Happy People - Ein Jahr in der Taiga
Happy People: A Year in the Taiga
Obsahy(1)
Navštívíme vesnici Bakhtia. Evropanům připomínají zdejší podmínky zimu, ale tady je jaro. Jsme totiž v srdci Sibiře. Nekonečná divočina kolem se nazývá tajga. Nevedou tu žádné silnice, ani železnice. Existují jen dva způsoby, jak se sem
dostat: vrtulníkem nebo lodí. Řeka Jenisej je zamrzlá. Lodě se do Bakhtii dostanou jen během pár letních měsíců. Ve vesnici žije asi 300 obyvatel, většina se živí jako lovci kožešin.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (93)
Niekedy v 70. rokoch minulého storočia napísal spisoval Žák knihu - Lovcom v tajge. Od jej prečitania sledujem vášnivo všetky dostupné dokumenty odohrávajúce sa v tejto nekonečnej divočine. Ale až tento film mi doslova presne zobrazil to čo popisovala knižka, ktorú som prečítal naposledy asi pred 5 rokmi. Presne ten štýl života, osamelého lovca v nekonečnom lese, ktorý si na svoj chlieb zarába lovom. Na druhej strane som mu závidel jeho slobodu, svet bez internetu, mobilu, stresu aj keď na druhej strane neskutočne drsný spôsob života. Teploty blížiace sa ku -50 cez zimu niesú ničím neobvyklím. Lovia pomocou starých a overených metód, aj keď mne osobne sa niektoré pasce nepozdávali. ()
Hezky dokument, ktery ukazuje rok ziti na Sibiri. Rusove mi svym zpusobem byli vzdy sympaticti a dokumenty o jejich zvycich a naturelu jsou vdecnym tematem. Zit mimo civilizaci uprostred "niceho" neni pro vsechny a tito lide se s tim umi vyporadat lepe (Genadyj) ci hure (delnici zavisli na alkoholu). Jejich zrucnost, kdy s rucnim naradim dokazi ze stromu vyrobit lyze ci lode jsou obdivuhodne. Stejne tak repelent z brezove kury ci po lesich rozestavene pasti na zver. Ac je mozna ono "stesti" z nazvu filmu nadhodnocene, stoji za videni. ()
Atraktívna téma pre moderného mestského človeka, ktorý napriek veku neprestal byť trochu chlapcom s jeho túžbou po dobrodružstvách a romantike. Téma výborne spracované a maximálne autentické. Niečo samozrejme ostalo nevysvetlené, chvíľami už boli náznaky, že táto Sibírska idyla nebude trvať večne ale celkový dojem je veľmi pozitívny. A prekvapili ma múdre slová lovcov nevyčítané z kníh, ale z tajgy. ()
Nezískal jsem dojem, že by ti lidé byli nějak zvlášť šťastní. Spíše mi přijde, že to divákovi podsouvají tvůrci (v názvu i ve filmu). V dokumentu je celkem detailně popsáno spoustu věcí (hlavně fungování pastí, výroba lyží nebo kánoí), ale některé zásadní věci tam nezazní, což je škoda. Nedozvěděl jsem se např., jak lovci žijí, když jsou doma. Jaké mají rodiny, jestli jejich děti mají vůbec nějaké vzdělání, jestli je v životě naplňuje i něco jiného než práce, tj. lov... Štěstí si zkrátka představuju ještě trochu jinak. U dokumentu jsem postrádal také nějaké emoce. ()
Život podľa tradícii predkov má nepochybne svoju poetiku, "slobodných" ľudí som vo filme videl mnoho, "šťastných" už pomenej. Skoro sa mi až nechce veriť, že ich práve Herzog so svojim nemeckým cynizmom, v týchto vodku-chlastajúcich lovcoch, unavených, umorených životom a prácou, videl. Pre mňa to bolo najmä o tých nekonečne verných psoch. ()
Galéria (20)
Fotka © Music Box Films
Zaujímavosti (1)
- Werner Herzog ve skutečnosti v tajze osobně nenatáčel, veškeré záběry pocházejí z předchozí televizní práce Dmitrije Vasjukova. (PhilN)
Reklama