Samuraj

Mám rád málomluvné drsňáky jako je Jef Costello. (Ale vážně by nemusel nosit baloňák s límcem nahoru a v jednom kuse si upravovat klobouk! Dělá to i na plakátě!). Bylo zábavné sledovat vyšetřování francouzské policie v šedesátých letech a zjišťovat, kde leží inspirace pro filmy jako Leon a Ghost Dog - Cesta samuraje. Je přitom očividné, že i tento film je vlastně poctou a že je inspirován například Kurosawovými filmy. Bál jsem se, že konfrontace s pianistkou bude probíhat na úrovni prostřední části jinak výborných Tří dnů Kondora, ale naštěstí jsem se pletl. Tenhle film se podobným "intermezzem" nezatěžuje. Některým lidem se může zdát Costellovo chování nelogické, ale podle mě má svou (pravda, skoro až komickou) osudovostí blízko nějakým řeckým tragédiím. Dokázal jsem se naladit na tu správnou vlnu a tak mi jeho chování nevadilo. Jinak tomu není moc co vytknout. Melvillova režie je plná dlouhých záběrů, ve kterých se jakoby nic neděje (Costello jde po ulici, leží na posteli, kráčí do schodů...), a zámlk. (21.03.2010)

V jádru se lze ztotožnit s postřehy kolegy monologa. Ještě bych za sebe doplnil, že pro lepší zážitek by to muselo být natočeno svižněji, způsob vyšetřování mě taky překvapil, hodně věcem porozumět nešlo anebo schválně jít nemělo, ale asi si nikdo nevšiml, že před akcí v baru nechal Alain auto nastartované a rozcvícené, a když se k němu vrátil, motor běžel ale přístrojová deska se topila ve tmě. Nathalie Delon nebyla bez půvabů, to samé lze ale říct i o Cathy Rosier. Solidní krimi s koncem, který sice netipnete, ale vytušíte. I vrah může být mužem pevných zásad, nebo spíš musí. Tak 70 %, ale za dobrý dabing 4*. (18.01.2014)

Čtyři hvězdy dávám hlavně díky stylovosti filmu a taky díky tomu, že ne že mně nevadí nezodpovězené otázky, já takové filmy mám přímo rád. Minimalistický Delon je ve svým apartním klobouku a bílém baloňáku chladný jako kámen, jeho support, speciálně ten dámský, je patřičně sexy, no nebýt nejasného zakončení, žehral bych na stojaté tempo. Celé by to od něj byla dokonalá bouda, kdyby tu mulatku chtěl opravdu oddělat, ale takto jest ten prázdný revolver oříškem, který si vysvětluju názvem fimu. . 75% (11.07.2014)

Jean-Pierre Melville postavil svého "Samuraje" na jediném nosném pilíři - na minimalistickém herectví a silném charismatu Alaina Delona. A ten pilíř je tak silný, že dává zapomenout na prostinkou a mírně naivní dějovou linku. I po těch letech svěží biják (třeba i jen kvůli Delonovi), i když na skutečný filmový diamant musel pan režisér ještě tři roky počkat. 85%. (26.09.2011)

Samuraje jsem viděl poprvé asi před třemi lety a přijal ho s velkým nadšením, na které brzy navázalo přidání si filmu do Topky. Předevčírem jsem se k němu v rámci reprízy na ČT po docela dlouhé době opět vrátil a rád si nechal osvěžit dojmy. Napoprvé mě zaujala hlavně obrovská stylová atmosféra filmu a to se opravdu nezměnilo, protože tuhle oblast má Jean-Pierre Melville zmáknutou jako málokdo. Vizuální uchopení Samuraje je ohromné, tohle je opravdu černobilý film v barvě a ty modré odstíny jsou skvělé a výborně se hodí k pomalému pochmurnému vyprávění, jehož výchozím studiem je studie samotáře nájemného vraha. A ta zde funguje mnohem lépe než třeba v pozdějším opěvovaném Leonovi. Jeff Costelo je úkázkový samotář, který bez emocí, rutinně odvadí svojí špinávou praci, nebojí se prozrazení a všechny prvky jeho chování jsou tak naprosto logické, což bohužel zde nepochopila řadu studíí. Melvilleovi šlo přece o vykreslení schizofréni duše a to je zde vyobrazeno naprosto dokonale. No a v neposlední řade film opravdu dobře funguje i jako ,,jen´´ obyčejná tehdejší krimálka, protože mu nechybí napětí, atmosféra strachu a rozdělení nepřátel (Costelllo a dychtiví policisté.). A i kdyby nic z toho nezabralo, tak se stojí za to podívat alespoň proto, abyste zjistili jak silný dokáže být naprosto minimalistický hudební motiv. Hudba Francoise de Roubaixa tentokrát není na první pohled tak výrazná, jak jsme zvýklí ale neméně skvostá a film výborně doplňuje. Jako všechno je tady pořád super ale přiznám se, že jak je pro mě Samuraj velký divácký zážitek, tak jako člověk z něho už tolik neslintán a zjistil jsem, že příběh o chladném samotářském nájeménm vrahovi Costellovi pro mě nemá příliš velký osobní přesah a nabízí mi minimální souznění. Což je možná důvod, proč jsem si ho prozatím z Topky odebral ale možná si ho tam zase někdy přidám. O mistrovské dílo jde nepochybně. (06.10.2020)