Maigret kladie pascu

Skvěle napsaná a natočená detektivka, stavící na účinně budovaném napětí, dokonale fungijící zápletce, bezchybném herectví všech zůčastněných, vytříbené slovní komice a věrohodně zpracované psychologii postav. Jediné co lze filmu vytýkat, je sice řemeslně slušná ale zároveň nikterak zvlášť objevná a zajímavá kamera. Celkový dojem: 85% (12.12.2011)

Co vůbec dodat... Jean Gabin je v úloze komisaře Maigreta naprosto bezchybný a jeho ztělesnění slavného kriminálního komisaře musí potěšit každého ctitele kánonu. Ti, kdo u slavných detektivů ctí věrné zpodobnění literárního originálu a netouží po nějakých "kreacích" (fuj), "obohaceních" (fuj) a "vlastních osobních přínosech" (fuj), mohou - a dokonce by měli - bez obav shlédnout. (02.01.2010)

Moja fascinacia kvalitnou mimohollywoodskou tvorbou nadalej uspesne pokracuje, tentokrat padla volba na trilogiu Maigret klade past - Pripad komisare Maigreta - Komisar Maigret zuri. V roli komisara Maigreta sa predstavil Jean Gabin, ktoremu volba presne zapasovala. Pribehovo ide o vraha, ktory uz dlhsiu dobu suzuje parizsky Montmartre. A tak nastupuje na scenu vyborny Maigret v podani Jeana Gabina, aby zbavil damy strachu z vraha, a nastrazi na vraha pascu. Nasledne sa pribeh zacne pekne odvijat. Reziserska praca je na urovni, reziser Jean Delannoy sa predviedol. Z kazdej sceny vidno, ze jej vladne skusena ruka rezisera, kazda scena je prepracovana. Atmosfera Pariza 50. rokov je vystihnuta vyborne, a stale ma fascinuje, aj po vyse 50 rokoch od natocenia filmu. Dialogy su maximalne na urovni, film divaka hned strhne, a nepusti, takze nuda tuna rozhodne nehrozi. Zaver je pekne vygradovany, a dost prekvapivy. Ako pikoska moze sluzit fakt, ze v jednej z roli sa vo filme predstavil aj pan Vino Lentura, ktory uz spolupracoval v roku 1958 na filme Vytah na Popraviste /tusim s reziserom Louise Malle -om - ale to nie je tuna az tak dolezite/. 86 % (30.08.2014)

Film, ktorý dýcha čarom starých dobrých detektívok. Tento pocit podporuje aj pekná čiernobiela kamera, túlajúca sa nočnými parížskymi uličkami a aj príhodný hudobný motív s množstvom variácií. Film trochu zráža občasná naivita prítomná v niektorých scénach, dialógoch, v správaní sa postáv (to je niekedy značne strojené), či v dejových zvratoch. Z hercov ma, okrem vždy výborného Jeana Gabina, zaujali Annie Girardot a Lino Ventura na začiatku ich hereckej kariéry. (19.08.2022)

Klasické detektivky, u kterých bylo třeba nejprve rozlousknout motiv, psychologicky postupovat zevnitř navenek, které vyžadovaly divákovu spoluúčast, a které považují "nalezení vraha" i za svoji zásluhu, ty vždycky potěží a přinesou i určité zadostiučinění. Zde Maigret/Gabin "dekonstruuje" případ muže stojícího mezi dvěma ženami, matkou a manželkou. Později se však ukáže, že žena a manželka jsou na jedné straně, a na druhé straně jsou ostatní ženy, které se snaží "systematicky" vybít. Práce je to však náročná a dlouhodobá, ale stejně tak náročně a dlouhodobě pracuje i Maigret. Odkrývá pachatelovu mentalitu až do raného dětství, kde nachází odpovídající "mentální defekt". Nepřítelem jsou všechny ženy, k nimž ho poutá nepřekonatelný sado (ostatní ženy) masochistický (matka a manželka) vztah. Jako Maigretovu spolupracovníku se mi nezamlouvá pouze motiv "ješitnosti", který považuji za sporný.... O dva roky později natočil Alfred Hitchcock slavné "Psycho", které uderněji zobrazuje podobnou situaci. Ale také vypjatěji a schématičtěji. Simenonův přesah matky v manželku (i když se vzájemně nenávidí) celou situaci rozšiřuje, ale zároveň i zpřesňuje; u Roberta Blocha je situace jednodušší, a proto i strašidelnější. Pozn.: Nezávisle na filmu popisuje osobu s traumatickým poškozením mozku (náš hrdina Marcel Maurin/Jean Desailly) PhDr. Martina Hasalíková: "kolísavá emocionalita, úzkostnost až depresivita, narušení psychomotorického tempa, tendence ke stereotypii, ulpívání na určitých projevech chování, nedostatek ohledu k okolnímu světu, egocentrismus, nerespektování pravidel ustálené sociální interakce, zvýšená afektivita a dráždivost". Ješitnost zde neuvádí. (17.04.2017)