal zkroutit hubu směrem nahoru. Až mě zaráží, že Black Mirror dokáže v podobných případech udělat víc, než běžný, 90minutový film s kdovíjakým rozpočtem. 85% (08.08.2018)

Skvělá epizoda, která je k technologii a západní společnosti o něco laskavější (byť i etické problémy se tu řeší) IMO je to zároveň epizoda s nejlepšími postavami. SPOILER V jádru se jedná o gay romanci dvou umírajících starých žen, ale není třeba křivit tvář. Jejich mladší verze jsou každá jiná a každá zajímavá jiným způsobem a jejich romance je tak pozitivně pojatá, že je těžké je nepárovat. Samotné téma života po života je tu rozebrané výborně. Yorkie se smrti nemůže dočkat, protože ve virtuálním světě bude mít život, který jí nehoda ukradla, a svobodu, kterou jí rodina odmítla dát. Kelly je v tom její pravý opak, protože byla manželka a matka a její názor je takový, že její životní cesta končí a bude následovat osud lidí, které ztratila. Jejich vztah hraje zásadnější roli v příběhu než technologie, bez které by ale nebyl možný. P.S. Nebe je přece jenom místo na zemi :) (26.01.2017)

Nejdřív trochu nijaká lesbická romance, pak smutná, nostalgická pasáž, kterou to mohlo a snad i mělo být ukončeno. Jenže přišel trochu nadbytečný závěr...jakoby se tvůrci zalekli nechat diváka v depresích. Tím se maličko zpronevěřili konceptu Black Mirror, protože tentokrát jsou technologie víc pomocníkem a evolucí, než hrozbou. Ale rád jim to odpustím. Realita je depresivní už tak dost. (20.07.2022)