Unesený

Výborný napínavý thriller postavený na kvalitnom scenári, výbornom obsadení a výkonoch (veľmi prekvapila napr. skutočne vynikajúca Ryža a charismatický Peter Saarsgard, u môjho favorita Gyllenhaala sa jedná o klasický výkon), ako aj precíznej Hoodovej réžii. Po určitých pochybnostiach, spôsobovaných mj. až prepálene béčkovým Wolverinom začínam v Ender's Game veriť ešte viac než doteraz. (27.06.2013)

Tezovitý, viditelně nedovařený scénář provází dosti utopený potenciál snímku, jehož praktickou část tvoří teroristické obvinění vystudovaného Egypťana, co léta žije ve Spojených státech, má milující americkou manželku, syna a další dítě na cestě. Konkrétně obvinění a věznění bez řádného soudu, bez účasti právníků. Nikdo nic neví, otázky jsou nezodpovězeny. A divák se těší. Jenže zbytečně. Nepříliš dobře napsané postavy nám toho příliš nenabídnou, nevzbudí v nás silnější zájem, jednotlivé scény dramaticky nefungují, jen se na to celé hezky kouká, nešetří se kamerovými filtry, přičemž napínavé je to asi jako „čaj o páté“. Režisér jakoby se bál pořádně šlápnout do ho.., uhýbá do bezpečných koutů a tématu „nespravedlivě“ vyslýchaných a mučených se nechce dostat řádně pod kůži. Snad jen časová smyčka, která odtajní okolnosti sebevražedného atentátu, přináší svěží vítr do poněkud fádnějších scén. Jenže, přiznejme si, je docela zbytečná!! Tak nějak jako celé drama „pouze“ na efekt!! A buch, vzápětí přijde závěr, který nepatří zrovna mezi ty nejvěrohodnější. Nechci být hnidopich, ale s látkou se dalo pracovat pečlivěji. Přitom právě herecké složení (dvě držitelky Oscara – jedna z nich navíc žijící legenda – další na Oscara nominovaný) by si zasloužilo pevnější vedení. Finální přerod mladého vyšetřovatele Douglase je prakticky nereálný!! A je sice úctyhodné, že o tom celém věděla redakce Washington Post, ale samotný divák jakoby postrádal emocionální dopad, kdy by si to měl někdo, i s ohledem na okolnosti kolem 11. září, pořádně odskákat. Jenže v tu chvíli snímek končí.. chybí silnější naléhavost, výraznější dopad, horko těžko to celé vyvolá debatu – ostatně právě jsem ho vypnul a bez nějakého sebemenšího doznívání píšu tyhle řádky!! Bohužel.. (10.06.2008)

Když vás napadne nějaký magor, je tu váš stát, aby se o vás postaral. Uloží útočníkovi trest. Když je to tát, který vás napadá, na koho se obrátíte potom. Tohle je vlastně film o klasickém "Quis custodiet ipsos custodes?". Kdo bude strážit ty, co stráží? Jak daleko může vláda zajít v tom, aby získala pravdu? Jak může zacházet s lidmi? Je mučení pořád povolený prostředek? Silné téma, které je místy opravdu velmi intenzívní. Ve válce neexistuje presumpce neviny ani humánnost. Je to pravda? A vůbec, jsme vlastně pořád ve válce? Tedy ne my, ale Američani. Očividně se vály nemohou nabažit a v tomhle směru bych řekl, že snímek až tak nepřehání. Koneckonců, některé zprávy, co se dostanou ven, mluví za své. Mučení je stále nástroj k přiznání. Stejně jako v době inkvizice. Líbí se mi filmy, kde můžete postavy čistě nenávidět. Tohle je jeden z nich. Skvělá myšlenka: Mučením jednoho člověka vytvoříš nespočet dalších nepřátel. Není to geniální dílo, kde by všechno dokonale sedělo, herecké výkony nejsou nijak skvělé (kromě Meryl, ale ta je skvělá vždycky), scénář je místy trochu zbytečně natahovaný, ale tematicky na mě hodně zapůsobilo. (14.03.2014)

Odvlečen, vysvlečen a zmučen, co na tom, že neusvědčen.. Citát z Kupce benátského vs. rčení o pravidelném mlácení žen, které si na důvod vždycky vzpomenou, vás navedou na ústřední myšlenku, u které vám tvůrci rafinovaně ponechají prostor i pro pochybnosti. Rozhodně ne černobílé téma, sub-plot ze severní Afriky dobře zakomponovaný do celkového obrazu a ve své úspornosti přesný analytik Gyllenhaal. Jakpak asi ten narušitel praktik zaměstnavatele dopadl? Přišel za ním šéf a řekl mu: „Takhle ne, Dougie. Ještě jednou a seberem ti na měsíc stravenky..“? (05.06.2018)

"In all the years you've been doing this, how often can you say that we've produced truly legitimate intelligence? Once? Twice? Ten times? Give me a statistic; give me a number. Give me a pie chart, I love pie charts. Anything, anything that outweighs the fact that if you torture one person you create ten, a hundred, a thousand new enemies." I přes pomalý a rozvláčný úvod, jde jednoznačně o jeden z nejlepších filmů, které byly v roce 2007 natočeny. Jistě není v něm moc výbuchů, honiček ani jiné podobné akce, ale všechny filmy jich plné být prostě nemohou. Oscarový režisér Gavin Hood totiž diváka udržuje v neustálém napětí a neumožní mu ani na vteřinu doufat, že by mohl odhadnout zápletku, vývoj a už vůbec ne rozuzlení filmu. Vše pak korunuje famózním a opravdu neočekávaným závěrem, jehož malou vadou na kráse, je to, že se divák hned nemusí zorientovat v časové souslednosti... Kdo závěr nepochopí, může se na film určitě podívat ještě jednou. K pěti hvězdičkám pak filmu dopomohou skvělé herecké výkony v čele s Reese Witherspoon, Jakem Gyllenhaalem, Peterem Sarsgaardem nebo Meryl Streep a také nádherná hudba, absolutně vystihující tísnivou atmosféru celého filmu... Tento film mě naprosto pohltil a určitě se na něj podívám v budoucnu ještě několikrát. (13.04.2010)