Bestie bez vlasti

F.W.Colqhoun**** soudí, že druhou reakcí na tento film (první vidím jako problematickou) je nahlédnout pravdu vlastní bezcitné existence a pochopit, že tohe svinstvo, aby důkazů o nevalné hodnotě lidství nebylo málo, sledujeme pro zábavu. Tím je řečeno skoro všechno, zbývá jen doříct, kdo je oním "dětským vojákem", jak se rodí, jak povstává jeho vědomí, čeho všeho je schopen a jakým způsobem nás (ano, myslím sebe a tebe) ohrožuje a co se stane, až mu budeme stát tváří v tvář - a kde to bude? TADY nebo v SRDCI TEMNOTY. ... Tohle byla recenze, ještě jedna osobní vzpomínka: Kdysi, už po "sametu" jsem byl požádán, zda bych nevzal do obchodního úseku Míšu (tak se tu říkalo každému černochovi, protože měl kudrnaté vlasy a jeho skutečné jméno nedovedl nikdo vyslovit, nebo se to nikomu nechtělo). Mohl by zpracovávat frankofonní země. Přímo do obchodu jsem ho nevzal, ale zůstal a zpracovával zde náhradní díly. Později, když jsme (jako fabrika) dosáhli ročního obratu přes miliardu korun, jsem mu mavrhnul misijní cestu do rovníkové Afriky; založíme tu tiskárnu a vybavíme ji našimi stroji. Jeho odpovědí bylo něco jako "všechno ale tohle ne". Vždyť tam ještě máš rodiče, sourozence, kamarády z dětství, namítnul jsem, nechceš je vidět? Jo, to bychom ale museli mít s sebou pěknou spoustu dárků! Máme plný sklad propagačních předmětů! Pak už jen smích a kroucení hlavou. Myslím, že se neobával ze setkání s příbuznými a známými, ale ze setkání s dětskými vojáky. (04.11.2022)

Nezasáhlo, navrch jsem místy nevěřil. Civilizovaný svět má mnoho ostud a škraloupů, další vysoce humanistické filmové poselství si mě ovšem nezískalo. Cary Fukunaga, který si udělal jméno na Temném případu, s emocemi místy pracuje tak doslovně, až je zabíjí. V období evropského negativního ohlasu na přijímání uprchlíků představuje jednu povstaleckou armádu, do kterého se dostane i bezbranný hoch, který přišel o veškeré zázemí a jistoty. Není to tolik patetické, není to tolik dojemné, není to tolik syrové. Je to takové nijaké. A dlouhé. Určitě ne špatné, téma má co říct, ale určitě to ve výsledku není takové, že bych nad tím chtěl přemýšlet. (17.11.2015)

Tak co bude, do piče, s tou novou a lepší filmovou publicistikou, milé HOMO? Dneska tam mám kurvu, zmrda a hovno! Ani číst se mi to po sobě nechce, abych si nepřivodil nenapravitelné trauma, a hoššy z Cinespuru již čekají s otevřenými konečníky. *** Co to jako, kurva, bylo? Pokud to ve mně mělo vzbudit lítost a soucit s africkými vypatlanými malými zmrdy, zapůsobilo to asi tak stejně, jako když gorily týraly šimpanze a Čárltna Hestna v Planetě opic. Pokud mě mělo vyděsit a nasrat, že v jednadvacátém století s námi Zeměplacku stále obývají primitivní hovada na úrovni doby kamenné, které se po pečlivém militaristickém výplachu v útlém dětství stanou agresivními a narušenými primitivními hovady, načež se odstěhují do Evropy šířit lásku, porozumění a Islám, tak to se esoterickému nudilovi, panu Fučimunakulemu, povedlo dokonale. Naprosto se teď nemohu rozhodnout! Mám si jako po tomhle blijáku na dálku adoptovat nějakého lostomilouškého čelnouška a zajistit mu lepší budoucnost a doktorát z antropologie tím, že budu až do jeho pětadvacetin házet prachy do bezedných a naprosto nekontrolovatelných jam UNICEFU a Člověka v plísni, kteří pak za ně pořídí plukovníku Mugabemu nového Maybacha a budou mi do mejlu posílat fotečky, jak čelnoušek hezky tloustne a mocinky dobře mu jde matematika a humanitní vědy? Anebo mám raději přispět na eritrejský jaderný program, aby se ta zvířata už konečně zformátovala definitivně a Afrika se dala od nuly osadit humanoidními a hlavně humanistickými obyvateli, kteří by civilizovaně dbali o budoucnost svých dětí a bezmyšlenkovitě se v té údajné nepohodě jen pudově nemnožili jako krysy, aby měl Addidas s Benettonem kam vyvážet svá nevkusně křiklavá trička, opičí chunty měly dostatek vojáků na kmenové genocidy a světoví filantropové mohli usedavě plakat nad obrázky mouchami obsypaných čokoládových miminek s nafouklými bříšky a velkohubě vymýšlet řešení neřešitelného, které nakonec stejně zase jen apgrejduje plukovníku Mugabemu jeho vozový park, neboť světové politické klima nekompromisně diktuje „jen sem tam krmit, ale nikdy nezasahovat“? Tahle unylá až nudná dvouhodinová drezúra malých primátů, prokládaná místy urputným mletím hoven a hlubokým existenčním filozofováním malého negramotného debila, mi k tomu rozhodování věru příliš nepomohla. A nevytrhl to ani jako vždy famózní Luther s dokonalým africkým přízvukem. (04.11.2015)

Postava Idrise Elby to v makovici nemá tak docela v pořádku a vodskáčou si to hlavně malý děcka: cajk. Jestli to mělo bejt taky o něčem jiným, tak sem asi noc usínal. To už i Krvavý Diamant šel s poselstvím dál... Víc kupodivu uhranul Cary za kamerou nežli ten samý na režisérské sesli, hudba famózní. Zbytek se dá popsat zhruba jako zdařilý mix několika v minulosti x-krát viděných dramatických thrillerů v exotických kulisách. Ty mi ovšem skoro všechny přišly mnohem konzistentnější. (23.01.2016)

Snímok Beasts of No Nation pravdepodobne sklame všetkých tých ktorí od filmu očakávajú napätý thriller. Je totiž skôr temnou vojnovou drámou, v ktorej sa Fukunaga tradične nestačí zapáčiť divákovi a točí podobne odťažíte ako v prvej sezóne True Detective. Nie vyslovene adrenalínovo, ale za to surovo, bez prikrášlenia a zbytočného pátosu ako je v Hollywoode zvykom. V Beasts of No Nation tak bez príkras, nekompromisne, ale komplexne zobrazuje občiansku vojnu v Afrike očami dieťaťa, z ktorého sa postupne stáva „maloletý vojak“. Nepotrebuje na diváka sršať príval prvoplánových emócií, ale celú beštiálnosť diania je cítiť akoby pod povrchom. S postavami tu nie je vyslovene možné sympatizovať (aj keď sú stvárnené skvelými hercami, kde hlavne černošský chlapec podáva snáď ten najlepší detský herecký výkon posledných rokov), veľkolepým scénam sa film vyhýba a o to je celá táto vojnová výpoveď osobnejšia. Práve táto Fukunagova réžia, ktorá za pomoci pár záberov dokáže podať veľmi nepokojnú atmosféru robí z Beasts of No Nation film ktorý skutočne nie je vhodný na strávenie príjemného večera a väčšina bude možno držkovať nad nudou. Uznávam, že tých 130 minút je občas mierne naťahovaných, no nevynechal by som z nich ani minútu. Práve vďaka nim ten záver vyznieva tak ako vyznieva. Ťažký film zachycujúci krutosť občianskej vojny silne ukotvený v realite. A Netfilx dokazuje, že nekope už iba prvú seriálovú ligu, ale aj tú filmovú! CELKOVO: 4* (8/10) (29.10.2015)