Max Payne

Hloupé, nudné, dlouhé (100 minut je na tohle moc). Naprosto bez nápadu. Payne má možná dobrou atmosféru, ale stupidní děj bez jakéhokoliv nového nápadu nebo náznaku originality a neuvěřitelně pitomí herci (až na Wahlberga, který se konečně našel) film kazí, kde jen můžou. Příběh je bez akce (nebo čehokoli) a pořád tam mluví postavy, které se nikdo ani neobtěžuje představit. Hitmana, který má podobné problémy, obhajuju, ale tohle je vážně ostuda. Film, který má jediný účel - ukrást vám 100 minut vašeho života. Nedopřejte mu to. John Moore dokonale promarnil, z čeho mohlo být něco víc. (12.12.2009)

Doslovné peklo. Celý film čekáte na něco, co nakonec nepřijde. Není to ovšem vaše chyba, protože v tomhle snímku není absolutně nic co by bylo hodno vaší pozornosti. Celou stopáž se líně táhneme po více či méně digitálních interiérech, čekáme na jakoukoliv akci a ukájíme se tak alespoň občasnými homoerotickými motivy (to pocení je slast). Příšerné finále se nese v duchu nejtvrdšího devadesátkového CGI a vypadá tak strašně, že z toho nakonec vážně může být metafora pro to, že drogy jsou zlé, špatné a způsobují hrozné stavy. Naštěstí je čemu se smát. Marky Mark jede na sto procent a kolem je spousta ksichtů, ke kterým si dosadíte jméno až podle databázového záznamu. Jako třeba mix Aleca Baldwina a Jeffa Bridgiese – Beau Bridges, který hraje onu těžce vypolohovatelnou figuru, jež je napřed hodná, potom zlá a i ten nejpomalejší divák v tom má už od dobré půlky jasno. Nebo ten chlápek, ze kterého teče pot, hrál v Prison Breaku a Homer Simpson by o něm prohlásil, že mluví mexicky. A ne, není to Chris O´Donnell, ten hrál totiž Robina v Batmanovi a Robinovi! V půlce filmu si nejspíš přestanete kousat nehty nudou, protože Marky Mark vypálí šest kulí do šesti dveří (četl jsem tě až potom Civale!) a rozbuší naše srdíčka chtivá násilné estetiky. Pak je zase chvíli ticho, aby se následně v samotném závěru ukázalo, že absence akce byla vlastně požehnáním. Kdybych to viděl v roce 91 na videokazetě, moc by se mi to líbilo a udělal bych si z toho malou legendu. // Interní komentář: Jakoby se na plátně dvě hodiny proháněl AGO s POMOvým kabátem. (30.03.2010)

|| Scenár: Beau Thorne / Based on Max Payne by Sam Lake | Hudba: Marco Beltrami, Buck J. Sanders, Metsuo | Produkcia: John Moore, Scott Faye, Julie Yorn | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Dune Entertainment, Firm Films, Foxtor Productions | Rozpočet: 35 miliónov $ | Tržba: 85,761,789 $ || What's your name? Max Payne. (...) Postava, ktorá sa stala legendou naších myslý, démonom temných nocí strávených za pí.sí. Ako pes za svojím strateným pánom som roky zdvíhal hlavu, za každým, když jsem zaslyšel jeho jmémo: Max Payne. Potajomky, v duchu som stále veril, že sa znova objaví: Max Payne 3. Ale nadarmo. S upadajúcou nádejou som čakal, že sa alespoň jeho duch, jeho svet, jeho bolesť znova ukáže. Rok 2008: Max prichádza striebornou cestou. Prípravy, rozpočet, obsadenie, ukážky... Každý hlboko dúfal, že to môže byť on. No boli aj takí, ktorí pochybovali. Osud strieborného Payna zakotvil medzi potuchami jeho zverencov. Sakraťažkú úlohu utvoriť atmosféru pravého Payna skoro zvládol, no dejovo si chcel nájsť novú, vlastnú cestu. Valkyri ho zároveň uchránili a zabili. Ťažko povedať, čo by sa bolo Maxovým zverencom páčilo viac, zachovať pravý dej a spraviť dvojhodinový videoklip, alebo do toho vôbec nemiešať ani Monu Sax? Najprv rozstreliť štyri dráty na streche mrakodrapu a tak zabiť nepriatreľa v helikoptére, alebo len jednoducho streliť osneženou pištolou do srdca vraha jeho manželky? Odpovede na tieto otázky dáva lineárna reflexia toho, čo bude nasledovať. Niečo podobné, ako pri Nolanovom Batman Begins, ktorý bol vymyslený preto, aby sa mohol zrodiť Dark Knight. Koniec tohto filmu, ktorý si pozrel len asi sám režisér (po záverečných titulkoch) dáva najavo, že sa týmto filmom chcela vytvoriť nová ére Maxa Payna Strieborného, ktorý si svoj temný hlas už v pokračovaniu toľko nevyužije, ako svoje neľútostné umenie strielať v časovom pásme bulett time. 03.06 CET (17.10.2008)

Další adaptační prohra a smutná vizitka pro jednoho z nejsympatičtějších herních hrdinů nedávné minulosti. Je paradoxní, že pár statických obrázků v samotné hře působí výrazně filmověji než film samotný. Nemluvě o dynamice a překvapeních, které v celovečerní stopáži nahrazuje čirá prázdnota a obyvklé scenáristické kličky, plynoucí jen ze znalosti základní premisy a ničeho navíc (je to o zlomeném chlapíkovi, který se tváří drsně a občas zpomaleně střílí). Děj prakticky neexistuje a zjevuje se nahodile jako ekvivalent slepence podivných náhod a "ikonických" postav, které se na scéně objevují, jak se jim zlíbí (a JE to proti vší logice). Wahlberg to snesl se vztyčenou hlavou, vše ostatní je jen onanie nad prázdnou nádobou. A první přestřelka po více než hodině... tomu už se v novém domnělém světě Maxe Paynea lze jenom smát. (17.10.2008)

Absolutně zpackané, škoda. Vizuálně skvělé, natočené taky, ale ten scénář je hrůza. Příběh se nevyvíjí a jde absolutně mimo diváka. Mark Wahlberg byl jako Max Payne dobrá volba, u mě si to potvrdil, ale Mila Kunis ne. Hrála toporně a navíc jí to vůbec neslušelo (je to ta stejná co hrála v Kopačkách?) mohla si role prohodit s novou bondgirl - Olgou Kurylenko – má na první pohled větší herecký talent a navíc je znatelně více „hot“. Ludacris jako poručík – hrůza – stejně jako jeho hip-hoperský akcent – v každé scéně mě iritoval. Slabších 5/10* dávám hlavně za poslední dvacetiminutovku a zmíněnou vizuální stránku filmu. Těším se na druhý díl a doufám, že si někdo dá tu práci a napíše Maxovi pořádný scénář, tedy pokud druhý díl bude jak „slibuje“ scéna po závěrečných titulcích. (20.11.2008)