Traja muži na zabitie

Až moc klasické a předem jasné, se slabou atmosférou a nepropracovanými postavami. Přitom to začne solidně a atmosféricky, jenže z Delona je pak drsňák za každou cenu, který nemá složitější charakter a až na scény veškerých smrtí ve filmu, které jsou natočené naprosto excelentně a nečekaně, je zbytek filmů takový nijaký. Přitom to dost pravděpodobně odvádí dobrou práci a ty, co tenhle typ francouzských kriminálek rádi vyhledávají, to nejspíš potěší, ale já si nemůžu pomoct, nechalo mě to naprosto chladným a vůbec nevím, jestli si na to časem ještě nějak konkrétněji vzpomenu. A to to natočil Deray, od kterého mě nadchl Motýl na rameni... a málem k smrti unudil Bazén. Tohle mi, teoreticky, skončilo někde na půl cesty, takže do budoucna vím, že u Deraye si nemůžu být jistý ničím. Neurazilo mě to, silná místa to má, ale spolu s tím mi to přijde dost nevýrazné... Slabé 3* (27.12.2023)

Geniální dílko, Deray opět potvrzuje, že je jedním z nejlepších "rejžů" francouzské krimi-noir... U tohoto filmu se pozastavíte nad některými zvláště brutálními scénami, např: Když Delon coby pronásledovaný svědek zastřelí na pumpě blonďatého vraha tak, že ho silou vysadí na umyvadlo a nijak se nemaže se stisknutím spouště, prostě mu prostřelí hlavu a celý obsah je "vyexponován" na zrcadlo za nimi... Nebo naprosto dokonalý konec, ve kterém, můj oblíbený herec Alain, opět zahyne rukou mafie, jak měl ve svých filmech často ve zvyku, ač se zbavil nepříjemných dotěrných zabijáků, jsou tu jiní, které nezná a které ani nebude mít čas poznat, jednou na rušné ulici, když se po obchodech takhle prochází se svou přítelkyní, k němu přistoupí muž s novinami a skřípne mu násilím ruce do jakýchsi kleští, rychle přibýhá druhý a při mnoha svěděckých párech očí mu vrazí hlaveň malé pistole do úst.... (18.12.2006)

Možná úplně první film co jsem s Alainem viděl. I dobrý skutek vede k problémům. Celkem tvrdý film co se s nikým v něm moc nemaže. Při prvním shlédnutí jsem nemohl uvěřit scéně v nemocniční koupelně, kde na rovinu ustřelí Alain protívníkovi palici. Film má také varování, nedívejte se moc zblízka do kukátka ve dveřích a nezapalujte na ulici cizím lidem doutníky. (04.09.2008)

"Když řeknu: Pojď - tak půjdeš. Když ti řeknu: Můžeš jít - tak zmizíš." Když se muž, který pro nikoho nepracuje, objeví v nesprávný čas na nesprávném místě, tak je o napětí postaráno. V americkém filmu by takový hrdina samozřejmě všechny mocné padouchy stylově postřílel až do posledního kreténa, ale tady jsme ve Francii a ta umí dát čichnout k realitě. I tady to karbaník Gerfaut hrál dobře a uhrál to asi tak, jak to jen šlo. Já jsem mu fandil, kryl jsem mu záda, hlídal jsem mu přítelkyni - prostě jsem si to užil. Navíc scény s kukátkem a s připálením doutníku byly ve své době natolik drsné, že si je budu pamatovat tak dlouho, dokud mi to strejda Alzheimer dovolí. (24.01.2019)

Podobných příběhů sice již bylo dost (a ještě bude), ale ono také v tomto žánru nelze přinášet moc experimentů. A jak řekl Stanley Kubrick: "Všechno již bylo natočeno, našim cílem je natočit to líp" - tak přesně toho se držel Jacques Deray. A jeho rukopis je hodně znát. Už začátek - během hodně krátké doby tři mrtvoly a všechno pěkně nečekaně, bez dramatizující hudby, která by předznamenávala děj. Ostatně práce s hudbou je zde famózní. Napřed se něco přihodí a až potom začně hrát hudba. Ono celým filmem se nečekané scény (hodně mě zaujala třeba scéna zastřelení skrz kukátko) doslova kupí, dokonce až do samotného závěru. Už to vypadá na tradiční konec, ale režisér Deray řekl: "Ne!" Alain Delon byl v roli svého klasického tvrďáka vynikající a stejně tak celý tento film. Bezchybná kriminálka ze staré školy, kde muži jsou drsní, ženy krásné a nikdo se s ničím a s nikým nepáře. (15.07.2008)