Holub sedel na konári a premýšľal o živote

Hodně hluboké, ale také hodně rozvláčné. Tři obrazy smrti měli, co říci, snad i otázka, zda-li můžeme využívat druhých ku svému prospěchu. Ale na Scandi spíše slabší film... (20.01.2015)

Hodně to připomíná a stylem je to vlastně úplně stejné, jako Anderssonův předchozí film Du levande. To mi ale vadí ze všeho nejméně, navíc když se zde objevily jiné postavy a v jiných situacích. Z první poloviny jsem byl nadšený (ona už jenom úvodní scéna mě rozesmála) - opět tady byl (většinou) skvělý absurdní humor, párkrát jsem se i zasmál nahlas, některé scény měly hloubku, některé měly skryté vtipy v obraze nebo více dějů v jedné stejně... Opravdu to bylo stejné jako v Du levande. Bohužel v druhé půlce se Andersson asi vyčerpal, protože tam to vše šlo rapidně dolů, začalo to být nudné, vtipných situací ubylo a navíc se celý film věnoval úplně jiným postavám - kromě ústřední dvojice prodejců (která mě btw bavila ze všech nejvíc). Chybělo tomu bohužel i něco jako konec. Ale jinak se mi to líbilo - kamera je mistrná, práce s mizanscénou taktéž, je to přesně ten Andersson, jak ho (zatím) znám, ale všechno to šlape půlku filmu. Pak už to jde prostě dolů. Zůstal bych jen u 3*, ale potom, co jsem dneska viděl Co děláme v temnotách, dám lepší 3*, jelikož tohle mě aspoň pobavilo. Já vím, na hvězdičkách to nic nemění, ale pro mě to nějaký úděl má. Lepší 3* (18.07.2020)

Vsadím se, že Aleš Stuchlý tenhle milm filuje. (15.01.2015)

Prvni film, ktery jsem od Anderssona videl a presto, ze ma nejspise hodne osobity styl, tak si myslim, ze kazdy, kdo ma neco filmu odkoukano, by po chvilce poznal, ze se jedna o skandinavsky film. Minimalisticke, ze uz to snad mene ani nejde:-), lehce vtipne a hlavne brutalne absurdni. Pravda, ke konci uz ta monotonnost zacne nudit, ale scenka s kulhavou Lottou z Goteborgu s prehledem udrzi pekne ctyri hvezdicky. Ostravske Minikino, 39 divaku. (18.04.2015)

Absurdní černohumorné drama Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je posledním filmem z volné trilogie o lidské existenci, která patrně spěje k nevalnému konci. Alespoň tak to chápu já. Předchozí dva snímky byly o fous zábavnější, ovšem i tady jsem se několikrát od srdce zasmála, zejména mě pobavilo dění v hospodě U kulhavý Lotty z Göteborgu. Touhle mozaikou kraťoučkých příběhů však chtěl nejspíš Roy Andersson vyjádřit své rozčarování nad počínáním nás obyčejných smrtelníků. Jinak si nedovedu vysvětlit pesimismus a beznaděj, jež z většiny protagonistů a scén vyzařují. V kontextu s tím nevyznívá moc pozitivně často opakovaná věta „To je fajn, že se máte dobře”, spíše má velmi hořkou pachuť. Každopádně scénáristu a režiséra v jedné osobě za tento svérázný třídílný počin nesmírně obdivuji. Vůbec totiž nechápu, kde přišel k tolika úžasným nápadům a ještě se mu je povedlo tak báječně stylově zrealizovat. (75%) (02.06.2020)

Je veľmi ťažké zaujať k tomuto filmu jednoznačné stanovisko. Je absurdne vtipný ale zároveň tragický. Scény sú vystavané skvele a miesi sa v nich tragédia dnešnej doby s už spomenutým absurdným humorom. Aj v kine boli reakcie rozporuplné. Niektorí ľudia občas vybuchli smiechom, ale iný v ten istý moment skôr smutne pozerali na osudy ľudí na plátne. Tento film určite nie je pre každého. Vo mne zanechal veľmi zvláštny pocit a kopu otázok. Určite sa pozriem aj po dvoch filmoch, ktoré by mali predchádzať tomuto vyvrcholeniu trilógie o tom aké je ťažké byť človekom. 80% Film Kino Europe (11.03.2015)

Hodně zvláštní film, který toho chce hodně sdělit, ale ne vše dokáže divák zachytit. Scény - obraz, jsou vskutku impozantní a mají moc vrýt se hluboko do paměti. Po vizuální stránce jde opravdu o skvostný snímek zobrazující odvrácenější a méně líbeznou stránku života člověka. Mozaika těchto obrazů je specificky poskládaná a různě se propojuje, skrze ní sledujeme scény ze života několika postav, které jsou odděleny krátkými nic neříkajícími vsuvkami neutrálních obrazů. Zvláštní, leč zapamatovatelné. (19.01.2015)

Nemuselo se mi to líbit, ale nemohl jsem nevidět, že to je dílo génia. Tím neříkám, že se mi to nelíbilo. Takovou směsici protichůdných emocí jsem při sledování filmu snad ještě nezažil. Jinak škála od nevolnosti, přes solidní depku, až po totální euforii. P.S.: Právě jsem dokoukal mnohem lépe hodnocené Písně z druhého patra. Holub se mi líbil víc. Je v něm zakomponována zpráva o stavu naší nemocné civilizace. Je tak trefná, že se nám ten film prostě nemůže líbit. (27.01.2017)

proč zrovna tenhle film?! To je nabídka seveřanů tak mizerná???? Z jejich výroby je toho tady jak šafránu.Herci jakoby v křeči.Nemají zkušenosti před kamerou a je to i vidět.Od té doby nic nenatočili (07.06.2019)

Nádherný pozvolný poetický slet obrazů, ve kterých se prolínají příběhy a postavy a témata různé závažnosti. Od nudné každodennosti, po hromadné vraždění. Myslím si, že ve filmu je více, než je na první pohled zřejmé. Koukala jsem nejdřív do půlky, ale pak mi to nedalo a první půlku zkoukla znovu, a víc se na film začala soustředit. Výborný nenápadný humor. (10.08.2016)

Krasosmutnění. (18.01.2015)

V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Švédsko / Norsko / Francie / Německo. (07.10.2019)

Mám rád európsku kinematografiu a rôzne jej formy, ktoré nám prináša a preto vcelku obdivujem, tých ľudí, ktorí si tento snímok užili a vidia v ňom viac. Ja som pri ňom doslova trpel a zvažoval ako si vystrelím mozog. No nič budem musieť asi do toho ešte dorásť, nateraz v tom nič iné ako film pre ľudí s IQ pod 60 nič prevratné nevidím a jednu hviezdu dávam, za skvelú pesničku u Kulhavej Loty, ktorú len ťažko dostanete z vašej hlavy. https://www.youtube.com/watch?v=Ai0K_mmDwWI (24.01.2015)

Majstrštyk švédského režiséra svým formálně-obsahovým pojetím v mnoha ohledech blízký obrazům norského malíře. Statické postavy s nabělenými tvářemi v pečlivě a do nejmenšího detailu naaranžovaných scénách, jako by právě vystoupily z Munchových kreseb i se svými traumaty, depresemi a (marnou) touhou po radosti - vždyť smích pozorujete jen za oknem restaurace a dobře se má už pouze ten, komu právě telefonujete... (23.09.2023)

Holub seděl příliš dlouho a rozmýšlel příliš pomalu. Oproti Ty, který žiješ mnohem méně vtipné a více přemýšlivé a metaforické a to v tomto případě znamená doslova ubíjející 100 minutové zamyšlení na osudem lidským. Formálně je to zpracované na jedničku, 100% statická kamera snímá obraz po obraze (a to doslova, chybí už jen zdobný rám) ale obsahově je to prostě už příliš náročné. (18.11.2016)

Mel jsem pocit, ze s pribyvajici stopazi se dilo rozpada pod rukama. Nektere sceny byly vsak skvele - absurdni. (03.04.2021)

Jsem tak nějak rád, že tenhle chlápek točí jeden film za 7 let. (15.01.2015)

Chvílemi to bylo celkem k pousmání, ale jinak nuda. Nejzajímavější na celém filmu je jeho název. (15.07.2017)

„To je fajn, že se máte dobře“ Chladné barvy, statická kamera, práce s inscenování do hloubky společně s absurdně komickou atmosférou je typická pro každý záběr-sekvenci Holuba. Zprvu nás film skrze černo-humorné „tři setkání se smrtí“ nabádá abychom jednotlivé segmenty chápali  jakožto samotné na sobě nezávislé celky, spojené pouze obdobným minimalistickým zpracováním a tématem blízkosti smrti. Jak ale dílo plyne dostává divák více a více prvků, jimiž může  jednotlivé záběry propojovat a jenž utvářejí vnitřní rytmus snímku a do jisté míry taky komický efekt: opakující se melodie; telefonující postavy ujišťující postavy na druhé straně, že je fajn, že se mají dobře nebo recepční zdůrazňující potřebu ticha, protože ostatní musejí ráno do práce. Vrátný tuto informaci sděluje dvěma obchodníkům se zábavními předměty, jejichž konání jednotlivé obrazy propojuje kauzálně a my sledujeme jejich neúspěšné snahy o prodej upířích zubů s extra dlouhými tesáky, smějícího se pytle a masky strejdy jednozuba. Opakování výčtu těchto předmětů opět funguje jako vnitřní parametr díla. Zatímco sledujeme neúspěšné snahy o prodej předmětů, aby byli schopni splácet své dluhy film nás od nich stále odvátí k dalším samostatným segmentům, které mohou být více čti méně provázané. Zároveň v rámci jejich příběhu můžeme sledovat další dílčí příběhy - nejpůsobivějším je vojevůdce s celou armádou táhnoucí do bitvy a následně se po prohře vracející zpět, který naše hrdiny konfrontuje v baru kam zabloudili, když nabízeli upíří zuby s extra dlouhými tesáky, smějící se pytel a masku strejdy jednozuba. Absurdní humor prostupující celým Holubem jej také uzavírá, když před obchůdkem s koly postavy rozjímají jestli je opravdu středa, zatímco je opravdu středa. (30.06.2024)

Kdysi skvělé Písně z druhého patra sestoupily do přízemí a suterénu. Škoda. (16.06.2015)