Pravá a ľavá ruka diabla

Jeden z nejlepších filmů s Terencem Hillem a Budem Spencerem. Opravdu vynikající a ta nejtypičtější zábava pro tuto dvojku. Tentokrát jako bratři, bránící chudé mormony před bandou majora Harrimana a bandou zloděje koní Mezcala. Zvláště konečná bitka je velmi dobře propracovaná s vynikajícími originálními nápady. A nechybí samozřejmě fazole, krásné dívky a hlášky ("Dobrý večer, šerife."-"Drž hubu!"). (23.10.2005)

Je zvláštní, že nejlepší westerny dělali Taloši. Amíci sice mají taky semtam nějakej dobrej, ale ty nejlepší dělali vždycky Taloši. Ta atmosféra, špína, pot, únava, parno, fazole, koně, hezký ženy a silní muži, pádné pěsti, kulky, který nikdy neminou cíl, náboje levnější jak obilný zrna. A málokdy se z toho stala trapárna, vždycky to nějak uhráli, že to byl hodně dobrej film. Tady to je nejinak, Bud i Terrence jsou pěkně od rány a Terrence se chce dokonce polepšit a začít novej život. A ta nádherná hudba od Franka Micalizziho, ta jeho písnička mě uchvátila. He's the guy who's the talk of the town, with the restless gun, don't make bother don't fool him around, when you've seen him use a gun, boy, when you've seen him use a gun. (12.02.2006)

Westernová taškařice jakž takž fungující díky chemii mezi Hillem a Spencerem. Špagéťáky máme spojeny s revizionistickým subžánrem westernů, které jsou násilné a demýtizující. To však nejspíš neplatí pro italské westerny s tímto hereckým duem. Celé je to velmi rozvolněné, lehké a když už se to semele, tak všichni odhodí zbraně a začnou o sebe rozbíjet židle a stoly. Hlavní záporák, major snažící se vyhnat farmáře z jejich země, by mohl být zastřelen ve třetině filmu, ale to by se nehodilo. V závěru, když jsou jeho muži přemoženy, tak je mu navrhnuto, aby radši odjel do Nebrasky a on tak laskavě učiní. Konec dobrý, všechno dobré. Sračka. Osobně si ani neužívám ty jejich vyumělkované pranice trvající několik minut, což je problém, protože je to jejich trademark a tudíž to bývá hojně užito. Rovněž vidím problém ve slabém příběhu, tedy i slabém dramatu i v tom, že smysl celého filmu je bavit diváka tím, jak si postavy vyměňují hlášky a jak tlustej Buddy vypíná nepřátele na facku (-akorát že vůbec). Barboniho o dva roky mladší Man of the East mě bavil více - i když je to taky taková pohádka. Oba filmy však obsahují krásné hudební téma - to, které vyhrává zde, si Tarantino vypůjčil do svého Djanga (...stejně jako si vypůjčil hudební motiv z Corbucciho Djanga). Sequel They Still Call me Trinity je prakticky tím stejným, ale už bez kvalit, které to u mě u originálu vytáhly na ty 2/5. (05.12.2023)

Bud Spencer s Terencem Hillem spolu natocili par westernu a tehle se opravdu poved. Mnozi z vas jej nazyvaji spagetty westernem, ale me toto oznaceni pripada hanlive, ktere si tento film nezaslouzi. Je to prijemna podivana s trochou humoru, obvyklych velkych rvacek a nakladacek, navic podlozeno dobrou uvodni a zaverecnou melodii. (31.10.2008)

Vyborna prvni polovina a naopak opravdu slaba polovina druha. Skoda Terence Hilla bych si dokazal predstavit ve vaznem westernu ne jenom v komediich protoze jako prava ruka dabla se predstavil skvele. Bohuzel film ztraci na sile v tom az prilis komedialnim duchu druhe poloviny a zaverecna bitka mi proste prisla opravdu slaba. (14.06.2009)