Deň nezávislosti

Na sklonku roku 1996 se ke slovu opět přihlásil guru katastrofického žánru Roland Emmerich a udělal to takovým způsobem, že i samotné vlny tsunami brázdící Tichý oceán by se nejradši zvedly a vletěly by do nejbližšího kina. Den nezávislosti je na svojí dobu monstrózní, zábavný, napínavý a chytlavý projekt a nebýt Skály, nebál bych se ho označit za film roku 1996. V podstatě dal vzniknout subžánru katastrofických filmů s názvem ´emmerichovka´, protože zde poprvé sledujeme atributy, kterými se pak vyznačují režisérova další díla. Předně to jsou vizuální efekty, které působí rovnou bombasticky, ať už je to destrukce Empire State Building nebo vnitřek mateřské lodi emzáků. Vypadá to úžasně a když vezmu v potaz rozpočet, nejradši bych Rolanda otituloval slovem Bůh. Jeho filmy si budu vždycky vybavovat pro tu ohromnou velkolepost. Další bod tvoří hlášky, v českém dabingu skvělé, vtipné (hlavně Smith), zapamatovatelné včetně majestátního prezidentova proslovu. A pak je tu také hromada vlastenectví, které je přímo charakteristické pro Emmerichovu tvorbu. Když někdo spasí svět, tak to bude vždycky Američan, který působí jako poslušný občan a má rád své zaměstnání. V tomhle filmu jsem si uvědomoval určité režisérovy ´mouchy´, jako třeba plytký scénář, občas hloupý dialog či mnohokrát proklamovaný amerikanismus, ale kdykoliv se na Den podívám, všechno přebije ta monumentálnost, velkolepost a efektnost epických rozměrů. 75 miliónů dolarů(rozpočet)/816 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/363 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (18.07.2006)

Pokud Emmerich prodchnutý americkým patriotismem, tak je jasná volba na Godzillu, u které jsem se bavil nepoměrně víc. Celý film je sice pěkný, možná i blbý, ale koukat se na to se zdravým rozumem dá. Některé pasáže dojmou, některé zase vysloveně iritují svojí americkostí. Zejména postavu prezidenta bych si s klidem odpustil. Ale to už k tomu prostě patří. Ber nebo neber, solidní Sci-fi velkofilm s k-sežrání Goldblumem. (05.02.2007)

Vizuálně úchvatná pecka s naprosto fantastickou hudbou a příjemným hereckým obsazením. Scénář je nabitý a není minuta, kterou bych mohl označit za nudnou. Pořád se něco děje, jeden zvrat za druhým a některé scény jsou skutečně fantastické (Oblast 51, ničení měst, scény po "apokalypse" atd.). Kromě toho Emmerich dokáže brilantně skládat dohromady obraz s hudbou - podobně jako třeba Bay. Patos se musí brát s rezervou a chtě nechtě musíme uznat, že Bill Pullman charisma má. Není to inteligentní scifi, je to pouze popkornová zábava, ale zatraceně dobře natočená, dost dobře zahraná a slušně odvyprávěná. V celkovém součtu je Den Nezávislosti jednoznačně nejlepší Emmerichův film, respektive jediný jeho opravdu dobrý film. (04.09.2005)

Scénář: Dean Devlin, Roland Emmerich .. Nevím přesně proč, ale mně se TOHLE jednoduše líbí. Co líbí, je to sci-fi nářez apokalypsa!! Téměř špička žánru co se ultra katastrofické vize návštěvy mimozemšťanů týče. Vše zobrazeno v opravdu monstrózním stylu, jak se na takový blockbuster sluší a navíc velice zábavně! Bez dalších debat, jasná stovka. (10.11.2004)

Kdo by chtěl v tomto sci-fi thrilleru hledat nějaké životní moudro, bude těžce zklamán. Jde totiž o čistokrevnou popcornovou podívanou, při které je doporučeno nepřemýšlet nad tím, co se na plátně nebo v TV děje a prostě jen hltat a hltat (očima). A tady toho k hltání je opravdu hodně. Záplava supermoderních triků se na člověka z plátna doslova vylije a chvílemi je jich tolik, že je divák ani všechny nepostřehne. Po této stránce - všechna čest. Co mě ale (jako už mnohokrát) dokonale odrovnalo, to je ten americký patriotismus. Pro mě osobně už je to ta nejzprofanovanější věc na světě. Ale ještě více mě začínají unavovat američtí prezidenti - akční hrdinové. Pro mě osobně je daleko realističtější skutečná návštěva mimozemšťanů na Zemi. (24.08.2002)