Všetci moji blízki

Nicholas Winton, skromný dlouho neznámý muž a Matěj Mináč v dalším pokusu o ještě větší seznámení se s ním. I když k tomu přistupuje tentokrát ne tak, jak jsem očekával a ta velká postava českých novodobých dějin je posunutá dozadu, aby pouze pomohla s dramatických vyvrcholením filmu. Místo toho je pomalu navozena atmosféra židovského světa se všemi klady a zápory z pohledu jedné velké rodiny, která rozhodně není zcela košer, ale kulturu a postavení odráží výborně. Samozřejmě i kvůli dalšímu duetu Abrháma a Šafránkové, ale i malým dětem, jejichž vztah je smutným mementem všech tragédií, které se ve válce staly. Možná je rozjezd natahován až trochu moc, ale na druhou stranu se tak postavy dostanou člověku pod kůži a když pak náhle začne děj přitvrzovat a gradovat, o to více ho zajímá, co bude dál. A že to není nic pěkného asi nemusím říkat. Na toto téma už bylo natočeno nespočet filmů, ale je fajn mít i jednoho opravdu dobrého zástupce doma. Poslední půlhodina je neskutečná ždímací bomba.. Co se týče technické stránky, nemůžeme samozřejmě čekat nějaké opravdové vizuální pochoutky, někdy je televiznost možná vidět až moc, ale ve většině případů je velmi povedený, kamera a střih v pořádku, tady snad ani nešlo co pokazit. Soundtrack výborný, tklivé houslové melodie provázejí poslední část filmu často a umocnují to zoufalství a zmar. Závěr nějak připomněl Titanic (hudebně i způsobem snímání) Ale to myslím není na škodu, úvod Titanicu miluji. Suma: úžasný film o lidskosti v protikladu se čirým zlem, ve kterém se očima jedné rodiny můžeme blíže podívat na nejvýznamnější událost 20. století, žel rozhodně ne nejlepší.. A vidět zase jednou židovskou kulturu v pohybu se mi líbilo taky (06.06.2012)

Opět nelehké hodnocení. Všichni moji blízcí trpí nemocemi mnoha českých filmů, například místy kolísavou kvalitou hereckých výkonů, ale to by tolik nevadilo. Ostatně, herecké výkony jsou v tomto filmu tak jako tak rozhodně nadprůměrné. Především Bartoška hraje naprosto skvěle. Šafránková, Abrhám, Brodská či Labuda jsou o něco slabší, byť stále ještě velmi slušní. Velmi slabí jsou žel Menzel (i ve své epizodní miniroličce) či Lábus. Větší problém však představuje námět a scénář. Popisující nic zlého netušící židovskou rodinu, žijící v téměř naprosté idyle, kterou zkrátka a takřka bez varování pohltí a roztrhá nacistická bestie. Přiznávám, že mi tyhle momenty, včetně strýčka komedianta, strýčka bláznivého vynálezce či strýčka geniálního houslisty, připadají poněkud umělé a značně nevěrohodné. Vždyť o tom, co se děje v Německu se vědělo, vědělo se také o tom, jak vypadal anschluss Rakouska a českého pohraničí, už bylo dávno po křišťálové noci a "pan Hitler", kterého se téměř všichni Čechoslováci obávali už několik let a mnozí z nich byli více než odhodláni proti němu a za vlast bojovat, už stál doslova za dveřmi... Ten Hitler, který se svou nenávistí k židům netajil už v polovině třicátých let... Syrový, faktografií nabytý příběh, soustředící se především na samotného Wintona, by byl rozhodně šťastnější volbou... Velmi povedená je ovšem režie, a to přesto, že jde o Mináčovu prvotinu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: gudaulin, flanker.27, Oskar (23.11.2011)

Fiktívna židovská rodina Silbersteinových kontra reálna historická postava dnes už storočného starčeka Nicholasa Wintona, ktorý zachránil v roku 1939 pred istou smrťou 669 židovských detí z vtedajšieho predvojnového Česko-Slovenska. Smutný príbeh z doby, keď hrozbu Hitlera ľudia ešte vážne nebrali. Záverečné scény, vrátane autentických záberov BBC zo stretnutia so všetkými žijúcimi deťmi, ktoré zachránil, sú silne dojímavé. Tento skvelý človek, ktorý o svojom hrdinskom čine nepovedal ani vlastnej manželke a na všetko sa prišlo len náhodou, si rozhodne takýto film zrovna od našich filmárov zaslúžil. (21.12.2009)

Jedna veselá rodina a jeden smutný příběh. Optimistický doktor Josef Abrhám, tulák a cirkusák Ondřej Vetchý nebo houslový virtuóz a elegantní sukničkář Jiří Bartoška. Skvostná herecká sestava a spokojená rodina. Ovšem židovská. A sílící militantní názory začínají děsit i ostatní členy početné famílie. Mezitím se tu objevuje jistý Nicholas Winton, který organizuje transporty židovských dětí do bezpečí britských ostrovů. Rodina má před sebou několik zásadních rozhodnutí. Tvůrci se nesnaží o nějaký výrazný přesah, sází na sílu (ne)obyčejného příběhu, na slušně napsané dialogy od zkušeného Jiřího Hubače a zejména na nesmírně silnou hereckou sestavu (která ovšem nemá s ohledem na počet mnoho prostoru se pořádně ukázat – třeba Libuška Šafránková si párkrát vybrala slabší chvilku). Vztahy jsou funkční a místy zajímavé i opravdové, celkově ale film postrádá vyzrálejší režii. Matej Mináč prostě angažuje řadu scén až televizně a dle mého místy až zbytečně spěchá. Tři až čtyři hvězdy!! (11.05.2019)

Toto je příběh jedné velké a velmi rozvětvěné židovské rodiny, s níž divák na počátku prožívá všechny úspěchy a radosti, aby byl s postupujícím příběhem svědkem úpadku této rodiny na pozadí počínající 2. světové války. Celý příběh je vyprávěn vlastně z jediného, ovšem nikoliv zanedbatelného důvodu. Oním důvodem bylo přiblížit co nejvíce lidem takřka neznámý a pozapomenutý hrdinský čin pana Nicholase Wintona, který zachránil díky své prozřetelnosti před smrtí v koncentračních táborech stovky židovských dětí z Československa. Příběh rodiny, kterou však ve filmu sledujeme, je čistě fiktivní, to mu ale nikterak neubírá na atraktivnosti a intenzitě. Celý film je prodchnut jakousi velmi zvláštní až mrazivou atmosférou, při sledování filmu mě pronásledoval tísnivý pocit tušených událostí a nebylo mi z toho zrovna dvakrát dobře. V tomto případě musím pochválit záběry na vilu Silbersteinových, které jsou s postupujícím dějem čím dál mrazivější a děsivější. A konec, ač tušený a nikterak překvapivý, ve mně zanechal velmi silný dojem a nepopírám, že jsem se u něho i rozbrečel. Tohle je zkrátka film, který mě dokázal oslovit a na který musím celou dobu, která uplynula od jeho zhlédnutí, neustále myslet. Díky silnému příběhu a kvalitnímu hereckému obsazení vznikl film, který podle mého názoru jako jeden z mála polistopadových českých filmů dokáže obstát i v zahraničním měřítku, a který se v mém osobním žebříčku řadí mezi nejlepší a nejkvalitnější české polistopadové filmy. Nemám co dodat, uděluji pět hvězd a jsem rád, že jsem tenhle film mohl zhlédnout, i když mě trochu mrzí, že jsem tento film poprvé viděl pouze díky programové změně jako vzpomínku na zesnulého pana Hubače. (29.09.2011)