Time You Change
Bushido
Réžia:
Uli EdelScenár:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrajú:
Bushido, Elyas M'Barek, Moritz Bleibtreu, Hannelore Elsner, Mina Tander, Karoline Schuch, Karel Gott, Katja Flint, Uwe Ochsenknecht, Werner Daehn (viac)Obsahy(3)
Bushido je na koncertnom turné po Nemecku, keď sa mu dostane do rúk list od otca. Vtedy sa mu v hlave začnú vynárať spomienky: na jeho detstvo a život v gete, keď sa musel prizerať ako otec bije jeho matku, na to, ako v škole predával drogy, ako sa stal kriminálnikom až po momenty, keď sa dostal do väzenia.
Aj na vrchole svojej rapovej kariéry musí Bushido čeliť démonom minulosti. Film je adaptáciou knihy "Bushido" a ide o biografiu najúspešnejšieho nemeckého rapera súčasnosti.
(Slider)
Videá (1)
Recenzie (48)
Tenhle příběh o přistěhovaci a jeho boji o přežití v nelitostném štrýtu rozhodně nepřínáší nic, co bychom od podobných, biograficky laděných snímků předem nečekali. Avšak díky údernému podání, kde narativ mixuje Anisovo dospívání s aktuálním turné, nespornému charismatu, kterým Bushido vládne a Edelově perfetkní režii, to vše nekompromisně šlape. Eminem zůstává voSum majlí za čelem pelotonu. Ano, závěrečná katarze a odpouštění působí dost pateticky. Ale koho to zajímá, když do toho zpívá Karel GoD? Re5pekt! PS: Sex na kočičím kožichu FTW! ()
O Bushidovi jsem nikdy neslysel, i kdyz je film misty docela zkratkovity, ma to atmosferu a divak pochopi, o co tvurcum slo. Je zde hned nekolik zajimavych momentu a dialogu, ale pomyslnou tresnickou na dortu je az sam velky Karel Gott! To fakt pobavilo a vlastne i dojalo. Rap je pro me spanelskou vesnici, ale hudba mi nijak nevadila. Ve finale je to dobry zivotopisny snimek. ()
Jeho matka milovala Karla Gotta, on zase rap. Měl muslimské vyznání, ovšem hned od mládí si přivydělával prodejem drog, rád se popral, rád sprejoval. Nakonec ovšem u téhle výbušné povahy vyhrála hudba. A je tu další divácky vděčná variace na téma, jak se někdo dostal z nehostinných poměrů až na pozici respektovaného člověka. Životopisný kousek o rapperu Bushidovi se nevyhýbá klišé a prvoplánovým momentům, své kvality ovšem má. Chlapík je to zajímavej, navíc s hudbou, která sice není moje srdeční, ale tady mému uchu lahodila. Pohublé čtyři hvězdy. ()
Film - roztomilá hiphopová písnička. Přiznaná autobiografičnost se tu pojí se snahou přepsat vlastní dějiny tak, aby se co nejvíc podobaly americkému gangsta rapu. A proč že to? Aby klučina, kterej byl sám, ukázal, že i on může mít taťku a mamku pohromadě s mladším bráškou, i on má spoustu prachů a hustou káru. A poslouchaj ho vězni a náctiletý. I on má totiž měkký srdíčko a ten hněv, ten hněv v něm, ten překoná odpuštěnim! Dá se takovémuhle počinu vůbec vyčítat prvoplánovost a schematičnost? Nebo to patří k dokonalému naplnění žánru? ()
Jelikož jsem velkým zastáncem německého rapu, bylo pro mě těžké koukat se na tento film objektivně a zkusit v něm najít také nějaké chyby. 94 minut jsem hledal a nic. Bushido hraje sám sebe velmi přesvědčivě. Film vypráví o násilí, touze po respektu a hlavně o těžkém životě přistěhovalců v Německu. Na filmu se mi nejvíce líbí , že Bushido jej očividně líčí takový jaký opravdu byl to znamená, že ve filmu můžeme spatřit mnoho pouličních bitek, násilí atd. Bushido se nesnaží skrývat svoji minulost naopak se mi zdá , že je na ni pyšný a to z toho důvodu , že ušel dlouho a trnitou cestu, ale na konci měl ten vytoužený respekt kolem kterého se film odvíjí. Abych , ale nemluvil pouze o Bushidovi , musím zmínit také roli mého nejoblíbenějšího německého interpreta Flera ( Patrick Losensky), kterého Bushido potkal v psychiatrické léčebně. I Fler má za sebou určitě velmi zajímavou cestu na vrchol a rozhodně by nebylo od věci zmapovat i jeho život. Dalším přínosným faktorem byl ve filmu jednoznačně Karel Gott, kterého jsem tam opravdu nečekal. Na začátku filmu o něm sice byla zmíňka, ale jelikož jsem před shlédnutím filmu nekoukal na herecké obsazení tím pro mě byl větší šok, když se ve filmu objevil. A musím říct, že exceloval zazpívat včelku Máju před vyprodanou Braniboskou branou to chce odvahu. Celkově bych tento film shrnul velmi zdařile, Bushido velmi pěkně vylíčil svůj ne vždycky lehký příběh a spolu s kvalitním režijním zpracováním se dostal na svět dle mého názoru nejlepší německý film, který jsem v posledních letech spatřil. ()
Reklama