Robot a Frank

Překvapení. To je výraz, který mě jako první v souvislosti s tímto filmem napadne. Jsem překvapen, že Frank Langella ještě žije, že Liv Tyler vypadá tak sešle a Susan Sarandon tak skvěle. Taky mě velmi překvapilo, že se tito herci upsali projektu, který byl jak pro scénáristu, tak režiséra jejich prvotina. Nu a poslením překvapením je, že navzdory tomu to nebyl až takový průšvih. Příběh o stárnutí a především o senilitě, měl minimálně jeden silný moment a pár úsměvných okamžiků. Celkové vyznění se bude lišit podle toho, jak moc se dokáže divák s Frankem ztotožnit. Jak je starý, případně osamělý...nebo jestli má někoho podobného mezi svými blízkými. Prostě podle míry empatie. Rozhodně to není třeskutá komedie, ani hutné drama. Pointa je totiž naznačena velmi jemně. Ale je tam. Líbilo by se mi, kdyby to bylo chytřejší a hlubší. Ale ani takto nejsem vysloveně zklamaný. A to přestože má tento film do sci-fi hodně daleko; s umělou inteligencí nemá nic společného. (29.06.2020)

Pekelně neotřelá aférka přestárlého Franka Langella s bezpohlavním uzlíčkem obvodů, v které hvězdičky ve vedlejších rolích září, až se štábu škvaří sítnice a celé si to obezřetně drží ústa od divákovy zadnice. Jistě, každý třetí záhyb smrdí šablonou a můj kritický schizofrenní souputník Ignác by bezpochyby dokázal vyšťourat nějakou prohnilou větev nebo zkaženou stoličku, jenomže to je v kontextu se známým žánrovým vlezdoprdelstvím naprosto irelevantní. Ani na vteřinu jsem nemusel znechuceně odvracet zrak a když jsem se sehnul pro mýdlo, tak se mě žádná vykalkulovaná sentimentální sračka nesnažila obskočit a to je jednoduše nevídaný úspěch. Frank nemá paměť, Robot nemá koule a oba mají potíže se zákonem, ale oba si to rovněž dokáží klestit stopáží s takovou grácií, nevtíravě, bez slzopudných výlevů, heroických obětování nebo teplého usmiřování, že pochybám přirážím dveře před ksichtem a ty čtyři hvězdičky solím se svědomím čistým jako žaludeční rosol lesní zvěře vyluhovaný v technickém líhu. (24.02.2013)

Námět příběhu je v podstatě stavěný na stejném principu, jako je u českého snímku z roku 1983 ‘Babičky dobíjejte přesně!’ Tam se roboti mající vzhled babiček starají o celou rodinu. V tomto americkém snímku už roboti vypadají skutečně jako roboti a starají se o staré lidi. Jeden takový ho dostane od svého syna, byť to zásadně odmítá a jak už to tak bývá, celý děj je o tom, jak si k takovému přístroji hledá cestu jak duševně, tak i citově. A tak tu máme sci-fi příběh takřka rodinného typu pojednávající souznění jednotlivce k moderní technologii jako součásti života. Ano, je to o nevraživosti, pochopení a citech, což tu v souznění s roboty bylo už několikrát, ale takto prezentované se přeci jen nese krapet v originalitě. Důchodci a moderní technika? Ti si k sobě hledají cestu v jakékoliv době a nemusí to být hned robot. Snímek tedy upřímný, působivý, inteligentní a atmosférou příjemně odpočinkový. (06.05.2018)

Možné Spoilery! Vlastně sólohra Franka Langella, kterého sice od vidění znám, ale evidentně jsem ho ještě nikde neviděla hrát. No a k němu se přidal robot z nedaleké budoucnosti (to tvrdí film) a vzniklo z toho hodinu a půl dlouhé zamyšlení, co se stane se starými lidmi v budoucnosti, kteří mají ke všemu alzeihemra - jak napověděl konec, kdy se z knihovnice Sarandonové stala jeho žena, která ho měla údajně podle syna opustit. Není to bůhvíco, ale na příjemné odpoledne to stačí. 3-4*. (04.05.2013)

Tak poprvé už som si pár komentárov užívateľa "Fr" prečítal a z každého jeho dementného slova mi je na zvracanie a už len samotná podstata prítomnosti jeho osraných slov, ktoré zaneho aj tak píše nejaký opatrovateľ ma nevýslovne obťažuje. Ako sa takýto nadmieru nemohúcny človek s očividne ťažkým postihnutím (typujem Downov syndróm) môže nazdať ,že má práva čokoľvek komentovať? A k filmu....Je vynikajúci. (01.02.2013)